hous.enka

Nevím proč, ale z tohohle filmu mám "šedomodrý pocit" - jako by všechno v něm bylo šedomodré oblečení, obličeje, sníh, havrani, moře, karavan... všechno. Stella má velmi nepříjemný pohled a do poslední chvíle jsem nevěděla, o co jí vlastně jde. Oscar je takový primitivní sportovní žurnalista (heh, na koho jsem si to vzpomněla? :D)s telkou, co mu nahrává i gay porno. Všechno chce mít jasné, čisté, poskládané. A dojede na to. Tíživá atmosféra domu u moře a malého karavanu, kde je vlastně jen špinavá postel, na které se odehrávají samé ošklivé věci (scéna s Elvírou), drží herce a celý film pohromadě, ale konec mě trochu zarazil.

Finální scéna u rodinného stolu umocnila jen to, co je celý film poctivě připravováno. We are what we are se mi líbilo zejména jako thriller (detektivní zápletka funguje dobře), méně pak už jako horor. Co film zbytečně posílá ke dnu je jeho odkazování k minulosti - zejména rodinné večeře a lá 19. století mi trochu lezly krkem. Mají mobily a nikomu nepřipadá divné to oblečení? A tak si myslim, že právě ta poctivá propracovanost tomuhle filmu škodí. Jako by do něj chtěli nacpat všechno, ale ve výsledku je to právě jen taková lepší americká detektivka s morbidním koncem.

Ten tučňák mi byl hnedka nějakej podezřelej :-) Wallace a Gromi zřejmě nebudou moje krevní skupiny, ale jako taková inteligentnější varianta Pata a Mata je to dobré. Dobré ve smyslu akčnější, dějovější a vtipnější. Při hodnocení váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale ze subjektivních důvodů dávám tři.

Ekoskupina Východ se snaží lidem ukázat správnou cestu. No, někdy použije i řekněme neortodoxní metody, ale většinou dostáhne svého. Jenže co když je to celé vlastně jinak? Ellen Page hraje (pro mě strašně) nesympatickou postavu snad poprvé a musím říct, že je v tom sakra dobrá. Alexander Skarsgard podává svůj standartní výkon a právě oni dva jsou tím, proč stojí za to tenhle film vidět.

Tenhle typ filmu mi zcela nesedí. Rozumějte: duchařiny mám totiž ráda. I tajemnou atsmoféru a lá hodiny ukazují 3:14, pak to bude 3:15 a pak... ale celé to, co se ukrývá vespod, mi vadilo. 3:15 zemřeš je film, který se bere dost vážně, a to mě u hororů nebaví.

Nenapadlo by mě, že budu Scarlett tolik nesnášet, ale stalo se :) Stejně tak mi tu nesedla Julianne Moore (a to se mi její filmy obvykle líbí). Joseph Gordon-Levitt se snažil, ale nejlíp z toho vyšla Anne Hathaway :) A teď k filmu - jde o docela průměrnou (průmerně dobrou) americkou komedii o člověku, co zaměňuje svět porna za svůj vlastní. Zní to jako klišé? Bingo, ono to totiž klišé je. A podobným klišé je pointa, kterou film má. Právě kvůli tomu - pro mě - rozpačitému konci nemůžu Don Jonovi dát víc jak tři hvězdy, ač některé scény byly docela dobré (hezký prsa, hezký zadek, nekouří anebo návštěva kina).

Nepříjemná Aubrey Plaza v hlavní roli mě celou dobu mírně iritovala, zato Jake M. Johnson mě donutil sledovat film ostřížím zrakem (ano, dost dám na to, jak na mě herec působí - a nestydím se za to!). Co se dějové linky týče, nemám jí co vytknout a do poslední chvíle jsem nevěděla, jak to s tím strojem času vlastně bude. Závěr s loďkou se mi líbil a díky němu dávám tak vysoké hodnocení, protože jinak by to byl jen takový "nic moc artový" snímek, kterých je na každém kroku pět. Možná i deset. Možná :-)

Přehlídka násilí a la Mechanický pomeranč nového tisíciletí, kdy lidé dělají věci "jen tak". Neuvěřitelně brutální snímek, který je mnohem strašidelnější než většina hororů, neb takovéhle kluky od vedle potkáváme denně. Pointa je ale o to děsivější: tyranem je nejen ten, kdo oběť týrá, ale stává se jím i ten, kdo těmto činům nečinně přihlíží jako divák.

Hodně zvláštní animovaný film - a to nejen po kreslené stránce. Zápletka je vlastně dost triviální: americký mafián ukradne (ok, to už nezní tak triviálně :D) tři závodníky z Tour de France a babička jednoho z nich se vydá svého vnuka zachránit. Líbilo se mi hlavně americké prostředí, kde existují jen dvě vrtvy: bohatí mafiáni s rudým nosem od přemíry vína a chudé vysloužilé žabožroutky (eh, pardon všem Francouzům). Babička a její šilhavé oko a kratší noha jsou kouzelné. Trio z Belleville je důkazem toho, v čem se liší evropská animace od té americké. A to nejen ve stylu kresby.

Pohádka o tom, že jsme jen mravenci v celém vesmíru... Nepochopila jsem cílovou skupinu, protože na malé děti příliš filosofické, pro dospělého tupé, nevtipné a postradám nadsázku.