Jeden život

Tenhle historický film si opravdu zaslouží plný počet. Obrovská pocta panu Wintonovi a úžasné obsazení. Pan Hopkins má u mě obrovský respekt a spousta dalších lidí, co zde hrálo včetně dětí si zaslouží velkou pochvalu. Prakticky více jak půlka lidí v kině probrečela. Já tenhle film nejdříve viděl se školou a nakonec jsem si řekl, že musím tento příběh vidět znovu. (09.02.2024)

No ano, je to rutinní filmařina, které až příliš často působí televizním dojmem, ale ten příběh je natolik silný a pohlcující, že veškeré nedostatky snadno zastiňuje. Zároveň je to snad první film, u kterého jsem rád, že nebyl v některých aspektech intenzivnější, což platí především pro nástupy dětí do vlaků a loučení s rodiči. Herecky se filmu asi nedá nic vytknou a aby taky jo, když tu první housle hraje Hopkins, ale tady je třeba říct, že casting vyšel na jedničku. No a samotný závěr.....................ta scéna je notoricky známá, ale i tak platí, že kdo tu neuroní alespoň jedinou slzu, tak nemá srdce. Za mě důstojná pocta úžasnému člověku i jeho spolupracovníkům, kteří se na záchraně dětí podíleli. 90% (10.03.2024)

Z kina, kde jsem film sledoval, si odnáším velký zážitek. Nejen kvůli filmu samotnému, ale také kvůli spolusledujícím. Ještě jsem nezažil, aby celé kino v naprostém tichu sledovalo běžící titulky. Bylo to skoro tak super jako tento film, jenž jen umocnil můj respekt a úctu k osobě Nicholase Wintona. (06.02.2024)

Z těch dvou linií filmového příběhu Nicholase Wintona mi dlouho přišla zajímavější ta z období let 1938-39, kdy probíhala ona úžasná záchranná mise. Ten příběh je určitě velmi silný, ač si nejsem úplně jistý, že to vykreslení reálií uprchlických táborů v Československu bylo úplně přesné. Na druhou stranu se mi moc líbilo, jak film pěkně připomenul fakt, že Winton na celou záchrannou akci nebyl zdaleka sám – a dokonce na rozdíl od svých spolupracovníků většinu času ani neriskoval život v okupované Praze. Pokud jde o dějovou linii z konce 80. let s Anthonym Hopkinsem coby stárnoucím Wintonem, film emočně graduje v oněch známých chvílích, kdy se Winton v televizním studiu setkává se zachráněnými dětmi. Musím říct, že mi z těch scén šel až mráz po zádech. Nemohu se ovšem ubránit dojmu, že to byla právě možnost zrekonstruovat jeden z nejslavnějších momentů v historii BBC, co bylo hlavní motivací pro vznik tohoto filmu. Vše ostatní, co se můžeme v této lince filmu vidět, je sice díky velmi věrohodnému herectví Hopkinse funkční, ale scénáristicky to není nic světoborného. (23.02.2024)

Klasický životopisný film, který je ale velmi srdceryvný a poctivě natočený. Herecké výkony snad nemusím komentovat. A už vůbec ne pana Hopkinse. To je prostě a jednoduše pan herec. Ale to snad všichni víme. Upřímně moc na tyhle životopisy nejsem, ale tady mi to sedlo. Možná právě skrz pana Hopkinse kterého mám nesmírně rád. O panu Wintonovi jsem věděl pramálo a jsem moc rád že jsem mohl načerpat informace skrz velké plátno a tuhle hereckou legendu. Věřím že na tenhle kousek jen tak nezapomenu i když pro mě osobně se nejedná o žádný trhák. Ale o příjemnou poctivou životopisnou rutinu které nechybí duše a srdce. 8/10 (19.02.2024)