Duna: Část druhá

Musím aktualizovat svoji recenzi necelé dva týdny poté, co jsem absolvoval druhou část Villeneuvovy Duny. Inu, ano, ty více jak 2,5h utekly jako voda, klidně bych se koukal další hodinu či dvě. A opětně, jako jsem psal u první části - vizuální orgie. Nicméně nedá se ignorovat, že jsem čekal více. Scéna, kdy Paul poprvé zkrotí Shai-Huluda, měla být aspoň jednou tak delší a více epičtější - ale to je můj subjektivní dojem. Co je objektivní, je ztvárnění Giedi Prime - někteří jsou oním černobílým "čímsi" fascinováni, ale mě teda tato pasáž nijak nenadchla, spíše naopak. A scéna v aréně se soubojem Feyd-Rauthy? Nuda. A samotné vyvrcholení filmu? Nezvládnuté. Císař v podání Christofera Walkena? Nemastný neslaný... Jediný, kdo opravdu vyniká a kdo všem ostatním ukradl šou jak se říká, je Javier Bardem. Za něj, za CGI a za jinak povedený zbytek si druhá část Duny 4* zaslouží, plné hodnocení ale zcela jistě ne. (03.03.2024)

Vlastně žádné překvapení. Villeneuve za pět, Herbert za jedna. Dohromady za tři. Villeneueovi nemůžu upřít úžasnou schopnost vytvářet podmanivé obrazy a zhmotňovat fantastické knižní světy, jenže co naplat, Herbertova Duna s obřími červy a prapodivnou kombinací kosmických lodí a středověké společnosti vybavené sečnými zbraněmi na mě vždycky působila nefunkčně. Prostě se do toho světa nedokážu ponořit, neumím si ho vychutnat a nejsem schopný ho ocenit. Je mi líto, že podobné velkorysé zpracování neuplatnil Villeneuve se svým talentem na desítky jiných titulů sci-fi literatury, na kterých žánr ve skutečnosti stojí. Takový Piknik u cesty ve Villeneuvově podání by byl neodolatelnou chuťovkou. Ale co naplat. Celkový dojem: 60 %. (11.03.2024)

Konzistence, epická výprava a dobrodružství "kolonizace" Duny a jejího koření z prvního dílu jsou fuč. Zůstává roztříštěný děj, skalnatý papundekl, neuchopitelná psychologie podivně motivovaných postav, a překvapivě fungující uspěchané finále. Ten svět mi bohužel neučaroval ani v knize, a řekl bych, že potenciální třetí díl potřebuje nutně vyměnit režiséra. A epileptického střihače. Nedokážu uchopit onu až fanatickou oblíbenost, kterou do sebe filmová Duna z diváků nasává. [max] (26.06.2024)

Velkolepé pokračování, jak jinak. A nemá cenu posuzovat, která část je lepší, poněvadž tvoří celek a k němu se ne brzy připojí další část. Oproti předchozí se však tenhle film výrazněji posunul do military SF, což nemusí sednout každému. Vizuál není jen líbivý, ale opět precizně vypilovaný, a tak v protikladu k poušti, co je neuvěřitelně fotogenická, převládají často geometrické obrazce či jejich části, kdy příkladem je třeba záběr na postavy zabírané skrze trojúhelníkový průzor. Důležitá je opět hra světel a stínů včetně siluet. Postavy vstupují do konfliktů a tam, kde bylo srdce, začíná převládat rozum, páč vůdci řídící se srdcem jsou slaboši. A divákovi, co nezná knižní pokračování, Paul prozradí, jak to s jeho budoucností bude. Zimmerova epická hudba je opět skvostná. Snad možná jen imperátor vypadal až příliš unavený a srozuměný s osudem, i když na druhou stranu nést na bedrech tíhu celé říše asi jednoho vyčerpá. Těšení na červy se vyplatilo...tož nyní už jen vyčkat na třetí část. (30.06.2024)

Geniální, naprosto geniální! Hans Zimmer se tady opět překonal. Jeho hudební pětihvězdičková delikatesa naprosto umocnila celkový mňamkózní zážitek a z pouštního příběhu vyčarovala neskutečnou velkolepost! Knihy mám rozečteny, takže jsem si ve filmu nedokázala některé kousky pospojovat, nedávaly mi smysl. Věřím, že až se těmi svazky prokoušu, přidám trochu toho koření! smysl mi dávat budou. :-) (01.04.2024)