Labyrint

Tohle je zvláštní mix žánrů. Je zde mysteriózno, stará legenda, svět imaginárních přátel, muzikál, křesťanské prvky, muppetí šílený humor, hromada fantazie, spousta špílců (u nichž se člověk neřehtá, jen pousměje, ale udělá to dobrou náladu) atd. Popravdě mi na filmu nejvíc vadí ty písničky - ne všechny mají úplně hloupé texty, nějaké mají i přesah, ale málo platné, melodické moc nejsou. Kdysi jako dospívajícímu se mi moc líbila Jennifer Connely (ty její doširoka otevřené a dobře nasvícené oči!), ale dnes s odstupem vidím, jak macatá na svůj věk vlastně byla a dokonce snad se jí už rýsovala druhá brada - a to jí bylo 16! Ale jinak si nemám na co stěžovat. Hromada fantazijních i fantaskních prvků, odkazy na potřeby přátel i jen tak, křesťanské schopnosti odpuštění a lásky bez podmínek, skvělé kulisy a ty vtípky často jakoby bokem... Líbí se mi to i po letech. (28.01.2021)

Pořádný mix rozporuplných dojmů. Je tu zajímavě vystavěný svět labyrintu plný všemožných kouzelných bytostí, ale prakticky neexistující motivace postav včetně hlavní hrdinky, u které se cíle a názory mění naprosto nahodile. Je to plné zajímavých nápadů a dost kreativní, ale hlavní hrdinka neprochází žádnou cestou k sebeuvědomění vlastních chyb, což by se od tohohle žánru dalo čekat. Je to sice pohádka a na svou dobu funkční, ale já vyrůstal na modernějších s komplexnějšími charaktery, takže jsem s tím naivním pojetím měl problém. Některé scén jsou naprosto geniální (jako třeba ta připomínající slavný Esherův obraz nebo jáma plná ruk), ale jsou tu i scény divné (jako třeba močál věčného smradu, ze kterého se neustále ozývají zvuky prdění). Loutky jsou skvěle nadabované, ale herci jsou zvláštní - David Bowie se neustále tváří a pohybuje, jako kdyby byl ve videoklipu a Jennifer Connelly ve většině scén otravně přehrává. Celé je to prostě plné pro a proti, ze kterých to z průměru tahá poselství závěrečné scény, že každý z nás potřebuje menší únik do své fantazie, ale ani ta to u mě na čtvrtou hvězdu nevytáhla. Líbilo se mi to, nenudil jsem se, ale na vyšší hodnocení to nevidím. Silné 3* (22.12.2023)

Zábavná a příjemná pohádka o děvčeti, které nechce vyrůst ze své dětské fantazie a zároveň se do ní zamiluje král skřetů. Tenhle film jsem viděl už někdy v třech pěti letech nedlouho po vydání na VHS a tehdy jsem se strašně bál Bowieho. A nikdy jsem vlastně pořádně nevěděl, jestli je to chlap nebo ženská, tak mě ty jeho vlasy mátly. Prostředí připomíná propracovaností filmy Tima Burtona a atmosférou zase terry Gilliama, přestože zde není temná hutná ani horrorová atmosféra, ale spíš pohádkovost a romantika dětské duše schopné uvěřit i těm největším nesmyslům. Děj filmu je dost upravenej pro děti, ale to neznamená, že se nepobaví kdokoliv. Vždyť v každém dříme dítě. Navíc to je hodně o přátelství, o vzájemné důvěře, o zodpovědnosti a schopnosti dospět nejen tělesně. Pravda, občas mi Bowieho písničky (konkrétně s tou Divokou bandou lišáků a poslední World falling down) přišly jen jako zbytečně natahující prvek (ale co už bych chtěl, když je k filmu složil, nahrál a nazpíval úplně zdarma), ale to neznamená, že nejsou pěkný a Jennifer je tu poupátko jenjen připravený rozvést. Mnoho humorných a svérázných postaviček, jež labyrint obývají, ukazuje tu hravost a piplavost, s jakou si tvůrci pohráli a nenechá diváka vydechnout. A jak by ne, když jedním ze scénáristů je ex-Python Terry Jones. Mimochodem Kocoura z Červenýho trpaslíka Danny John-Julese tu nikde neuvidíte. Zpíval a namluvil dva ze čtyř těch červených lišáků z Divoké bandy, kteří tak rádi dělí svá těla, zpívají a háží si cizími hlavami. (30.10.2006)

Dějově velice primitivní koncept s ale docela pěkným pro nás již oldschoolovým vizuálem. Je to prostě stará škola bez počítačových efektů s dějem o tom jak holka hledá svého bratříčka a musí pro to abysolvovat cestu labyrintem do království skřítků. Nic objevného, pro fanoušky Davida Bowieho potěšující, pro nás ostatní již zastaralé béčkové fantasy o hledání sebe sama a přátelství. 65% (31.10.2018)

Labyrinth formálně navazuje na starší loutkové fantasy The Dark Crystal a je to hodně znát. Nicméně díky přímočaré zápletce a přítomnosti Davida Bowieho obliba Labyrinthu přetrvala. Dodnes jsou různé plány na pokračování v různých formátech, nedávno například vyšel v češtině stejnojmenný komiks, který pro změnu funguje jako prequel. Pro dnešní oči sice původní film hodně zestárl, ale jako ukázka vývoje žánru v 80. letech to určitě špatný zážitek není. (08.10.2021)