Air: Zrození legendy

Už prvních pár minut úvodní titulkové sekvence mě spolehlivě přeneslo do roku 1984 (a to ten můj byl značně šedivější). Čekal jsem, že se to dá postavit na dynamických basketbalových záběrech a Michaelu Jordanovi. Což byly přesně ty věci, které ve filmu nejsou. Autoři zřejmě usoudili, že by oboje odvádělo pozornost od příběhu, který se rozhodli vyprávět. Tedy typické americké story o tom, jak prodat co nejvíce tenisek. Herecky to táhnou Matt Damon a Viola Davis, dokonce se tu po delší době objevily vypoulené oči a proříznutá pusa Chrise Tuckera. Natočeno je to citlivě, bez přehnaného patosu a s lehkostí komedie. (09.04.2023)

Do červených čísiel to dotlačilo akurát tak herecké obsadenie, lebo ako drámu tento snímok príliš vnímať nemožno. Ide totiž o čistú konverzačku, ktorá pomerne neemotívne popisuje príbeh jedného modelu tenisiek. Ja osobne, ale tento námet absolútne chápem, keďže pred pár rokmi som bol ešte celkom slušne prejebaný z ich nakupovania. Až po náhodnom stretnutí so psychológom vo vlaku, som po rokoch konečne pochopil, že mať doma 18 párov "Najkov" v rôznych modeloch, je asi predsa len kokotina, pričom po danej debate som si už hádam aj rok žiadne nekúpil. Sa držím čo? :D :D (22.05.2023)

80s nostalgia, prvotriedny casting, svižný šablónovitý scenár, ktorý trieska z pomerne nezaujímavého príbehu, čo sa dá, tu a tam humor, kvantum self-made motivačných kecov (z ktorých sa to ale miestami - pomerne neúspešne - snaží uťahovať) a pachuť po tom, že vlastne ide o príbeh o tom, ako jedna firma a jeden športovec zarobili stovky miliónov bez hlbšej autorskej reflexie. Americká limonáda v tom dobrom i zlom. (16.04.2023)

Krátce před začátkem projekce jsem kolegům říkal, že Air bude muset být sakra dobrý film, protože příběh o tom, jak vznikly sportovní boty, které se dobře prodávaly, mě ani v nejmenším nepřipadá zajímavý. Ale naštěstí se s přibývající stopáží ukázalo, že vlastně možná ani režírujícímu Affleckovi. Jistě, Air je pořád o tom, jak Sonny Vaccaro zkoušel ukecat rodinu Michaela Jordana, aby podepsal smlouvu s neúspěšnou divizí Nike, nakonec je to však celé o něčem úplně jiném. O lidech, kteří vědí, že jsou průměrní a že jejich jméno pár let po jejich smrti skončí v zapomnění. A že doufají, že budou moci alespoň na chvíli stát po boku legend. Affleck se vyhýbá patosu, ve správných momentech dovede drama odlehčit vtipem a ví, že se může spolehnout na herce. Daří se mu skvěle navodit atmosféru osmdesátých let (už úvodní titulky jsou super), udržovat civilnost a vyprávět na první pohled obyčejný příběh o malých lidech, kteří vycítili šanci udělat něco výjimečného a být u něčeho velkého. Dobrý film (05.04.2023)

Kdo chtěl být toho času trendy, nosil na nohách tenisky Adidas nebo Converse. Do nelichotivého statusu chtěl šlápnout Nike, tehdy těžký outsider, jehož basketbalová divize skomírala s minimem procent zastoupení na trhu. „Stačil“ odvážný nápad hledače talentů i nemalé přispění neústupné matky budoucí basketbalové legendy. A pak už jen bojovat a nevzdat se. Prostě šéfové Nike zariskovali a postavili celou kolekci bot na jediné osobě. A přitáhli do tohohle byznysu zásadní sportovně-právní precedens. Hrdinové zvedají telefony, střídají kanceláře, zasedací místnosti a celé je to, no, trochu ploché. Okolnosti klíčové spolupráce jednoduše nejsou nijak zvlášť zajímavé, čekal jsem větší spád i nějakou zapamatovatelnou scénu. Takhle je to jen o slušné režii a slušných hercích, dobové nostalgii a zatraceně vydařeném soundtracku. Prostě jsem čekal rafinovanější látku, protože takhle je to zase to americké „ač nejsi nějak výjimečný, důležité je věřit, nepolevovat a jít si za svým…“ Neznamená to ale, že se netěším, co duo Affleck s Damonem přichystá příště. Silné tři, slabé čtyři. (11.06.2023)