Podezření

ČT jede! Tyhle minisérie jí prostě jdou a Podezření není výjimkou. Klára Melíšková je (ostatně jako vždy) absolutně fantastická. Je tak jednoduché její výkon milovat a ji samotnou nenávidět... Výborní jsou i Denisa Barešová, Ivan Trojan a Mirek Hanuš v úžasné komediální poloze. Skvělý scénář, skvělá režie a tři díly, které ani na vteřinu nenudí. Navíc je to všechno podle skutečného případu, což tomu taky dost přidává. Podezření je intenzivní, správně nepříjemné a skvěle nejednoznačné. Prostě prvotřídní zážitek, jež už se ani jinde než na ČT ani nedá hledat. 90 %. (03.12.2022)

Oprostil jsem se od faktu, že značná část filmu se odehrává u mě v ulici a napálil Podezření čtyři hvězdy. Tyhle čtyři hvězdy jsou ale hodně solidní čtyři hvězdy. Minimálně mě překvapilo, že Česká televize dala prostor slovenskému talentu v jeho rozletu a nechala ho natočit třídílný debut. Doufám, že z Michala Blaška něco bude, protože tady si to zaslouží srovnání s těmi nejlepšími evropskými dramaty současnosti. Výborné, precizní, kamera od Adama Macha neuvěřitelně stísňující, adekvátní k celkově vyznívající atmosféře příběhu. Celé ty tři díly jsem se kochal nad tím, jak perfektní drama tu v Česku vzniklo a jak za to můžu děkovat České televizi. Kdyby všechny takové filmy z České televize byly takové, vůbec se zlobit nebudu. Plus i Štěpán Hulík má štěstí na náměty, protože po nějaké době se opět stalo, že v práci se tři týdny neřešilo nic jiného, než jestli to ta sestra udělala nebo ne. A to ani nebudu mluvit o hereckých výkonech. Třeba Kláru Melíškovou bych ani nepoznal a už teď se nebojím říct, že je to její nejlepší role, kterou kdy ve své kariéře ztvárnila. Stejně tak i Miroslav Hanuš, který je jeden z těch nejautentičtějších herců současnosti a já jsem strašně rád, že ho vídám v tolika zajímavých projektech tak často. A to ani nebudu mluvit o Denise Barešové, která je zas a znova skvělá. A já doufám, že jí to vydrží co nejdéle. Tady tu jednu hvězdičku, kterou jsem do plného hodnocení nedal, nechci aby tvůrci vnímali nějak negativně. Srovnával jsem je s tím nejlepším, co jsem v Evropě doteď zažil, což je jednoznačně poklona. Na mě to ale bylo možná až moc chladné, bez citů a emocí. A závěr bych si přál taky trošku s odpověďmi. To je ale můj problém, obecně vzato jsem dlouho nebyl s českým projektem spokojenější. Paráda, jen tak dál. (31.03.2022)

Rukopis této televizní inscenace je zaměřen na postižení postavy thomayerovského typu, který sice dává svým pacientům všechno, co jim dát může, ale současně neupouští od strohosti, za kterou jako introvertka skrývá své křehké lidství i nesnadný vlastní život; jen mimochodem je vidět dobře vychovanou dceru, která má sice ke své matce poněkud odtažitější vztah, ale v kritické chvíli jejího života stojí na matčině straně a pomáhá jí ze všech svých sil. V tomto ohledu je dcerou své matky, v jistém ohledu dcerou příkladnou. Zajímavá je i postava obhájce ex offo, který ve vztahu k drsné ženě jde dalekosáhle za hranice svých povinností. Jinak řečeno jde o koncert trojúhelníku Melíšková, Barešová, Hanuš a mistrovsky zvládnuté režie Michala Blaška. (27.03.2022)

Po tragických Vražedných stínech jsem byl vůči neutichající kadenci nového obsahu ze strany ČT poněkud skeptický, k mému štěstí byly jisté předsudky bezpředmětné. Podezření se skvělou Klárou Melíškovou, která konečně nemusí moc hrát a využít pro roli své klasické grimasy, je opravdu fajnovou nepříjemnou sondou do mysli i srdce ženy, která nedokázala projevovat empatie ani vysílat sympatie a na oboje téměř doplatila. Zvláště v tomto oboru je hned každý necita podezřelým numero uno. (31.03.2022)

Je úžasné vidět, že presumpce viny, kterou ve velkém využívala katolická církev při inkvizičních procesech a kterou s podobným úspěchem využívá například i celosvětově rozšířené hnutí MěTaky, se nevyhnula ani nám, takže je Česká republika stále světová. Nejsem zrovna všeobecně oblíbený dobrák, a přestože jsem nenalezl zalíbení v bondáži, k protivné paní Mar... Kučerové jsem si vytvořil celkem kladný vztah na základě pravidla, které říká, že vrána k vráně sedá. "Nejsem na lidi dost milá, tak mají právo ze mě udělat vraha?" Tato věta vystihuje podstatu celé minisérie a já odpovídám: "Ano, mají." Alespoň tak chápu současnou společnost, v níž je jakékoli vybočení ze stáda po zásluze soudružsky potrestáno. Tvůrci seriálu mě velmi pěkně pohladili proti srsti a vytvořili skvělou (z mého pohledu) záležitost, již mocně podpořily některé herecké výkony a jež mi měla co říct. Na závěr bych rád dodal, že vůbec nemám strach, přestože jsem pravidelným uživatelem draslíku. / Poučení: Máme demokracii, tak si toho važ a drž hubu a krok. (17.06.2022)