Faustka

Jsme ženy, ne maso na špejli!

Když je blbej den.. když se nedaří..  když doufám, že zítra bude líp.. když si myslím, že už jsem zažila všechno.. když jsem poznala paní Lynch.. když zjistím, že Helena mě totálně rozsekala. Když...

Ve vysoké trávě, užívám si právě. No, něco jsem si na tom našla... Zelenou.

Jsem v klubu.

Kdyby mi ten prevít drze nešmíroval za zády, dám poctivé tři. Ale takhle... Vlastně, s hrůzou jsem si to uvědomila. Nejsem tady sama!

"Pojďte pane, budeme si hrát." Maják... hutná, slizká depka, kde chlast teče proudem a stěžně jsou vztyčené v dál. Jedna nestačí zírat, co s drsným chlapem udělá trocha toho nepohodlí. Ovšem nejsem siréna mořská a nejsem oblouzena neukojitelným chtíčem, abych je zcela pochopila. I když.. Možná k tomu mám nepatrně nakročeno.

A co nám zůstává skryto. … Existují dva světy. Některé dny jsou jasné, hřejivé.. plné slunce a šťastných myšlenek. Jiné jsou zamračené, chladné a prostoupené temnotou zlých skutků. Těch druhých se bojím! Přesto mě něčím přitahují i když má jemná duše trpí. Tím se učím čelit překážkám, které přijdou. Jsem křehká, ale bojuji. Jin a jang.

Rozjela jsem to na plný plyn (což se mi nikdy nestává;) a nemůžu zastavit (no, občas to nevychytám:-).

Tohle nechcete ani vidět, natož zažít! Nepříjemné, sugestivní drama zalézající hluboko pod kůži. Řeknete si: "proč jsem do toho vlastně šla?" Ale něco vás nutí do toho jít. Takový ten film, který z hlavy jen tak nevymažete. Takový ten film..  až na dřeň.

Relic mě zasáhl hluboko a neobešlo se to bez slz. Jediné slovo, které tento film vystihuje, je maminka. Právě teď, když jsem šťastná už tady není, aby to viděla. A kdo chce jen horor, ať jde jinam. Někde tam mami...