Třináct životů

Ron Howard má na svém kontě strhující (Oheň, Apollo 13, Rivalové) poutavé (Noviny, Těžká váha, Čistá duše) i mizerné (celá Šifrová série) filmy ale ve chvíli, kdy zpracovává skutečné příběhy, vždy se mu podaří dané téma zpracovat poutavě a zároveň neskutečně detailně. Stejně tomu je i u příběhu o neuvěřitelné záchraně mladého fotbalového týmu, ze zatopené jeskyně. I přesto, že děj nemá vyloženě napínavé nebo překvapivé zvraty, drží divákovu pozornost od začátku až do samotného konce a prakticky po celou dobu nepolevuje. Jako bonus je zde silná herecká sestava a naprosto jistá režijní ruka. Zamrzí tak nulový moment překvapení i když o daném příběhu mnoho nevíte. Po dlouhé době Howardův vynikající film a potvrzení, že to tam pořád má. (09.08.2022)

Silný příběh, dle rychlého pátrání na netu nijak zásadně scénáristicky "nevylepšený", tzn. nezprasený. Věrohodné realistické zpracování, výborně zachycená celková atmosféra události, nejenom v samotné jeskyni a při ponorech, ale i v jejím okolí na povrchu. Jen mě trochu mrzelo, že se režie víc nevěnovala členům uvízlé skupinky, zvlášť v prvních devíti dnech před jejich objevením, které by byly určitě zajímavé, ale ze kterých divák bohužel neuvidí ani vteřinu. Pro zajímavost po téhle záchranářské anabázi prý stoupla roční turistická návštěvnost jeskynního komplexu Tham Luang ze 40.000 na 1,3 milionu lidí. Naprosto chápu, být někdy v severním Thajsku, taky se tam určitě budu chtít podívat. (21.02.2023)

Filmy, zejména ty katastrofické, založené na skutečné události, mají tu výhodu, že nemusí příliš vymýšlet kostru příběhu, ale na druhou stranu z toho plyne nevýhoda, že divák zevrubně ví, co přijde, a tudíž film musí budovat napětí a atmosféru jinak. Třináct životů je skvělý příklad, jak to může fungovat. Všichni víme, že chlapci přežili, ale stejně cítíme každou vteřinu strach. Boj člověka s přírodou je starý jako člověk sám, ale tenhle snímek zase jednou ukázal, jak působivý ten boj vlastně je. Oproti přírodě jsme malí a bezmocní, a přesto jsme na ni vyzráli... Zkrátka dvě a čtvrt hodiny uplynou jako voda a tempo ani na chvíli nepoleví. Ron Howard dokázal ponor do hlubin jeskyně na obrazovku doslova přenést. 8/10 (23.09.2022)

Tento film to neměl semnou lehké. Nečekal jsem upřímně, že mě dostane tolik, jako ostatní tady. Z důvodu, že jednak jsem viděl zrovna v poslední době ty méně kvalitní počiny pana Rona H. Pro mě jimi byli tento a tento. Pak tu hraje faktor to, že já nesnáším tyto dramata ze skutečných událostí,  protože je mi z nich často úzko a snaží se z vás vytřískat všechny možné emoce a snaží se své nedostatky skrýt za nesmírnou dávkou patosu. To zde avšak naštěstí neplatí a i já byl strhnut tímto vyjevením hrůzostrašné události, která se stala v roce 2018 a získala si celosvětovou pozornost a i pomoc. Měl jsem velké štěstí, že nejsem nevěděl, jak to tehdy dopadlo, takže jsem byl vskutku napnutý až dokonce. Film má sice poměrně děsivější stopáž, ale je nutné říct, že  nemrhá vašim časem a téměř okamžitě jde na věc. Poměrně věrně  mapuje události, jak šli za sebou a odchylek je tu pomálu, což je dobré vědět. Hlavními postavami tohoto filmu, by se dali nazvat dva potápěči, kteří byli poslání také pomoc našemu fotbalovému týmu. Postava, kterou tu hrál Colin, měla pravděpodobně být jakým si emočním pojítkem filmu, avšak pro mě si většinu filmu ukradla postava, kterou hrál Viggo, který ji zahrál neskutečně a to jen díky malým nuancím. Navíc by se dalo říct, že na první pohled je tato pesimistická figurka necitlivá... Přitom opak je pravdou. Film samotný, se tak moc snaží vám přenést co nejautentičtější zážitek, že například hudba je zde minimálně a režie se nepokouší o nic nového, co by to mohlo vyrušit daný zážitek. Atmosféra zhruba v půlce filmu začne radikálně houstnout, kdy občas i lehce ztratí tempo, nicméně musím neskutečně poděkovat Ronovi, že netlačil na pilu, jako valná většina ostatních a mimo malé škádlení vašich nervů, jako například občasné spadnutí kamenů na naše hrdiny či vyhrocené ztracení jehel pod vodou, si nepotřebuje situaci uměle nafukovat a nedramatizuje tedy zbytečně.  Také poutavě znázorňuje samotné potápění. Musím zmínit, že mě extrémně bavil nápad, se kterým Rick přišel v půlce filmu, protože nejen, že to do té doby nikdo neudělal, ale je to vlastně geniální a neskutečně mi to případnou záchranu chlapců osvěžilo a vlastně i vnitřně uklidnilo. Ještě více mě dostalo zjištění, že tohle fikce nebyla. Tento film, také velmi dobře vyzdvihává, jak šlechetně se tehdy Thajsko a jeho obyvatelé zachovali. Lehce to stále dokazujeme, že my lidé dokážeme v nejhorším držet při sobě. Samotná finální záchrana mě zcela pohltila a nejen, že mi bylo neskutečně úzko, protože trpím klaustrofobii, ale i tím, že sama příroda úplně nešla na ruku naším zachráncům a nechtěla životy chlapců pustit jen tak. Jakmile bylo po záchraně, tak jsem pociťoval neskutečnou euforii za všechny co přežili. Dlouho jsem nepřál nějakým hrdinům šťastný konec, jako těm zde za muka co prožili.  Slabších 9 z 10.  PS : Ten dort bych si dal s nimi a závěrečné titulky, které dovyprávějí události po této, jen potvrdili moji víru v lidstvo..... (07.01.2023)

Tenhle skoro dokumentární styl mi nesedí a kdejakej přiblblej, citově vyděračskej katastrofickej biják ze mě vytlačil mnohem víc emocí. Že jsou hlavní postavy Mortensena a Farrella zredukované na šarže "ten nabručenej" a "ten empatickej" a ani ostatní postavy nezaujmou/nedostanou prostor nepomáhá, stejně jako přílišná délka. (14.01.2023)