Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Tímto smekám pomyslný klóbrc před TV filmem Antonína Moskalyka. Děsivě reálný příběh v podání Růžka ,Adamíry, Fišerové, Nedbala a dalších je nejen dobře režírovaný a zahraný, ale především dobře napsaný. Přestože je od samého začátku jasné jak to celé dopadne, není zde prakticky žádná šance film odzívat, nebo nedokoukat. „...už zase slyším jak chtějí peníze za uhlí, za ústřední topení, za zvonce na palubě a snad i za brázdu za lodí.” (20.10.2010)

Vice než Tv film Antonína Moskalyka a zrůdnosti nacistického režimu na který se už dnes mnohdy zapomíná, Jiří Adamíra a jeho ztvárnění nacisty Brenského je ukázka hereckého umění a zbytek herecké elity v ničem ne zaostává, mrazivý film který by si zasloužil více pozornosti než jednou za uherský rok vysílat v noci na TV. (28.01.2018)

Jak už tu někdo napsal je to film s opravdu silně tísnivou atmosférou Nejistotou z každého dalšího kroku, která je až hmatatelná a dává už od počátku tušit neblahý konec, který se minutu po minutě plíživě blíží k nevyhnutelnému děsivému závěru. Dnes jsem na tento film náhodně narazila, z hodin literatury si pamatuji děj tohoto příběhu. Tento film staví na silném ději celého příběhu a na jiskrných dialozích, někdy i monolozích postav. Jiří Adamíra se svým laskavě dobrotivým pohledem a zákeřným chováním mě dnes asi bude strašit ze spaní, opravdu mě z jeho pohledu mrazilo v zádech, obdivuji herce, kteří přes svůj milý zjev dokáží zahrát největší sviňuchy ( záporáky), nic nedokáže člověka tak dostat jako vlk v rouše beránčím. (27.02.2013)

Na pozadí mé ještě polodětské vzpomínky pochoduje mrazivé defilé jednoho z nejděsivějších momentů nacistické kanální etnocidní politiky. Kšeft o život s lidmi, na kterých je stále co odírat. Kšeft s předem jasným a rozhodnutým výsledkem. Mezní situace - přesněji hned celý jejich řetězec -, ze které Moskalyk dokázal vystavět katedrálu špičkového uměleckého výkonu a mrazivého diváckého zážitku v jednom. A vědomí, že nejlepší výkony světové kinematografie, obírající se tímto hrůzným tématem, našly u nás v té době adekvátní odpovědi. Herecké výkony mi v té daleké retrospektivě splývají do jednoho celku. Celku, který doplňuje monolit výsostného uměleckého činu o jeden ze základních nepostradatelných rozměrů. Nemohu si na závěr neodpustit svým způsobem již obligátní hloupý dotaz na závěr: Kdo a co brání tomu, aby tento skvělý film byl převeden na DVD nosiče? (01.04.2008)

Tady jsem narazil. Podceňoval jsem kvalitu televizního filmu podle předlohy Arnošta Lustiga. Měl bych se omluvit, protože snímek Antonína Moskalyka je úžasný film, plný mrazivých momentů, skvělých českých herců a prokazuje jak jednoduše a při tom lehce lze natočit úžasný film. Lenka Fišerová a Jiří Adamíra excelují v tomto snímku, který chvílemi nechává atmosféru Spalovače mrtvol daleko za sebou. Rozhovor Lenky Fišerové s mužem, který se stará o sušírnu vlasů a jeho pozdější modlitba pro tu naivní dívenku jsou nejmrazivější okamžiky posledních let. (18.02.2007)