Den poté

Nebudu řešit, jestli je takováhle klimatická změna reálná nebo ne. Je to sci-fi, takže jsem i ochotnej překousnout, že si tvůrci vymejšlej blbosti a přeháněj. Problém je spíš v tom, že ten film je naprosto debilní a ubohej a nic novýho nepřináší. Tyhle filmy jsou všechny jak přes kopírák. Nějakej vědec (samozřejmě američan) zjistí, že je něco v prdeli, ale jeho varování všichni ignorujou, atd... Nemusim to snad psát dál, všichni to známe z X jinejch filmů. První polovina se mi aspoň trochu líbila, ale zbytek - škoda mluvit. Dojemná sračička o tom, jak tatínek v mrazu a sněhový bouři putuje za synáčkem do New Yorku, protože mu dal přece slib. Během cesty samozřejmě musí někdo chcípnout hrdinskou smrtí, ale tatínek stejně nakonec synáčka najde, což je tak strašně důležitá událost, že to dokonce prezident USA všem oznámí během svýho srdcervoucího projevu v televizi. První polovina je tak za 3 hvězdy (ovšem berte v úvahu to, že jsem včera viděl film Night train to mundo fine od Colemana Francise, takže hodnotim nejspíš až moc laskavě), ale druhá polovina je jasnej odpad, takže dávám 2 a myslim, že je to až moc. A dávat hvězdičky za povedený triky opravdu nebudu. Ty jsou dneska v každym druhym filmu. (16.03.2007)

film mě zaujal pouze výbornými efekty - to emmerich umí - a hudbou, která od úvodních titulek drží s triky krok. příběh je otřepané klišé, které mi občas lezlo na nervy. do ,,děje" mě dostala až scéna s vlky a příchod ,,holomrazu" do N.Y. no ale to už byl v podstatě konec. EMMERICHU, EMMERICHU, s takovouhle stupiditou ze mě slzu dojetí nevymáčkneš!!!!!!! (04.08.2005)

Emmerich bez zbytečností (patriotismu apod. ) a jeho sklony k ničení co největších měst se znovu probudili. Upřímně... Děkuju!!!! Nikdy sem si nemyslel, že budu koukat s otevřenou pusou jako to bylo před lety při útoků emzáků na svět v Dnu nezávislosti. Pří zničení např. Bílého domu jsem nevěděl jak to udělali (nesmějte se bylo to fakt skvelé ;-)). Tady Emerich ukazuje v čem je nejlepší. Jediná škoda, že film neubýhá jako první jeho část postupné změny Amerických států a Kanady v ledovec, tato skvělá část je bohužel značně poškozena pozdějším: "Synu já Tě zachráním apod.". Druhá část nemá spád, chytlavost a upřímně ani moc smysl, ikdyž pohled na zmrzlou sochu svobody a vzlétající záběr na New york to je nádhera. Celkově nemůžu než dát 4*. Jsou zasloužené, ale kdyby byl film lépe uspořádán a druhá půlka by nenudila, možná by 5* bylo :). Tohle je čistý letní hit a stojí za to... blockbooster jak má být (Troy se má co učit).Pokud někdy nějaká televize bude točit dokument o zmeně klimatu a globálnímu oteplování ví komu má zavolat. :)). PS. teď psali, že oproti předpokládaným 80 letům, nástup doby ledové trval půl roku...těch 6 dní Emmericha už není tak mimo:) (28.07.2004)

Občas je fajn zabrousit do sbírky a sáhnout po blockbusteru, který hravě strčí do kapsy nespočet současných umělých výplachů (pochopitelně neříkám, že u Dne poté pomáhal psát scénář Einstein). Ale upřímně, když se divák soudnýma očima podívá třeba na aktuální San Andreas, musí být rád, že se Roland Emmerich tehdy tak kouzelně utrhl ze řetězu. Američané zlobili tak dlouho, až se matička příroda pořádně nakrkla. Zásadní změnu klimatu předpovědělo (i když i oni se dost sekli) pár hlavounů v čele s Dennisem Quaidem, jenže nikdo jim nevěřil. Tabulky a výpočty však začínají děsit i ty největší optimisty a s civilizací je to znovu sakra nahnuté. Emmerich příjemně ubral s patosem a vlastenectvím (ano, sic Němec, ale americké vlajky má moc rád), přidal pár úsměvných momentů (Američané žebrají o vstup do Mexika) a dokonale se pomazlil s vizuálními efekty a strhující akcí. A přihodil digitální vlky. Škoda, že i v druhé polovině nepřidal jednu dvě strhující scény, protože právě tam nám to lehce drhne. Naštěstí posbíral sympatické hrdiny (mladý Gyllenhaal, rozkošná Rossum – možná bych pro ten penicilin taky zaběhl, sarkastický Ian Holm), připravil i nějaké ty emoce a vlastně docela umně zakrývá, že točí pořád to samé. Používá stejná vypravěčská klišé, stejné hrdinské dialogy, stejné šokující závěry, ze kterých se musejí vědci/klimatologové/historikové – prostě kdokoliv, koho se látka dotýká – pořádně chytat za hlavu. Jenže Emmerich netočí hloubavé dokumenty, Emmerich chce bavit. A tahle zábava je milá, je přepálená, je hloupoučká, ale vím, že za nějakých osm let ji ze své sbírky vytáhnu znovu!! (17.07.2015)

Čekal jsem, že se mrknu na katastrofickou jedno až dvouhvězdičkovou socárnu a mávnu nad tím rukou. Jenže chtě nechtě musím uznat, že Den Poté je nechutně bombastický a i přes bezduchou story a sentimentální výlevy a výjevy sázené jako na běžícím pásu stojí za to se na něj podívat. Zásluhu na tom má i kvalitní hudba, za tu se Harald Kloser rozhodně stydět nebude. Plus malá sentimentální perlička - první film, ve kterém jsem viděl Emmy Rossum. Ale že by tady měla příležitost nějak vyniknout svými půvaby nebo nedej bože hereckým uměním, to tedy opravdu ne:) 60% a pryč od toho. (29.05.2005)