Úsměv

Název perfektně vystihuje nákupní zdroj „autora“ i úroveň vykradení – prostě Čtvrtkruh. Čtvrkruh, kde nakonec místo Samary vybafne spíš komický než děsivý hormonálně přerostlý mastňák s Beckwith -Wiedemannovým syndromem, který bezezbytku naplní rčení „Brát si někoho do huby“. Čtvrtkruh, který zjevně moc chtěl být kompletním cyklickým útvarem, ovšem Xerox měl v horních třech čtvrtinách poškrábaný tiskový válec a ten mantákovitý začínající lupič holt není Verbinský ani Nakata, aby to režijně, dramaturgicky i atmosféricky dokreslil do plných kontur, tudíž je výsledkem taková nedomrlá, schématická a sterilní plagiátorská instapičovina. Čtvrtkruh i se vcelku nešťastným obsazením, protože tomu ukrutně nesympatickému a veskrze ochrnutému protekčnímu přestřiku Kevči Slaniny jsem už po prvních deseti minutách vroucně přál, aby ji nějaká ta bubuentita uchechtala xmrti co nejdřív a začala raději lechtat někoho jiného. (04.11.2022)

Po tom, čo sa jej pred očami zabije pacientka s úsmevom na tvári, sa Rose začne obracať život hore nohami. Pred samovraždou jej pacientka povedala, že trpí zvláštnymi vidinami. Krátko po jej smrti Rose zistí, že ju neklamala. Ona sama sa stane obeťou tohto javu a musí zistiť, ako ho prekonať a zostať nažive. - Všeobecne pozitívne reakcie doma aj v zahraničí chápem, ale ja osobne horory, v ktorých je hlavná postava takmer nedotknutelná a jediné, čo ju ohrozuje, sú preludy, skrátka nemám v oblube. Taktiež mi dosť vadil extrémne predvídatelný scenár, pričom dejová linka s mačkou je čistý amatérizmus. Postavy mi okrem klasicky pôsobivej Caitlin Stasey tiež nesadli, takže za mňa výrazné sklamanie, čo je škoda, keďže som tomu dosť veril. Režiséra sa ale v budúcnosti určite vyplatí sledovať, pretože toto nie je zlý horor, len to skrátka režisér vytvoril formou, ktorú ja osobne nepreferujem. Jeho prípadný ďalší kúsok by mohol fungovať omnoho lepšie, pretože talent tam poznať je. (02.11.2022)

Cvokařka Rose (mimochodem hrozně přehrávaná) mě několikrát přiměla k hurónskému řehotu, to když třeba rozcuchaná a s šíleným výrazem každému na potkání líčila, že není blázen, ale že je prokletá a pronásledovaná nějakou entitou. Nebo mi vyloudila na tváři otazník, když loudila na své cvokařce nějaké prášky, jako kdyby si je přitom nemohla sehnat sama. Pokud však ve vašem mozku dobrovolně vypnete centrum analytiky a logiky, nebo pokud ho aspoň zkrouhnete na dejme tomu čtvrtinový výkon, čeká vás nevšední, temná a myslím že na rejžovu celovečerní prvotinu hodně zdařilá horrorová podívaná. Několik slušných lekaček, několik příjemných zamrazení, několik výrazných zapamatováníhodných scén, jako třeba sebevražda střepem, synovcova narozeninová oslava, Rose doma se cvokařkou, bodání pacienta v nemocnici... je toho víc. Po čase zase konečně horror, který nemlátí už stokrát vymlácenou slámu... No, možná mi to místy připomínalo It Follows, ale co už. (18.11.2022)

Vyletí Entita! Řekněte sýr..! Ano, nepochybně se tu krade. Vzorec předávání štafetového kolíku zla, nedůvěra okolí, pátrání po příčinách, postupný rozpad osobnosti, to všechno tu už někde bylo. Mě spíš ale zajímá, s jakou se to vytasí atmosférou a jestli to dobře vypadá a v těchto ohledech Finn obstál. Trauma, zármutek i vinu rozvíjí přiměřeným způsobem, upside down efekty s kamerou i zvuk plní svůj účel a jedna Kansas City Shuffle lekačka, troufám si říct, nachytá i ostřílené předvídače. Nezamyšleně legrační scény (sedmiletý Kája Havlíček rozbaluje dárky) se dají přejít, stejně jako to, že se divák dívá na hodinky, kdy už konečně dojde k taktice ze závěru Hoblitova Fallen (tím spíš, že už je kočka ze hry).. V případě představitelky hlavní role si nejsem jist, jestli slanina dopadla od masokombinátu blízko, a nebo daleko.. (22.12.2022)

Lákavý námět, i když ne úplně originální, jelikož podobné motivy už tu byly, je bohužel zpracován tak nudně, až má člověk pocit, že se konce nedobere. Neuvěřitelně utahané a nevyvážené. Pár scén bylo dobrých, ale vaty mezi nimi až příliš. Dle prvních ohlasů jsem očekával strašidelnou jízdu plnou šokujících scén. Vizuálně se mi nejvíce líbil moment ve starém domě, kdy má dojít k pozření. Možné ponaučení - nezvládnuté trauma nás postupně zabije. Což se snadněji řekne, než provede, jak si ostatně vyzkoušely i postavy příběhu. Ke dvěma * přidám jednu malou za úplný konec. Jinak čím více Baconová chátrala, tím více mi připomínala Lili Taylorovou... Zkrácení o půl hodiny by snímku prospělo, žádný velký zázrak by však stejně nevzniknul. (27.11.2022)