Zlaté oko

Když se nad tím intensivně zamyslím (ačkoliv potřeba intensivního zamýšlení nad Jamesem Bondem je téma na diskusi samu pro sebe), tak je Zlaté oko zlatým standardem, podle kterého moje podvědomí posuzuje všechny ostatní Bondy. Myslím si, že jsem možná některé Conneryovky viděla dřív, ale přece jen jsem devadesátkové dítě a tak mým Bondem byl vždy zejména Brosnan a na srdíčkové úrovni jím zůstává dodnes. Také jsem se tady poprvé zamilovala do hudby Erica Serry, než proběhla naprostá láska u soundtracku k Leonovi. Rozběhnutí motivací a přesouvání mezi různorodými lokacemi je tady orchestrováno tak, že nenamítám ani slovo, a ještě se z toho tetelím radostí. Důležitou roli pro mě hraje i to, že postava Izabelly Scorupco je předně schopná a vtipná a až potom také krásná. A ještě zmínka na počest Alanu Cummingovi, jehož poslední slova si sama pro sebe vykřikuji častěji, než je možná zdrávo. (30.08.2016)

S rozpočtem 58 mil. USD to není zdaleka tak eye-candy pokoukání, jako vymazlené a dvojnásobně drahé další díly, nicméně jako jakýsi základní stavební kámen - proč ne. Pořád se jedná o první přelomovou "moderní bondovku", ačkoliv tu zdánlivě není tolik veletočů a změn, jako mělo dřívější Povolení zabíjet, zároveň to není zdaleka tak kontroverzní přírůstek do série jako předchůdce. Brosnan je ok, v podstatě míchá všechny předešlé protagonisty dohromady, přičemž nejblíže má nonšalantnímu elegánovi Mooreovi. Akce robustní, ačkoliv má své mezery. (27.05.2006)

Nikoliv špionážní thriller s agentem Jejího veličenstva, ale plnokrevný komiks se vším všudy, představující koncentrát toho nejlepšího od "Goldfinger" po "Dech života". Místy až tak povedené, že s P. Brosnanem, jenž fakticky představuje sympatičtější upgrade nonšalantně sexistického R. Moora, pomalu celá generace diváků zapomněla na to, že Bond byl kdysi taky jen člověk z masa a kostí. Inu, protřepat, nemíchat... (07.05.2013)

„Boli ste už niekedy v Rusku?“ – „Občas. Na skok.“ Bondovky pre mňa nikdy nepredstavovali srdcovku. Keď začínali, nebol som na svete a keď pokračovali, mal som iné filmové priority. Do Zlatého oka som v 90. rokoch nabehol po hlave. Samozrejme som vedel, kto je Bond, ale inak ma to absolútne nezaujímalo. A bola to jazda! Režisér Zlaté oko poňal ako skvelú resuscitačnú jazdu s novým predstaviteľom agenta OO7. I vďaka tomu, že to bola moja prvá bondovka v živote, ktorú som videl celú od začiatku po koniec (a navyše šlo práve o onen reštart, teda nový začiatok), tak som sa okamžite chytil a Brosnan (vtedy rozkošne 42-ročný) sa pre mňa stal dokonalým Bondom. Skvelý je i zvyšok kastingu: Judi Dench bola taká dobrá, že v úlohe Bondovej šéfky vydržala skoro dve desaťročia (!) a skvelé party vystrihli Sean Bean, Robbie Coltrane (ten sa do sveta bondoviek vrátil ešte vo famóznom Jeden svet nestačí), Joe Don Baker (ktorý hral už v Dychu života, ale inú rolu), Tchéky Karyo a môj vtedy značne obľúbený Gottfried John (Príbehy z Južných morí, Asterix a Obelix). Akcia je robustná (tank!), výprava atraktívna a exotická a nechýbajú povinné ingrediencie a hlášky. Diváci na celom svete boli rovnako nadšení a snímku s triezvym rozpočtom 6O miliónov obdarovali krásnou tržbou 352 miliónov, takže pokračovanie sa dostavilo behom dvoch rokov. A tá pesnička od Tiny Turner! Ale teda tá scéna, v ktorej je počítač zašifrovaný hádankou "Na čom sedíme? Zadok. Nie, stolička!"... to sa posrali nie? (11.11.2004)

Tak tímhle si Brosnan získal fanoušky na svojí stranu. Nasadil laťku vysoko a už ji nepřeskočil. Myslím, že to bude něco jako Craig, Casino Royale se zdálo byti propadákem,ale podle všeho to bude hit. Zlaté oko patří mezi ty lepší a z těch nových snad nejlepší. Nadupadé, efektní, prostě vynikající každým coulem. Souhlasím s tím, že je to už takové více modernější, ale nevidím to jako špatné. (11.08.2006)