Bol raz jeden kráľ...
Once Upon a Time, There Was a King...
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Václav TrojanHrají:
Jan Werich, Vlasta Burian, Terezie Brzková, Marie Glázrová, Irena Kačírková, Stella Májová, Milena Dvorská, Miroslav Horníček, Lubomír Lipský st. (více)Obsahy(1)
Král Já I. (J. Werich) má tři dcery – Drahomíru (I. Kačírková), Zpěvanku (S. Májová), nejvíce však miluje svou nejmladší Marušku (M. Dvorská). Ta ho však raní, když mu na otázku – Jak ho má ráda – odpoví, že jako sůl. Král Marušku vyžene a zakáže v království používat sůl. Tím však způsobí mnoho trampot všem i sobě. Teprve návrat Marušky, která tu dobu prožila u hodné stařenky-kořenářky a mladého rybáře (V. Ráž), a dar stařenky – nevyčerpatelná solnička, ukončí všechna strádání a potvrdí se lidová moudrost, že sůl je nad zlato a láska je solí života. V barevné filmové pohádce opět zvítězí dobro nad zlem a moudrost nad hloupostí. (Česká televize)
(více)Recenze (666)
Asi nejlepší pohádka, kterou jsem kdy viděl a myslím, že už lepší nikdy neuvidím. Současní autoři nejsou schopni natočit pohádky podobného rázu (výjimkou je moje oblíbená Princezna ze mlejna). "Sůl nad zlato" --- hlavní motto celé pohádky je opravdu kultovní a nikdy jsme neříkali, že se jdeme dívat na "Byl jednou jeden král...". Skvělé herecké obsazení v čele s Janem Werichem dalo vzniknout špičce v daném žánru. Reálno se nápaditě mísí s fantastičností a špetka humoru tomu všemu dodává pestré okořenění. Werich a Burian nejlepší! 90% ()
Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu. S největší pravděpodobností nejpůvabnější adaptace klasické Soli nad zlato. Vtipné, ironické, příjemné, zábavné. A navíc s několika řádky veršů Jaroslava Seiferta. Napoprvé, opakovaně, stále. Pohádka s nezapomenutelnými dialogy, exkluzivním hereckým obsazením i nasazením. ()
Lidová klasika, které nemám to srdce ubrat ani hvězdičku. Ono ale také není proč. Už jen všechny společné scény s mistry Werichem a Burianem v čele s "přiměřeným" vařením zahánějí myšlenku na jakékoli nižší hodnocení. Takže- mám několik oblíbenějších pohádek, ale tahle veselohra se k pravé podstatě tohoto krásného žánru blíží snad nejvíce. 90% ()
Za prvý nevim, co to je, za druhý mě to uráží aneb samolochtací Vlasta, neodolatelný Fanda na hranicích, trio podivných princů a bába kořenářka v pohádce, ve které se báječně zrecykloval předchozí Werichův monstrprojekt z Rudolfinské Prahy. Musím dodat, že mě velmi baví dobová diskuse kolem pohádek 50. let, kdy je vlastně všechno kromě Krasomily špatně. Například Film a doba se v roce 1957 ptá, zda autorský přístup Jana Wericha měl vůbec právo na transpozici české spisovatelky, která se nemohla bránit? A především, Werich nic nového české flmové pohádce nepřinesl! :D ()
Líbezná pohádka krásné české spisovatelky povyšující syrový text folkórního sběru na nedosažitelný svět nádherně nedosažitelného idylického snu života v štěstí, lásce a vzájemné úctě byl vynikajícími scénáristy úspěšně "zwerichován". Ke spisovatelčině idyle tak přibyla kultivovaná rozvernost i hluboká, neokázalá něžnost Osvobozených v dialozích filmu. Burianův výkon je nutno poměřovat jednak věkem, jednak perzekucí StB, jíž se mu protiprávně dostalo na základě křivého obvinění z údajné kolaborace s Němci v druhé polovině čtyřicátých let. I tak je výborný, byť ne vynikající. Objevem filmu se určitě stala tehdy zvláště mladičká Milena Dvorská, slzy do očí stále vhání legendární Terezie Brzková, úsměv až bujarý chechtot vyvolává skromný král Já I., který je vlastně docela milým chlapíkem ve všech těch pošetilostech a na sympatiích získává ještě víc poté, co je rázně usměrněn vdovou Marie Glázrové. Budovatelský kontext zločinných padesátých let zůstává po zásluze zapomenut, svěžest a něžná líbeznost mládí, vložené do filmu levicí předminulého i minulého století, zůstávají a jistě budou těšit další a další generace. Vždyť režisérem tohoto skvostu stíbrného plátna je další, již bohužel také zvěčnělý velikán českého filmu Bořivoj Zeman. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (46)
- František Černý ztvárnil ve filmu roli svérázného šéfkuchaře. Nebylo tomu však poprvé, v podobné roli jsme jej mohli spatřit už ve filmu Dva týdny štěstí (1940). (Posheidon)
- Sůl je skutečně nezbytná i pří přípravě sladkých pokrmů. Je to z toho důvodu, že zvýrazňuje chuť i aroma ostatních přísad. (vojtaruzek)
- Během natáčení měl Vladimíř Ráž (rybář) zlomenou ruku, kterou mu chránila nenápadná dlaha tělové barvy. Paži proto nesměl namáhat, a tak ve chvíli, kdy měl podle scénáře nést Milenu Dvorskou (Maruška) skrze bažinu v náručí, bylo nutné improvizovat. Neosvědčilo se vést herečku na upraveném kole, ani ji za pomoci ostatních členů štábu nést na kládě s připevněným sedátkem. Řešení vzniklé situace vymyslel až jeden z přítomných řidičů. Nabídl se, že půjde bažinou po čtyřech a Milena Dvorská se o něj bude opírat. Scénu, ve které je proto Vladimír Ráž vidět jen od pasu nahoru, se tak podařilo natočit bez újmy na zdraví. (Zephyr01)
Reklama