Kompromat

Ťažko Kompromat skompromitovať bez predstavenia/prezradenia zápletky, na ktorej všetko stojí a padá a ktorá za kritiku určite stojí, pretože ku zvyšku výhrady rozhodne nejestvujú. Takže nasleduje teda asi SPOILER – v ďalekom Irkutsku na juhu Sibíri šéfuje Francúzskej aliancii (t.j. medz. organizácii, ktorá v zahraničí propaguje fr. jazyk a kultúru) náš protagonista Mathieu Roussel, na ktorého je spustený tzv. kompromat kvôli jeho nie príliš bystrím rozhodnutiam. Rozhodne sa usporiadať divadelné predstavenie, pred ktorého začiatkom na pódiu poďakuje prítomnému sponzorovi, miestnemu oligarchovi s napojeniami na FSB. Z predstavenia sa napokon vykľuje pomerne stupídny tanečný akt, samozrejme, ako inak, homosexuálny (debilný by bol aj v hetero formáte). A Mathieu je normálne celý prekvapený, keď ľudia začínajú postupne odchádzať a finančník zdúchne pred afterparty. A aby toho nebolo málo, v ten istý večer stihne aj obletovať manželku syna hlavy FSB. Chalan, no ty si vybavený... Nasleduje prehliadka sibírskej trestaneckej kolónie a následný útek, kedy sa radovému bežnému úradníkovi darí unikať naprieč celým zamrznutým Ruskom. Najväčší gól prichádza ale až neskôr, kedy na nepolapiteľného úradníka vyšlú Spetsnaz. Ani oni (s vysoko-postaveným veteránom na čele) si nedokázali s tzv. "pencil-pusherom" poradiť. Pred posledným útekom ku hraniciam s Estónskom, s džípom po zuby ozbrojenej elitnej jednotky v pätách, ešte predtým, ako prežije noc v hlbokom lese so svorkou vlkov, stihne náš Mathúš v aute jednu vášnivú súlož a romantické rozlúčenie sa. A potom... a potom, moji drahí priatelia, toho hl. Spetsnaz veterána v 1v1 súboji bez väčších problémov porazí a zabije. Znova opakovane podotýkam, že kancelárska krysa... KONIEC SPOILERU. Po takomto predstavení dejových skutočností je veľmi zradné a ťažké film pozitívne hodnotiť. Zvyšok je však naozaj na vysokej úrovni – kamera, hudba, dialógy aj výkony (Lellouche prenáša energiu zo Severní Marseilles aj tu), tvorba napätia (mimo dementných scén), no najmä vizuál celého počinu a jeho vyznenie. Nemá síce ten úderný depresívny ráz ruských režisérov typu Bykov či Zvjagincev, tú ponurosť a depku z ulíc zatuchlých chruščoviek však cítiš, tvrdosť basy taktiež. K dielu sa ale rád vraciam aj opakovane, vždy, keď príde dráždivá chuť na východoeurópske panely; je totiž o dosť prístupnejší na bežné sledovanie než napríklad v tomto smere magnum opus Nelyubov, ktorý dávať si pravidelne nie je rozumná vec... (18.2.2023) (16.01.2024) (5.3.2024) (05.03.2024)

Kompromat = formu vydierania, ktorú ruské úrady používajú na získanie vplyvu na jednotlivcov. Teda klasické kompro, ktoré sa využíva nielen v zlom Rusku, ale aj u nás či všade inde na svete. Ale tak desivá forma nie je celkom bežná a ani tie ruské väzenia nestoja za veľa. Z filmu sa stal strhujúci thriller, ktorý nemal vždy akčné pasáže, ale samotná nosná línia obvinenia niekoho za nič, zatvorenie, sledovanie, uväznenie, šikana a následný útek, to všetko stačí na to, aby sa z toho stal film hodný pozornosti. Snaha prežiť kombinovaná so zúfalstvom. Niekomu ale bude vadiť trochu prehnaná dĺžka. (05.02.2023)

