Mkartaylas56

Nikdy jsem nesledoval basketbal, nikdy jsem nebyl nějaký extra fanoušek Looney Tunes a navíc nejsem ani dítě. Co si budem, do cílovky nespadám a asi i proto jsem si Space Jam příliš neužil. Každopádně mu rozhodně nemohu upřít originální pojetí, hravou a živelnou animaci nebo fajn soundtrack. Jinak věci jako herecké výkony či dětinský humor, které očividně štvaly spoustu lidí, mě osobně nijak zvlášť neiritovaly a to by se dalo říci i o celém filmu. Ničím mě neurazil, koneckonců originálně pojatých animáků se vždycky rád nasytím, ale více, než čistě průměrné hodnocení mu určitě dát nemohu. 50%

Jasně, tenhle film není originální, či nějak zvlášť inovativní, ale je to čistá popcornová zábava s hvězdným obsazením, která mě zkrátka bavila a dostal jsem od ní to, co jsem očekával. Ostatně i první díl (ze kterého jsem byl před těmi lety skutečně nadšený) se nesl v podobném duchu a i když měl dost možná trošičku lépe zvládnutou akci, případně měl lepší dynamiku mezi hlavními postavami, tak mu jeho pokračování určitě nedělá ostudu a mně osobně sedlo velmi podobně. Takže i když musím jít s hodnocením níž, než u jedničky, tak jde stále o film značky, která mě stále baví a jelikož bych se asi i označil za fandu, tak bych do pár let úplně na pohodu uvítal nášup. 70%

Vcelku přímočará, avšak neskutečně zábavná variace na Johna Wicka, která je plná skvěle zvládnutých a zapamatovatelných akčních scén a má v hlavní roli vynikajícího Boba Odenkirka, jenž stačil v téhle netypické roli udivovat už v trailerech no a v samotném filmu s tím rozhodně nepřestává a dává si to s přehledem. Navíc mu více než zdatně sekundují Alexej Serebrjakov jako hlavní záporák a pro mě překvapivě i Christopher Lloyd, kterého jsem tady fakt nečekal a podobně jako Bob tak trochu vystupuje ze své obvyklé škatulky. Za mě jde tedy po delší době opět o parádní odlehčenou akční jízdu, která plní takříkajíc vše, co byste od ní čekali a já si po jejím zhlédnutí uvědomuji, jak se mi vlastně tento filmový žánr zamlouvá víc a víc. 80%

Vlastně úplně prostý a nijak zvlášť originální animák, od kterého se po diametrálně odlišné a vyspělejší Duši čekal přinejmenším podobně vyspělý a silný přesah, avšak Luca nabízí něco jiného. Něco skutečně mnohem prostějšího a přece tak úderného. Během celé stopáže nám tvůrci předvádí příběh, jehož hlavní premisou není podmořský svět plný příšerek a ani ta soutěž, jenž po většinu filmu zaměstnává hlavní postavy, nýbrž vyobrazení všech krás, ale i strastí, které jsme všichni prožívali v dětství. Sekvence, kdy se hlavní postavy dostanou poprvé do města a jsou okouzlení vším, co vidí, podle mě krásně ukazuje, jak funguje dětská fantazie a spolu se spoustou dalších podobných scén to u mě (a věřím, že i u spousty dalších) vyvolalo vzpomínky na mé dětství. I díky tomu musí být jasné, že tvůrci do tohoto projektu dali (stejně jako u valné většiny pixarovek) obrovský kus srdíčka a opravdu je to na Lucovi vidět. Ostatně díky tomu fungují i zbylé části filmu, jako přátelství a chemie mezi dvěma hlavními kluky, atmosféra letní Itálie, k tomu se vážící hudba a mimo jiné i skutečně výborný dabing, kde si herci ve velkém vyhrály jak s italským přízvukem, tak i s množstvím slovních hříček (Santa Mozzarella!). Pokud má tedy někdo řeči o tom, že Luca nemá moc co nabídnout, tak s ním zásadně nesouhlasím, naopak i přes mé (na Pixar) nepříliš vysoké očekávání mě velmi mile překvapil a obzvlášť nyní, na začátku léta, jde o sakra příjemný koktejl. A navíc mám kvůli němu chuť na těstoviny. 80%

Ohromná, pohlcující pouť odehrávající se pod hladinou oceánu, vyprávějící na první pohled možná lehce bizarní příběh člověka, co se po určité životní krizi sblíží s chobotnicí, je každým coulem vypiplanou záležitostí a to jak po technické stránce, tak hlavně po té emoční. Už jen skrze samotnou chobotnici a její zachycenou část života jsem se mohl stát svědkem neuvěřitelných a dechberoucích momentů, avšak dokument rozhodně není jenom o tom. Zabírá se vlastním sebeuvědoměním na světě (vystihuje to poslední myšlenka filmu: "My na světě nejsme jen návštěvníci, my jsme jeho součástí"), neskutečnou rozmanitostí a bohatostí podmořského života, který je potřeba za každou cenu chránit a mnohými dalšími podněty, které se na tuto tématiku vážou. Všechno je to navíc odprezentováno za doprovodu perfektně vybraného soundtracku a obecně výborných kamerových záběru, z nichž spoustu obstaral sám Craig Foster a je kolikrát až k neuvěření, jak se mu to povedlo. No a navíc nyní, po udílení cen Akademie, jsem o to šťastnější, že byl po zásluze zlatou soškou oceněn právě dokument My octopus teacher, za který musím Craigovy i celému tvůrčímu týmu v čele s Netflixem dát velký palec nahoru. 90%

