Morholt

Nezávislé a romantické, což je pro mě absolutně vražedná kombinace, ale na tohle se mi koukalo víc než dobře. Největší zásluhu na tom mají oba hlavní představitelé, kterým to klape na jedničku a své si odvedlo i celkově pohodové pojetí, díky kterému si člověk nepřipadá jako debil ani v těch nejkýčovitějších chvilkách. Tohle se Evansovi povedlo. 70%

Gilles Paquet-Brenner potěšil už Klíčem k minulosti a nezklamal mě ani tady. Sice obyčejně nemusím pomalý styl vyprávění, ale tady mi to sedlo i kvůli několika silnějším momentům a zneklidňující podivné atmosféře, která provázela celý film. Stejně tak nejsem fanouškem velkého počtu flashbacků, nicméně režie se snimi vypořádala s přehledem, takže člověk nijak netápe. Charlize Theron nemusela ani příliš hrát a přesto její projev bavil a nezklamali mě ani další herci. Snad jediná výhrada má jméno Tye Sheridan, který je mi silně nesympatický, ale i to se dalo přežít. Fincherova Zmizelá to sice není, ale jsem toho názoru, že i tady může být Gillian Flynn spokojená. 80%

Tenhle styl humoru mi jednoduše nesedí. Nápad s tatíkem, který natáčí synkovi instruktážní video o tom, jak být chlap, je sice fajn, ale to kanálové vyjadřování i učinkování v podání nesympatického hlavního hrdiny mě spíš otrávilo, než pobavilo. 15%

Tohle musela být nuda už na papíře. Ono kdyby se na tu ohlodanou kost nabalila jiná svalovina a film se víc soustředil na pátrání a objasnění eventuálního zločinu, mohlo to být o něčem jiném. Ale film se soustředí především na rodiné lapálie konzervativního texaského rančera, který se pořá nemůže srovnat s homosexualitou svého syna. Do toho všeho je tu spousta zbytečných odboček, které celou věc neúměrně natahují občas až k nesnesení. Obsazení bylo dobré. Duvall nezklamal a líbila se mi i neokoukaná Angie Capeda. Ale herci to v tomto případě neměli šanci zachránit. 30%

No já nevim. Tohle není žádná romantika a už vůbec komedie. Spíš drama o tom, kterak se lesbička po x letech rozhodne vyjevit rodičům pravdu o své orientaci, což relativně harmonickou rodinu docela rozloží. Nenajdete tu sice žádnou hlubokou psychologii a vypjaté scény, ale přesto film emocemi nešetří a i když je to někdy strašně kýčovité a účelové, na mě to fungovalo. Povedlo se i obsazení. Katherine Heigl v mých očích zase o něco povyrostla a Wilkinson je jistotou, ale bavily i Grace Gummer a okatá Alexis Bledel. Čekal jsem, že se zasměju, ale i přesto, že se tak nestalo, jsem si na konci rozhodně nestěžoval. 80%

To srovnání s béčkovým Jumanji sedí, ale mě se tohle líbilo ještě víc. Nakonec kdy jindy se u rodinné večeře sešli zombie praprapraděda, mládě pterodaktyla, oběť indiánského rituálu a housenkopes? Stejně jako u předchozího dílu se filmařský štáb u natáčení musel bavit a oproti jedničce, se kterou teda dvojka nemá vůbec nic společného, tu tvůrci hodně popustili uzdu fantazii. A vyplatilo se. 70%

Pohodová komedie o strašidelném domě, ze které je cítit, že si její natáčení tvůrci užívali. Je to samozřejmě béčko a podle toho to také vypadá, ale ačkoliv o nějakém napětí či atmosféře nemůže být řeč, tak svoje momenty film určitě má. Navíc na Mary Stävin v plavkách je nádherný pohled. 60%

Zdravotní sestra, která má až příliš pozitivní vztah k hygieně, se rozhodne řešit trauma z násilného zážitku tak, že začne docházet do vězení za chlapem, který jí znásilnil. Teď budu možná trošku spoilerovat, když napíšu, že se jedná o pokus o trošku sofistikovanější rape and revenge. A zrovna dvakrát nevyšel. Nejzásadnějším problémem je fakt, že se to celé strašně táhne. Už dlouho mě nic tak neuspávalo. Za pozornost stojí vlastně jen začátek a konec. Další věcí je strašná předvídatelnost, kterou se sice režie snaží zamaskovat profilem násilníka, ale moc jí to nejde. A nakonec je tu Rosamunde Pike, kterou mám sice rád, ale tady svou roli absolutně nezvládla. Zklamání. 15%

Ta stísněná a zoufalá atmosféra potápěčského modulu byla vyvedená a jsem toho názoru, že posádka se chovala smysluplně a nevymýšlela žádné hovadiny, takže případný potápěčský hnidopich nemůže příliš mnoho namítat. Nicméně chlapci byli pod vodou příliš dlouho a časem začali, vzdor výborné herecké sestavě, hodně nudit. Bylo to příliš jednotvárné. Kdyby jim tam Scalpello poslal hejno nasraných mořských pannen, mohla z toho být veselá podmořská taškařice. Takhle je to jen průměr. 50%

Navnadily mě už úvodní titulky, které popisovaly, co se vlastně během Spartakova povstání stalo a pak hlavně dobová muzika. Potom film sice na půl hodiny zamrznul, ale když se mládenci začali projevovat, začala parádní brutálka, u které jsem si občas říkal, že takhle by se ženské neměly bít ani v hororu. No a potom si vzala slovo sebranka gladiátorů, které kdysi dávno jejich psychopatičtí kolegové odpravili, protože byli ještě psychopatičtější, než bylo tehdá únosné. A podle toho sekaná také vypadala. Samotný závěr provázený zase tou parádní hudbou tohle povedené dílko už jen korunoval. 80%