Tři mušketýři: Milady

V první díle voda, teď oheň. Milady on fire, doslova a do písmene. Eva Green téhle postavě vdechla ještě víc tragiky a osvobodila jí ještě víc z korzetu "villain" schématu, který známe z klasických mušketýrů. Díky tomu jsou kanonické momenty příběhu v závěru skutečně silné a Milady dává novou energii zdánlivě neproblematické postavě D'Artagnana (o Athosovi samozřejmě nemluvě). Bourboulon opakuje devizy jedničky, má to silný rozjezd, výbornou akci i temnou naléhavost, kterou chytře narušuje Portos s Aramisem a jejich frontový wedding special. Tentokrát navíc funguje i lépe vystavěné finále. Jisté rozpaky (opět) z některých jankovitých oslích můstků a nadále poněkud enigmatickým motivacím vybraných dějových zvratů politické linie. Sympatické je, že podobně jako Milady i Richelieu získává v téhle verzi nové vrstvy nad své padoušství. Na okraj, jsem ten poslední, kdo by zrovna v adaptaci díla kreolského autora kritizoval figury jiné barvy pleti, ale "černý princ" působí zatím trochu jako pověstný simpsonovský pes Poochie. Ve třetím díle čekám nápravu! Krucinál, já čekám hlavně ten třetí díl téhle nejlepší dumasovské adaptace! (21.12.2023)

Ať si kdo chce, co chce, říká, Athos je nejzajímavější a psychologicky nejpropracovanější postavou Tří mušketýrů (a tím nemyslím jen tuto adaptaci), Porthos se odminula poněkud umravnil, po Rochefortovi pořád ani stopy a lze jen hádat, kolikrát ještě Milady vstane "z mrtvých". Protože jde o jeden film (jen rozseknutý na dvě části), musí být hodnocení stejné, tedy absolutní. Nenudil jsem se ani chvilku. (17.12.2023)

Tak jako předchozí Uměňan, jsou i trampoty Milady Zimové rozhodně parádní a historicky první nehomoseksuální adaptací Sašova proslulého románu, ač tady tvůrci, okatě usilujíce o řádně natahovanou francouzšízu typu Milada begins, Milada returns, Milada resurrection, Kam se, kurva, poděla Milada? a tak dále, už kapku serou na autorův hrob a fabulují směrem k telenovelové prdeli. Nicméně pořád krásně natočená, dobově špinavá, výpravná, náležitě dobrodružná a výborně zahraná mušketérie. Tedy až na tu ryze demagogizující rasistickou černou sqrnu! Tu zářnou absenci nucené negrofikace a manipulativního zkreslování za účelem násilné asimilace parazitických kultur do jakž takž zcivilizovaného stáda jsem po prvním dílu patrně zakřikl. A tak tu máme Luďka Ukulebembeho, dle filmových vytřiprdelníků a asociálních sítí narozdíl od ostatních fiktivních mušketýrů „nade vši pochybnost prokázaného“ historicky prvního rovníkového negtotýra v dějinách, vikomta z Pobřeží slonoviny, Prince ze Senegalu a kmotřence samotného francouzského krále!!! I přes rozsáhlou dezinformační kampaň, podloženou dokonce probuzněnou neomarxistickou paknihou, lze jeho kořeny bezpečně vysledovat až do roku 2015!, a to k jeho příčinlivému kronikáři, nejodpornější a nejagresivnější bolševizi světa, papežštější než papež  – British Bolsheviks Coprporation, která tenkrát potřebovala jakože „ospravedlnitelně“ pronegrovat seriál Versailles a spolu s kamvítrtamplášťovými soudruhy z Wykydpédie spíchla na základě drobné protokolární noticky o návštěvě jakéhosi ebenového potentáta na Ludvíkově dvorku kompletní inkluzní fandom, kterého se teď Macronfilm chytil jak komsomolec srpu s kladivem. Nad takto nepopiratelnými historickými fuckty by dozajista neprávem zastrkovaný spoluautor a dodavatel precizních dobových podkladů i dějových zápletek valné většiny Dumasiád, profesor historie Auguste Maquet, samou radostí spálil všechny své doktoráty, načež se prohlásil za rodilého Japonce. No a já zhnuseně ubírám jednu rudou hvězdu a na potenciální třetí díl pro celou multikulturní rodinu, stvořený navíc umělou demencí, se pranic netěším. Ledaže by byl Ludva Třináctka Barman jako poleno, kardinál Richelieu Wakanďan a Anna Rakouská tranzistor. (17.12.2023)

Bavilo ma to o trochu viac ako prvý diel. Stále je tam ale tá otrasná choreografia pri šermovačkách, ktorú síce roztrasená kamera a rýchle tempo zakryjú, no človek si to skrátka neužije tak, ako by chcel. Cením si ale, že sa tvorcovia rozhodli pristúpiť k tomuto legendárnemu príbehu novým, drsnejším spôsobom. Eva Green opäť skvelá. Trochu si v závere pripomenula rolu Artemisie z druhých "300". Žiaľ choreografia záverečného súboja v tomto filme už taká slávna nebola. Skôr naopak. (26.12.2023)

První díl jsem na jaře v kině nestihl, ale nakonec se mi v době premiéry druhý části poštěstilo vidět oba díly naráz v rámci kino maratonu. A jsem spokojen. Předlohu jsem si kdysi zamiloval v rámci maturitní četby, ale jelikož od té doby už uplynulo více než 10 let, nepamatuju si jí do takových detailů jako dříve. Nechci tedy ani moc hodnotit, nakolik je to předloze věrné. Jde zcela evidentně o modernizovanou verzi, ale ne ve smyslu laciných přestřelek a přepálených CGI triků (aka film z roku 2011). Film je surový od podlahy, většina bojových scén je točena na co nejméně záběrů a tak i stylem veskrze Zimmerovská hudba se sem kupodivu hodí. Audiovizuálně jde opravdu o kvalitní práci, kterou se rozhodně vyplatí vidět v kině. Zakomponování "rovníkového gaskoňce" bylo komický, ale budiž, dá se nad tím přimhouřit oko. Jak je u mě již zvykem u Mušketýrů, první část se mi líbila víc než ta druhá. Způsob smrti Constance mi přišel stupidní skoro ve všech variacích a tato verze bohužel není výjimkou. Oceňuju ale, že zde alespoň D'Artagnan truchlí (na rozdíl od mé jinak nejoblíbenější Borderieho verze). Závěr s cliffhangerem jde už evidentně nad rámec předlohy, Bourboulon si jím zřejmě chtěl připravit půdu pro případný spin-off. Osobně bych od něj ocenil spíš Mušketýry po dvaceti letech v tomto duchu. Ale s Casselem a Evou Green v hlavních rolích chápu tu myšlenku vymáčknout z tohoto castu co nejvíc. D'Artagnan 85%, Milady 80%. (20.12.2023)