Anianna

Miluji ten film. Je to čistá esence českého humoru, české kreativity, laskavosti, chytrosti i hlouposti a nevím, čeho ještě. Prostě esence češství. Postavy, jejich motivace i jednání, zádrhely na cestě k tomu skoro nedostižnému cíli, to vše je tak autenticky postavené, že nemám absolutně co vytknout. Jen koukám, bavím se a dojímám se. Film je kompaktní, má spád. Z obsahu příběhu ani nelze jinak. Vše do sebe musí zapadnout a taky zapadá. Ani paní Jechová nakonec akci kulového blesku nepokazí. Hrušínský, jak jinak, výborný. Abrhámovi role ve svěrákovštinách (jak označuji filmy podle scénáře ZS nebo společné ZS a LS) strašně sedí. Je vždy takovým klidným elementem, přináší do těch filmů noblesu, která právě v komediích vynikne. Zatímco Milada Ježková hraje ve svěrákovštinách ty jednoduché tetky se "zdravým rozumem". Celý film je nádherně zabalen do hudby Zdeňka Lukáše, která střídá motivy hravosti s částmi mozartovských oper. Výjimečné dílo.

Díl zbytečně překombinovaný propojením dvou rodin. Také psychologická nastavení několika postav se mi zdála přinejmenším zvláštní. Např. matka zabité dcery mlží, aby zakryla vraha? I tak hodnotím nadprůměrně, protože účast Jane Seymourové mě potěšila. Nejen přítomností v seriálu, ale přesvědčivým výkonem. Taky se v epizodě objevil Spencer Treat Clark, jehož si pamatuji z pár dětských rolí. Pravda je, že jako téměř dospělý už nemá ten závoj křehkosti.

Pustila jsem si druhou píseň od Annet. A hele, já jí rozumím. I když...artikulace je místy velmi ledabylá, vokální kvantita a přízvuky taky někde haprují, jako by se chtěly podřídit rytmu, který mi není příjemný. Ale ta slova s rytmem stejně nesouzní, jde to vedle sebe, jako by spolu nástrojový segment a hlasový nemluvily. Tohle není můj šálek.

Příběh nereálný, docela dost sci-fi, ale závěr ne nepodobný postupům Colomba se mi dost líbil. Kreativita při usvědčování vraha, je-li v mezích zákona, je vždy příjemným osvěžením. Díly s Vincentem D´Onofrio a Kathryn Erbe považuji za dost dobré. V této epizodě navíc John Savage, ten krásný chlapec z Formanových Vlasů. Vynikající dabing.

Přemýšlela jsem, jestli klip vůbec stojí za komentář. Jo. Myslím, že by si v tom mladí měli udělat jasno. Kdybych se zeptala, má-li ten produkt nést nějaké sdělení, obsah, poselství, prostě nějakou myšlenku, tak by tvůrci asi řekli, že ano. Nebo ne? Kdyby ano, tak tomu jazyku musím rozumět. Artikulace se nedá nazvat artikulací, přízvuk a kvantita neodpovídají češtině. A snad ani jinému mně známému jazyku. Já ta slova nerozliším. Beru tedy druhou, pravděpodobnější možnost, že produkt nic obsažného nést nemá. Pak se ovšem vnucuje otázka, proč se nezpívá jen lalala. Forma, co nemá obsah nebo obsah, co nemá formu? Ani jedno. Tohle vůbec nemělo vyjít.

Jedna z těch povedenějších epizod, ačkoli vražda exekutora nevybočovala z průměru. Napětí se přesunulo na dějovou linku sériového vraha. Myslela jsem, že Malá nemá jeho identikit, protože by Jahodu podle mě poznala. Chyba, ona ho má na obrázku a tu podobu nevidí... Zřejmě jí to všechno docvakne na poslední chvíli a vrah bude dopaden přímo při činu. Vidím to tak, že jeho další oběť přežije, policie totiž zasáhne na poslední chvíli, ale odnese to někdo z policistů. Kéž by to v posledním díle dopadlo tak, jak naprosto nečekám.

Nevzpomínám si, co se mi na filmu původně tak líbilo, že jsem hodnotila čtyřmi hvězdičkami. Snižuji na tři. Troja je přehlídkou bitev a kostýmů. Bitvy jsou dlouhé, nepřehledné, bez výrazně akcentovaných scén. Kostýmy nápadité, zvláště kostýmy bojovníků. Jen snad tu batikovanou halenu králi Priamovi (Peter O´Toole) přinesli kostyméři z nějakého filmu o hippies. Krásné šperky, masky... vizuál docela povedený v jednotlivostech, ne v celku. Výborný Brad, Eric, Sean Bean. Orlando působil rozpačitě, jako mladíček bez názoru. Diane je krásná, a to zřejmě na film stačilo. Hudba mi vůbec neseděla. Pasáže s ženským zpěvem mi evokovaly balkánské lidové slavnosti čehokoli. Kdyby film tvůrci o třetinu zkrátili, dodali by mu spád. Vždyť sám příběh je dost jednoduchý a všeobecně známý.

Jestli chybělo některé z klišé amerických komedií, tak snad přiblblé akční fóry, jinak tam bylo všechno a toho všeho moc. Moc urputná hlavní hrdinka, moc pohodový hlavní hrdina, moc jídla, moc plyšáků. A to MOC bylo vcelku moc předvídatelné.

Aha, tak ona to vlastně ani detektivka nebyla. Kdybych věděla, že celá série je pouze chronologií skutků sériového vraha, takovou rekonstrukcí zločinu a chyb policie, tak bych neztrácela čas. Vrah prakticky dopředu známý byl dopaden. Napětí nula, emoce nula.

První epizoda sérii dobře rozjela. Druhý díl je ovšem kopií již viděného, jen jména obětí jsou jiná. Navíc je divákovi předkládána postava velmi nesympatického podivína, jako by divák měl uvěřit, že právě tohle je vrah. (A jestli fakt bude, tak ať jdou autoři do háje). To jasné nastavení, pohyb v mantinelech stejného myšlení, žádný dějový zádrhel, pořád stejné tempo... No, asi jsem se s pochvalou úvodu do série unáhlila.