Reklama

Reklama

Bezstarostná jízda a la française sedmdesátých let. Jean-Claude a Pierrot jsou dva cyničtí pobudové, chuligáni, zloději, neurvalci a mnoho dalších podobných přívlastků dostanou na své cestě po Francii. Co vlastně chtějí? Zahnat nudu, naplnit život bezbřehou provokací společnosti, šosáků a měšťáků, kdo ví. A možná to ani sami nevědí. Chvíli si nasazují masku misogynů, jindy něžných ochránců žen plných porozumění, někdy jsou to jen sprostí zloději. Dvojice Patrick Dewaere a Gérard Depardieu, oba téměř stejně staří, plují svou sebezničující cestou s perverzní grácií a vulgárním šarmem. Cestu jim zkříží divy francouzského filmu jako Jeanne Moreauová, Miou-Miou, mladičká Isabelle Huppertová a Brigitte Fosseyová. Režisér Bertrand Blier je synem zesnulého herce Bernarda Bliera. Proslavil se již v polovině 70. let jako tvůrce eroticky provokativních filmů, jejichž hrdiny jsou nejčastěji sexuálně frustrovaní muži. (Česká televize)

(více)

Recenze (116)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Vyhledal jsem všechny pětihvězdičkáře a odpovídající seznam hodlám předat samému hlavnímu opruzovači, Gérardovi Depardieuovi, nebo jeho kámošovi a nebo, pokud jsou už staří a nebo se na to už necítí, nechť ho předají podobným mladším, kteří by těmto filmovým nadšencům svedi ztropit nějakou tu komickou lumpárnu, aby se tak nemuseli bavit na účet někoho jiného, nýbrž na svůj vlastní. Těch srandiček jsou tu spousty, následují v rychlém sledu jedna za druhou, tak proč si nějakou z nich nevychutnat na své vlastní kůži. Na odpočinek nebo nějakou myšlenku není kdy, akce volá, hola, hola. Pozn.: Pokud má někdo o tomto filmu pochyby (jako já), doporučuji snímek Kelly Reichardtové "Wendy and Lucy" - je to také o dvou lidech (jedním z nich je pes, jak by řekl Dersu Uzala), pohybujících se sem a tam... ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Namísto motorek povětšinou kradená auta (ale také vlak, bycikl nebo prostá chůze) a místo předávaného jointu společné sdílení zprvu naprosto netečné ("Mně to nevadí.") a na sexuální objekt degradované, posléze však čím dál iniciativnější "kadeřnice". Tenhle způsob bezstarostné jízdy je jak výsměchem maloměšťácké morálce, tak ironickým komentářem ke konceptu tzv.volné lásky. A když ve výkřiku "poníženého" Pierra: "Zasraná Francie! Kamkoliv přijdu, cpou mi ho do zadku!" změníte název státu, jste rázem doma. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Když jsem čet jednu knížku o Gerardovi Depardieuovi, pomalu půlka z ní byla o filmu Buzíci. Říkal jsem si to teda bude asi maso, když i svobodomyslný frantíky ten film přived do varu. Musím však konstatovat, že o žádný extra kontroverzní dílko nejde, nebo možná šlo, ale dnešní doba onu potencionální kontroverzi šlupla. Z počátku jsou mě obě hlavní postavy velmi nesympatický a marně jsme hledal roli, kde se mě gerard hnusil víc než tady, tedy když nepočítám jeho reálnou epizodku na téma přátelství s panem Putinem, ale žádnou takovou jsem si fakt nevybavil. Film staví hlavně na divákově očekávání, jak to všechno s těma dvěma nakonec dopadne, co je však zajímavý, že čím víc film ubíhá, tím menší odpor jsem k těm klukům pociťoval a spíš mě jich začínalo bejt líto a ke konci jsem jim trošku tu svobodu a živočinost začínal i závidět. I když teda třeba scénu, kdy Patrick souloží s Miou-Miou a vedle sedí nahej Gerard a kecá mu do toho jak to má dělat aby Miou vyrajcoval, pak mu řekne ať ho do ní pustí, že mu to ukáže, aby následně řek, že ho to nebaví a že si nebude ošoupávat pinďoura, ať jde do ní zase on a Patrik po technický pauze opět nastupuje do Miou byhc v reálným životě asi nedal, nechci působit nějak upjatě, ale představa že souložím s holkou, vedle sedí nahej Gerard, kecá mě do toho a já mu řeknu "tak mě to ukaž" uvolním pozici, nastoupí Gerard, kterej si párkrát šukne řekne "takhle" a pustí mě zase zpátky do hry mě příliš nejracuje. Na druhou stranu mě ta scéna rozesmála víc než třeba společné očichávání kalhotek. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Óda na bohémství a nespoutanost po francouzsku. Ujetá podívaná s obskurně černým humorem sice balancuje na hraně nechutnosti a perverze, avšak nikdy její hranici nepřekročí. Bertrand Blier provokuje, dráždí, ale neexhibuje a nesnaží se za každou cenu šokovat. Dík tomu jsou Buzíci i po těch letech svěží podívanou, která dokáže zaujmout i bez nálepky "kontroverzní". 85%. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak podľa mňa tento kultový film s riadnou dávkou erotiky poriadne zostarol. V podstate na jeho príklade môžu prebiehať rôzne analýzy, čo bolo kedysi možné nakrútiť a čo už dnes možné nie je. Dvaja hlavní hrdinovia sú totiž k ženám výsostne hrubí, agresívni a ženy im to z nejakého dôvodu tolerujú, až máme občas pocit, že sú tomu rady. Dnes by Buzíci boli značne politicky nekorektní a pre dnešné publikum by tak šlo o ťažko stráviteľný kúsok. Umelecké hodnoty nesporne má, je kritikou všeličoho dobového aj nadčasového, ale brať ho vážne už proste nedokážem, možno aj preto, že kedysi pre nás znamenal značný úlet, na ktorom sme sa v komunite teenagerov bavili. Samozrejme jednotlivé situácie sa nedajú brať z hľadiska relácie ku skutočnosti seriózne, Buzíkov treba brať ako akúsi dobovú výpoveď o ľuďoch a ich vzťahu k láske, sexu a násiliu. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (24)

