Nejdelší den

Nejdelší film o nejdelším dnu uteče jako voda. Scénář našel totiž dokonalý balanc mezi spojeneckou a německou perspektivou, mezi civilními dialogy a seznamováním s vojenskými strategiemi, mezi epickými scénami s desítkami komparzistů a vyplňujícími pasážemi v interiérech. Záplava slavných tváří tentokráte není od věci, protože divák se díky nim lépe orientuje, kterou dopředu plánovanou dějovou linii vlastně sleduje. K absolutní dokonalosti schází paradoxně trochu vyhrocenější osobní příběhy a potlačování osudovosti na úkor ironického pomrkávání k historii, která již byla napsána (kolikrát jen zaznělo "Byli by blázni, kdyby podnikli invazi v tomhle počasí / na tomhle místě?"). Z pozice vytyčených vyprávěcích měřítek a komunikativnosti vůči divákovi však dílo v podstatě bezchybné... 85% (02.03.2019)

Americká propaganda možná není tak in your face jako sovětská, ale otravná je stejně, ne-li víc. Tenhle film navíc postrádá spektákl, který by mít chtěl. Ale tak co chci, když se na to dívám den poté, co jsem viděl Vojnu a mír, která je co do filmařských kvalit někde naprosto jinde. Každopádně je tohle nuda na obstojné úrovni. Být fanoušek válečných filmů starého střihu, asi jsem shovívavějěí. (14.02.2013)

Válečný film z těch, jež se již netočí a pravděpodobně ani točit nebudou! A přitom byly tak krásné! Ta kombinace s přehledem natočené akce pro akci či akce pro dojem z monumentality - samozřejmě bez nechutného rozmazávání a zpomalování podbarveného hnusnou kýčovitou hudbou - jak tomu bývá bohužel dnes stále častěji! Mňam! Naopak - hudební doprovod je nádherně vojensko - optimistický; tak aby tvořil žádoucí protějšek hromadám mrtvých a troskám, které zbyly po té oslavované akci. A především ta nedosažitelná vyrovnanost a "nestrannost". Válka jako kaleidoskop událostí na obou stranách. Válka vyřešená prolnutím válečné náhody a nemilosrdného pragmatismu dějin. Ta britská elegance! To americké vlastenectví v dobrém slova smyslu! Ta francouzská živelnost - a navíc ta nepřeberná spousta německého afektu, jenž vždy tak potěší mou expresionistickou duši! Přistání parašutistů do obsazeného městečka zůstane navždy mezi tím nejlepším, co jsem kdy zhlédl. Nejlepší je ale stejně ten parašutista, který si to namířil rovnou do studny! (16.06.2005)

Nakonec ty čtyři dám, ale že bych to musel ještě někdy vidět, to ne tedy. Je fakt, že čas se na filmu podepsal asi víc, než bychom si přáli. Někdy jsou až zoufale vidět zadní projekce, což vyloženě ruší. Triková práce je ale jinak pořád dost dobrá. Celý ten film je ukázkou staré filmařiny, kdy všechno bylo vekolepější než dnes. Spousta hvězd, které se tu kolikrát jen mihnou, ale jejich účast potěší. Fajn je i poměrně realistické vykreslení celé akce a taky Němců, což je určitě pozitivní. Délka je ale v tomhle případě smrtící. Dvě a čtvrt hodiny by bohatě stačily, takhle se to hooooodně táhne a i kvůli třem odlišným částem film nedrží moc u sebe a působí dost epizodně. Ke škodě je taky velké množství postav a nemožnost si k nějaké vytvořit vztah. Ale už jen z toho důvodu, že dneska by tohle nikdo nenatočil, to stojí za vidění. 70% (22.09.2011)

Tento starší kousek se ve třech hodinách zabývá většinou dění kolem invaze v den D – osobnostmi, instruktážemi, propojením s odbojem, akcemi kluzáků na mostech, pargány, vyloděním na plážích, diverzními akcemi a samozřejmě pohledy do německého tábora. Výborná technika, masovost, přesnost a podobnost osobností. Ostatní ale dnes působí obzvlášť komicky. Ať už to jsou dialogy, bojové scény (scéna s Ruperty) a němečtí vojáci vypadají, že neumí do pěti napočítat a ženská jednoho prakticky zvládne holýma rukama. Úplně nejvíc mě dojalo vzájemné míjení těch dvou znepřátelených jednotek kolem zídky. Některé věci si prostě mohli odpustit. John Wayne, Henry Fonda, Paul Anka, Sean Connery? Nezájem. Kvůli první půlce filmu bych to přirovnal k sovětským propagandistickým flákům jako Sokolovo. Tady to aspoň není politické. Ale druhá půlka je o hodně lepší, jako bych sledoval úplně jiný film. Jsem v rozpacích. (28.08.2011)