Solidně zrežírovaný, napsaný i zahraný film podle skutečné události, jakých už Clint Eastwood vyprodukoval spoustu, kterému vlastně nelze moc co vytknout. Je to prostě taková už Eastwoodovská sázka na jistotu, kdy víte, že vás čeká místy i celkem silný, ale jinak obecně kvalitní filmový požitek, který vás ale ve finále moc nemá čím překvapit a možná si po něm řeknete, že podobně strukturovaný snímek už jste někdy viděli (v tomto případě je tu velká podobnost třeba s filmem Sully: Zázrak na řece Hudson). Každopádně mě osobně to vůbec nevadí, ono jednou za ty cca 2 roky se na nový film od Clinta podívám více než rád (a jsem moc vděčný, že i přes velmi úctyhodný věk je stále velmi aktivní) a tudíž nemám problém snímku Richard Jewel udělit krásných 75%.

I když mi jednička Jump Streetu stále přijde o chlup lepší (asi i prostě díky tomu, že byla první), tak dvojka je ve své podstatě stejně nabušená a asi ještě více šílená komedie, která si navíc od minula polepšila v rozpočtu (na což se doslova naráží i ve filmu) a především v akci je to opravdu znát. K tomu si přihoďte neselhávající režii spolu se scénářem (který je ve spoustě věcech podobný, jako ten k prvnímu dílu, ale vůbec to nevadí), opět skvěle sehranou hlavní hereckou dvojici doplněnou o nové, ale i staré známé včetně obzvlášť perlícího Ice Cubea a na konec i jedny z nejlepších titulkových scén co jsem snad kdy viděl. Já zkrátka nemůžu hodnotit jinak, než vysokými čísly a upřímně věřím, že až se po čase na oba Jump Streety podívám znovu, tak půjdu s čísly dost možná ještě výš. 80%

První hraný film dvojice Phil Lord & Chris Miller a panečku, oni si to už tehdy neskutečně dávali. 21 Jump street je totiž po celou dobu stopáže neskutečně energická, natřískaná všemi možnými druhy humoru a navíc má k dispozici Jonaha Hilla s Channingem Tatumem, kteří spolu na place tvoří skvěle sehrané duo, bez kterého by byl film poloviční. S tímto si myslím, že vlastně ani není potřeba něco dodávat a zkrátka pokud si chcete dát nějakou komedii, která vás už na začátku chytne a na konci vás vysmátého vyhodí (a především pokud jste fanoušci tvorby Lorda s Millerem a bůhví proč vás 21 Jump Street doposud minula), tak tohle je rozhodně něco pro vás. 85%

Neskutečný nářez. James Cameron prostě umí a tentokrát to ukázal i v komediálním žánru, protože hergot, tomu filmu snad nic nechybí! Vtipné je to skutečně od začátku, až do konce, má to strašně přestřelené, ale zároveň strašně zábavné a nápadité akční scény, výborného a za každé situace charismatického Arnolda, společně s neméně skvělou Jamie Lee Curtis po boku a celé to vede kupředu (jak jsem již psal) zábavně a místy i celkem chytře napsaný scénář, leč příběh jako takový je ve finále hrozná konina. Takže navíc s přihlédnutím k mezím žánru musím Pravdivým lžím jednoznačně napálit plný počet, i když jsem toho s Arnoldem zase tak moc neviděl, tak bych řekl, že jde o jeden z jeho nejlepších filmů (což za mě platí i pro J. Camerona) a moc rád si někdy tuhle pecku dám znova. 95%

I když pro následující vývoj Rockyho příběhu je tento třetí díl určitě potřebný (smrt Mikeyho, přátelství s Apollem), tak sám o sobě je zatím s přehledem nejslabší. Má vcelku nudnou a místy i trochu trapnou první půlku, velmi špatného záporáka a oproti prvním dílům dle mého postrádá notnou dávku osobního přístupu, který jeho předchůdce výrazně táhl. A ačkoliv se v druhé půlce opět povedlo tu pomyslnou misku vah alespoň vyrovnat pomocí skvělého soundtracku, zmíněným vznikem přátelství mezi Rockym a Apollem nebo závěrečným soubojem (i když na souboje s Creedem fakt neměl), tak třetímu Rockymu stejně nemohu přiznat vyšší, než průměrné kvality a ještě štěstí, že mi zanedlouho spraví chuť díl čtvrtý. 55%