  • Film se natáčel od 16. srpna do 8. října 1973 a to mj. v oblastech Valence (Drôme), Rouen (sekvence kolem věznice Bonne-Nouvelle), Le Touquet, Stella-Plage (Pas-de-Calais), Luc-sur-Mer (Calvados), Caen (sekvence u vchodu do Monoprixu), Guilherand-Granges (sekvence u supermarketu Mammouth, ze kterého se v roce 1998 stal Auchan), Eymeux a 3 km podél staré Route Nationale 92. (classic)
  • V roce 2014 Brigitte Fossey uvedla, že se při natáčení své scény hodně smála: Gérard Depardieu (Jean-Claude) a Patrick Dewaere (Pierrot) byli dva klauni. Bylo těžké udržet vážnou tvář. Patrick hrál v Café de la Gare a byl zvyklý improvizovat. Gérard je rozený improvizátor, vymýšlí si život, každá jeho věta je rabelaisovská, zelená, chamtivá. Smáli se jeden druhému nahlas a celý tým, dokonce i Blier, se smál nahlas. Takže natáčení této scény, která jde velmi rychle, nám zabralo tři dny.“ (classic)
  • Uprostřed psaní svého projektu se Bertrand Blier dozvěděl, že Henri-Georges Clouzot povolal pařížské scenáristy, aby napsali jeho poslední film. Blier se vydal za Clouzotem a vyprávěl mu svůj příběh. Clouzot byl však skeptický a odvětil, že „dnešní mladí lidé takoví nejsou“. Krátce po tomto setkání se Blier vrátil k práci a vyprávěl o tom svému okolí. Tehdy se zástupce Paramountu France ujal opce na práva a umožnil Blierovi pokračovat v realizaci jeho projektu. Přestože si Bertrand Blier představoval příběh ve stylu „série noire“ a odmítal napsat autobiografický román, vydal se s příběhem jiným směrem, ale myšlenku dvou mladých zločinců si ponechal. Román „Les Valseuses“ vyšel v roce 1972 v nakladatelství Robert Laffont a stal se bestsellerem. Týden po vydání knihy podepsal Blier smlouvu na její adaptaci pro filmové plátno, na níž se podílel Philippe Dumarçay. (classic)

Související novinky

Big Lebowski má hotový spin-off

Big Lebowski má hotový spin-off

09.07.2019

Chystaný spin-off ke kultovnímu filmu Big Lebowski od bratří Coenů (V nitru Llewyna Davise) nejdřív nikdo nebral vážně. Jenže teď se zdá, že film už je dávno natočen, vznikal totiž pod jménem Going… (více)

John Turturro točí spin-off Big Lebowskiho?

John Turturro točí spin-off Big Lebowskiho?

18.08.2016

Před osmnácti lety šel do kin Big Lebowski, jeden z nejkultovnějších filmů bratří Coenů. Na dvojku nikdy nedošlo, ačkoliv se o ní často mluvilo (Jeff Bridges jí zrovna řešil na začátku srpna), teď to… (více)

Reklama

Reklama