Občas mívám záchvaty naivity, to pak sežeru filmovým tvůrcům cokoliv. Ale ani během nejhorší ataky bych asi neskousla, že naháněči z tajné služby počkají, neboť kancelářská krysa si potřebuje vylepšit kondici sexem. A že mu to panečku pomohlo! Šéfa FSB pak sroloval jako ušmudlaný papír. Ale jinak je to celkem obstojný thriller, v němž hlavní hrdina prchá před naštvanými kovboji z FSB. Gilles celkem roztomile láme ruštinu a pobíhá mezi břízkami. (08.04.2023)

Konspirace/Lov/Útěk. Výborný špionážní Thriller dle pravdivých událostí z Francie ala Uprchlík po Francouzsku od režiséra parádního Zulu. Gilles Lellouche se ocitne ve velmi nepříjemné situaci. Je falešně obviněn z pedofilie své dcery a prsty v tom má mocná organizace KGB. Přesunutí do Ruské věznice s paragrafem č.42 to nechceš. ( Škoda, že se ve vězení neodehrává větší část filmu, tam by to bylo správně syrové). Nárok na obhajobu žádný, francouzské úřady bezmocné, jediným východiskem je útěk a modlitba. Tohle mě bavilo. Gilles Lellouche podává jako obvykle svůj standardně kvalitní herecký výkon ( připomíná mi Liama Neesona), výborná je hudba a povedlo se i napětí, které je v pár scénách hmatatelné. Jeden z těch filmů, kde se otvírá kudla v kapse. Situace, ve které se nikdo ocitnout nechce. Kdo rád konspirační Evropské Thrillery, rozhodně doporučuji. 8/10. (16.02.2023)

Nejprve bych rád kapku zapolemizoval, co vlastně znamená takový „nevinný rodinný moment po sprše“, a o tom, jestli je ten skutečný Barbró, podle jehož trampot byl film natočen a zobrazuje jej jako liliovitého lidového hrdinu bez bázně a samohany, opravdu jen nevinná oběť odporné zvůle ruské kompromitující mašinérie. Říkejte mi klidně šosácká konzerva, ale jsem toho názoru, že pokud si frajer cíleně pořídí takové nahé selfíčko se svou čtyřletou dcerou (reálná komprofotografie), pak ho pečlivě uloží do komplu, dozajista do rodinného alba a možná i jako tapetu na plochu, a jakmile mu jej nějaký „údajný“ ruský fuj fuj hacker „údajně“ ukradne a zveřejní, tvrdí na svoji obhajobu, že to byl jen takový „nevinný rodinný moment po sprše“, čti „čili si nahý nechává od své nahé čtyřleté dcery ve sprše vydrbat záda“, nebudou možná všechny sovy tím, čím se zdají být! Ale jak už to tak na tom světě v postinformační době chodí, po sedmi letech je skutečnost dávno utopená v balastu oboustranné propagandy politického obchcávání patníků, v nějaké té čupr bestcelerní knížce, v níž se náš „hrdina“ jasně označuje za nevinného, tudíž to musí být pravda pravdoucí, a v oslavném filmíku zcela dle jeho verze. A i kdyby ta pravda byla náhodou na straně rudých, Bardó nikdy nepřizná, že prcá děti, žabožroutská garnitura nikdy nepřizná, že kryje pedofila a Rusáci si můžou mlít, co chtějí, protože v dnešním klimatu je přeci cokoliv, co prohlásí, a to například včetně údajů o momentálním počasí v Irkutsku, přeci a priori jasná lež, neboť skrz naskrz prohnilý je dozajista i Federální meteorologický ústav. Ovšem vypnete-li jako správný neomarxista kritické myšlení, abstrahujete od výše uvedeného podhoubí a tupě to sežerete jako obvyklou otrávenou pralinku od Netflusu, jedná se o nadstandartní, veskrze svižný a poměrně temný napínač a mile syrový exkurz do ruských bas, který trochu kazí pouze osazení krajně nesympatickým zbuznělým jelimanem a velmi diskutabilním (ne)hercem Lelůšem a kýčovitě násilná, nechutně zakrvácená romantická vložka. Takže kdo ví, možná jsem právě očtyřkoval ódu na pederasta. (27.02.2023)