hous.enka

Jedna hvězda navíc za povedené vtípky o tchýni. Jinak jde o průměrný (průměrně dobrý) animák o pralidech - aplikovaný na rodinné soužití, kdy puberťačka chce jít proti proudu a své rodině. A takový animovaný film tu ještě (aspoň myslím) nebyl.

Charlie byl moje láska na první pohled. Hlas těch dvou "kámošů", co říkaj šááárlíííí a vedou debatu s ubohým Charliem před Candy Mountain - to mi bude v uších znít už navěky :) Škoda, že úroveň seriálu s dalšími díly klesá jako Charlieho šance, že se dožije spokojeného stáří ve společnosti svých kamarádů.

Musím říct, že od Šmejdů jsem si mnoho neslibovala, protože skoro všechno bylo řečeno ve večerních zprávách. Jenže právě to, že režisérka použila konkrétní osudy lidí (Dana ukazuje, jak si koupila dva tlakové čističe, které nefungují, předvádí deky a matrace za 30 000 a další věci, které nepotřebuje a nevyužije, ale za které zaplatila cca 200 000) mě zaujalo asi nejvíc. Závěrečná scéna s rozstřesenou babičkou, kterou Silva zve na zmrzku do Náchoda už byla trochu přestřelená, ale tak proč ne - o takových lidech totiž Šmejdi jsou. Na druhou stranu: režisérka měla pustit zejména do tématu, proč ti důchodci na takové akce jezdí, než že si tam kupují věci za desetitisíce. A to je vlastně ono: filmu chybí hloubka. Klouže po povrchu celého problému (prodávající jsou krutí, manipulují starými lidmi) a nedosává se pod něj. Vlastně mi to chvílemi přišlo, jako bych sledovala Černé ovce. Pokud mi něco hodně vadilo, byla to přemíra záběrů na "maséry" z reklamních akcí. Zdálo se mi to, nebo se některé záběry opakovaly?

Pár dobrých scének, ale příběh je tak slabý, že by u toho jeden usnul (ne, já jsem byla z nás dvou ta statečnější). Všechny postavy mi byly nesympatické jak svým zjevem, tak svým egoistickým jednáním. Dreamworks v mých očích stále klesá a já se jen utvrzuji v tom, že americké animáky poslední doby stojí za nic a příště si pustím raději evropský animovaný film.

Tak tenhle film byl pro mě totální relax a zábava. Steve, co se řítí směrem na Beverly Hills, zabíjí vše, co pohne ploutví nebo mrkne rybím okem - má k tomu parádní brokádu, skvělou motorovku (oooh, až příště M. vezme svou motorovku asi se mi rozklepou rozrušením kolena) a další roztomilé zbraně. Steve se nebojí ničeho a nikoho. Steva nezneklidní, když lidi běhají kolem pobřeží oceánu jak splašené sardele (ach, strašně dlouho jsem tohle spojení chtěla použít). Steve se rychle rozhoduje. Steve je předvídavý a ví, že tihle žraloci přicházejí po třech. Tohohle Steva, jeho sexy barmanku s jizvou od žraloka (od toho, co zabil dokonce i jejího dědečka) a štamgasta ze Stevova baru, co se brání stolička nestolička - to všechno já prostě žeru. Žralokonádo je totiž nejlepší béčko, co jsem za poslední roky viděla. PS: Chybí snad jen ukázka plnosti hrudníků, což mi jako té něžnější polovičce lidstva nechybí.

Vlastně ano, Ralf se mi líbil. Snad to bylo tím, že jsem netušila, o čem film bude. A nápad s herními mašinkami se mi prostě líbil. Ba co víc - nadchnul mě. Všechny ty hry typu Mortal Kombat, Pac man, Mario, Sonic a další a další mě bavily už tehdy a baví mě i tahle verze. Jen škoda, že jsem nikdy nehrála Ix-it Felix. Nápad podívat se do duše her a do jejich zákoutí se povedl a já tleskám. Chci další dobrodružství z dalších her! Líbil by se mi Pračlověk, UDG, Doom, Dyna blaster, My všichni z Kačerova a desítky dalších.

Já tyhle eko animáky s velkým poselstvím moc nemusím. Astro Boy je sice sympatický klučina a objeví se pár vtipných okamžiků (znečištěné okno od pana Squirtta a jeho kolegy), ale celé je to na mě moc černo-bílé: padouch-prezident je záporák (bez nějakého vysvětlení či světlého motivu) a Astro boy je zas klaďas, který se zachová vždy správně. A to je trochu otrava.

Doktor Meluzin patří k těm, kterými pravidelně vítám svá podzimní odpoledne. Film zachycuje nejen vůni pečených brambor, ale zejména zablácený venkov, kousavé vlněné svetry a lidského doktora Meluzina, který ochraňuje své pacienty před druhými i před sebou samými. Nejde o nikterak vláčilovsky náročný film, ale atmosféra tohohle filmu je zkrátka něco, co mě pokaždé připoutá k obrazovce.

V nejlepším se má přestat, a tady pan Klein nepřestal. Poeticky řečeno: Tragický pokus o navázanou nit. Leč ta už dávno měla pevnou kličku i s mašličkou, takže Konec básníků v Čechách je už jen mizerným přebývajícím cancourkem, který je možno bez obavy odstřihnout. Tmavovlasá lékárnice v podání Terezy Brodské, která se před Štěpánkem (nakonec jako všehcny jeho osudov múzy a lásky) skrývá, už je lehce vyčpělá a film už nemá ten náboj. No, možná ho ztratili zejména Pavel Kříž a David Matásek, kteří po revoluci najednou zvážněli a zestárli.

Slovensky strašidelná pohádka s převeselým Ondrou (Vetchým).