Ikarův pád

O tom, že je Vladimír Menšík skvělý bavič, se přesvědčila z jeho estrádních vystoupení celá naše republika. O tom, že je i vynikající komediální herec, o tom se z té téměř stovky jeho televizních a filmových rolí dozvěděli diváci také. Že je však i dokonalým hercem charakterních rolí, o tom existuje jen několik důkazů - mimo postavy potulného mnicha ve Vláčilově Markétě Lazarové, postavy Jořka z Pyřku v Jasného filmu Všichni dobří rodáci či kupříkladu postavy četnického strážmistra v Hříšných lidech města pražského z dílu Černé rukavice, se o tom můžeme přesvědčit i v téhle vynikající televizní inscenaci Františka Filipa. Vladimír Menšík v ní hraje roli vnitřně rozervaného alkoholika, který svým marným bojem nedokáže zastavit destrukci svého života i vztahů, kterou svou závislostí rozpoutal... Herecký koncert pana Menšíka zastiňuje jak ostatní herecké kolegy a kolegyně, tak i výborný námět a scénář Jiřího Hubače a chirurgicky přesnou režii pana Filipa... Jeden z nejlepších výstupů československé televizní dramatické tvorby všech dob... Podobné filmy: Tažní ptáci, Dnes naposled, Zjasnělá noc, Hadí jed, Dobří holubi se vracejí, Hodina klavíru (26.09.2007)

Skvělá iscenace fenomenálních tvůrců - takto ve zkratce lze charakterizovat tento televizní film věnovaný alkoholismu. Předchůdce Vláčilova HADÍHO JEDU dává neuvěřitelně velký prostor Vladimíru Menšíkovi. Mýtus o jeho jednostrunném komickém herectví tento vynikající rozporuplný muž tady bourá od základu. Tragédie alkoholika je zvláštním případem neštěstí každého, kdo včas nedokáže zkrotit běsy v sobě a dopusti, aby nad ním nabyli moci. Takto postižení lidé neztrácejí své lidství hned a zcela. O to otřesnější tragédie, o to jímavější dočasná vzepětí a často - s přispěním vyšší moci - i pozitivní překonání nemožných stavů, považovaných za nezvladatelné. Letos je to dvacet let od smrti tohoto giganta naší kinematografie i televizní dramatické tvorby. V IKAROVI - a nejen v něm - postavil sám sobě nejkrásnější pomník. Pomník, který připomíná složitou členitost a nepopiratelnou nadčasovou velikost tohoto bodrého, temperamentního Moravana. (17.09.2007)

No, čekal jsem nadprůměrný příběh, ale to co jsem zhlédl předčilo moje očekávání. Naprostý herecký koncert pana Menšíka. Film o závislosti na alkoholu a marný boj proti ní. Ten konec se mi moc líbil, jak otec dospěl k tomu, že už na svoji závislost sám nestačí a rozhodl se jít léčit kvůli své ženě a synovi, které bezvýhradně miloval. (06.07.2008)

"Říkal jsem si, že to mám pod kontrolou. A najednou jsem to neuměl zastavit." Hodně drsný příběh člověka, který propadl chlastu, a který si nepochybně vzal příklad z nesčetných reálných událostí. Bylo smutné vidět, co se kdysi dávno stalo mému dědovi, protože já ho celý život znám jenom jako trosku. 95% (20.04.2017)

Veden jistou rukou Františka Filipa podle partitury Jiřího Hubače, předvádí výtečný Vladimír Menšík herecký koncert, na který se jen tak nezapomíná. Přestavuje nám pozvolnou a občas téměř nenápadnou destrukci vztahů i osobního života jednoho obyčejného alkoholika, netlačí přitom na pilu, nepřehání, přesto vytváří tíživou atmosféru v níž se blýská emocemi jako uprostřed gigantické bouře, aby se mi nakonec prohnal hlavou jako emocionální tornádo. Výtečně zpracované téma, které herci s Vladimírem v čele vypilovali k naprosté dokonalosti a vytvořili z něj jeden z největších klenotů české televizní tvorby. I po několikáté mě to dostalo potvrdilo své místo v první desítce mých oblíbených televizních filmů. (06.09.2013)