Spolu

Několikrát jsem měl chuť film vypnout. Sledovat postiženýho Kozuba, který je postižený už tak jako tak (mám ho rád, ale podobné pitvoření je jeho denním chlebem), mi moc zábavné nepřišlo. Asi jako kdyby Jim Carry hrál roli retardovaného chlapce a hrál ho stejně jako Ace Venturu. Ale film jsem zvládl dokoukat a jsem za to i rád. Vydržel jsem sledovat díky Kamile Janovičový, která vypadá trochu zvláštně, ale vždy má své kouzlo. A že jsem dokoukal jsem rád díky tomu, že jsem se dozvěděl, co se v rodině stalo v minulosti. Ta jediná scéna byla dost silná. (20.04.2023)

Režisérské duo Müller - Laňka si na první pohled ukouslo poměrně dost velké sousto, když se pustilo do příběhu jehož středobodem je člověk s mentálním postižením a ve výsledku to ustáli jen z části. Na jedné straně totiž mají výbornou Veroniku Žilkovou a podobně skvělého Kozuba, jejichž linka životem zkoušené, unavené, přesto stále odhodlané matky a postiženého syna funguje velmi dobře a nikdy nepřekročí hranici kdy by byla buď prvoplánovou dojičkou emocí, nebo naopak uječenou karikaturou. Na straně druhé je pak domů se navrátivší dcera Tereza, která má fungovat jako katalyzátor a hybatel děje, což ovšem funguje jen do určité míry. Divák se sice díky ní dozví něco z historie rodiny, ale její následná snaha vyřešit situaci kolem postiženého bratra (a v dobré víře tak pomoci matce) působí dost amatérsky a zjednodušeně, což má za následek, že finální dopad na diváka je prakticky nijaký. Celkem by mě zajímalo, proč se tvůrci rozhodli jít zrovna touhle cestou, je nicméně faktem, že se tím tak trochu střelili do vlastní nohy a shodili tím do té doby na české poměry nadprůměrné drama…70% (26.03.2023)

Jeden z mála českých filmů, na který jsem se skutečně upřímně těšil a zároveň se oprávněné obával. Částečně i samotného Štěpána Kozuba, který mě sice mnohokrát přesvědčil, ať už svým herectvím a uměním vyprávět nebo úžasnou povahou a inteligencí, ale zároveň ho mám už zafixovaného jako baviče, který ze sebe s oblibou dělá naprostého debila. A asi každého napadne, že ve chvíli, kdy má takový komik hrát autistické dospělé dítě, musí být pro takového herce strašně těžké vymanit se z tohoto "prokletí" a roli zahrát natolik dobře, aby nepůsobila jako nepovedená sebeparodie. Ale Kozubovi se to povedlo. A nejen teda jemu. Divák se tu a tam některým výstřelkům a Michalově šaškování pousměje, ale jinak je to ohromně tíživá depka dvou validních úhlů pohledu na jednu věc, s parádně prokreslenými postavami, jejichž motivaci lze velmi dobře chápat a se kterými nelze nesoucítit. Akorát se nemůžu zbavit dojmu, že kdyby film skončil o pár minut dřív, scénou s Veronikou Žilkovou v domečku pro děti, byl by konec daleko uspokojivější. (12.04.2023)

Kozub jako mentálně postižený v něčem ok, v něčem mu to někdy ulétlo a bylo vidět, že byl trochu mimo roli. Žilková podala přesvědčivý výkon svým způsobem také postižené matky. Janovičová mě bavila - její postava v sobě ukrývá více, než se na první pohled zdá. Jinak drama o rodinném zoufalství, kde je třeba si přiznat na rovinu, jak to je. 63%. (17.05.2023)

Spolu je moc pěkný český film s jedním z nejlepších tuzemských hereckých výkonů, za který může dost možná nejschopnější současný český herec Štěpán Kozub, který by šel bez problému nazvat hereckým chameleonem. Je zkrátka neuvěřitelné, co dokáže tenhle člověk zahrát a fakt mě překvapuje, že nebyl na toho Českého lva nominován, protože tohle je prostě neuvěřitelné. Celkově mě překvapuje, že je tento film nepovšimnut oceněním, protože ano, občas trošku tlačí na pilu, ale ve skrze to je moc chytře rozehraná a především zahraná věcička, která by se mnohým loňským filmům s přehledem vyrovnala. Především výkony hlavní trojice jsou neuvěřitelně, ale již zmiňovaný Kozub je prostě o bůhvíkolik levelů úplně jinde navrch. Ale Veronika Žilková a Kamila Janovičová tomu teprve dodávají úplně jinou sílu. Osobně si bohužel dokážu ten film představit i bez nich a udělat pouhou one-man-drama-show (kterou bych po Kozubovi někdy strašně chtěl), ve které by byla pouze postava Michala (to je ten hlavní, kdyby někomu nedošlo) a byla by na ni převedena veškerá pozornost, protože ty přechody mezi jeho náladami a myšlenkovými pochody jsou neuvěřitelně zahraná s neuvěřitelnou lehkostí hraní. Kdyby jsme byli v Americe, tohle jde na Oscary. Ale tyto dvě herečky zde zkrátka kvůli příběhu, jaký je, jsou a vůbec tomu nedělají ostudu. Bohužel ''jejich'' linka moc tlačí na pilu a vyžívá se v některých příběhových klišé, které se dali od tématu autistického bratra očekávat. Do toho všeho občas až moc nuceně psycho-vydírání a provokace ze strany matky, které jen tu atmosféru sice podpoří, ale taky jsem je párkrát někde slyšel. Proto bych byl mnohem radši za tu one-man-show, která by byla tématem dle mého mnohem originálnější. Ale ok, chápu. Co se zbytku filmu týče, obsazení některých mě překvapilo, kupříkladu Marka Němce, který mě opravdu, ale opravdu moc mile překvapil. Doposud jsem ho totiž znal spíše jako takového toho šoumena o kterém moc nevíte proč je šoumen, ale kruci, on fakt má talent a takovýhle filmy to jen potvrzujou, tak jsem rád že dostal šanci to dokázat. Co se natočení týče, bohužel to je občas slabší. Kamera taková typicky česká přesvícenější v mnoha situacích s občas prapodivnou kompozicí, což je škoda. Ale ok, beru. Jinak, já jsem s filmem spokojen. Na emoce to tlačit dokáže a jsem rád, že to tvůrci vzali opravdu vážně. jasně, lidský humor si neodpustili, ale proč by taky měli? Zároveň to dokáže pěkně dojmout, což se taky počítá. Takže jsme tady, na čtyřech hvězdách, zcela zasloužených. Ty klišé a občas trošku méně nápadětější kamera se dá prominout, takže to je tak vše. Stále nadprůměrnější film. (15.05.2023)