Monstrum

Upřímně řečeno by mi už dva zkouknuté filmy o Dahmerovi úplně stačily (Dahmer (2002) a My Friend Dahmer (2017)), ale přítelkyně na tenhle seroš byla tuze zvědavá, takže nebylo zbytí. A dojmy z něj mám dost rozpolcené. Dokud je to kriminální drama, tak nemá chybu. Herci, výprava, kamera, režie, celková atmosféra, všechno perfektní a prvotřídní, inu Netflix. Ovšem jakmile se to v posledních dílech zvrhne v další únavnou levičáckou kritiku rasistické bělošské policie i latentně rasistické bělošské populace všeobecně, bez kýblu na zvracení se na to dívat nedá. Hlavně Dahmerova spravedlivě rozhořčená sousedka, neohrožená a neúnavná vůdkyně všech spravedlivě rozhořčených, otravná jak svítiplyn, mi už ke konci lezla fakt nepěkně na nervy. Proč mám teď sakra pocit, že jsem celou dobu nesledoval krimiseriál, ale retardovanou agitku na BLM? Inu Netflix. (17.10.2022)

Monstrem se člověk nerodí, monstrem se stává. Nezvládnutá výchova a rozvrácené manželství rodičů měly na formování Dahmera fatální následky. Murphy moc dobře věděl, proč jít zrovna do projektu o jednom z nejděsivějších sériových vrahů všech dob. Postupně odhaluje momenty, které ho přivedly na špatnou stranu a je děsivé, že Dahmer chvílemi působí pouze jako další oběť. Peters si mrazivě přesným výkonem rezervoval vyšinuté jedince na roky dopředu. Hlavně díky němu jsou Dahmerovy balící metody a trolling ve vězení až překvapivě zábavné. S1: 85% (01.11.2022)

[82%] Vysoké hodnocení tohoto nového seriálu na netflixu mě přitáhlo a tak jsem se do toho směle pustil. O postavě Dahmera jsem doposud snad nic moc víc nevěděl, takže jsem netušil do čeho jdu. A jak jsem vlastně nakonec s tímto počinem čítajíc 10 epizod spokojený? Já říkám, že jsem. Evan Peters, který zde hraje ústřední postavu psychopata/sériového zabijáka a kanibala Jeffreyho Dahmera do toho dal snad všechno co měl! Opravdu prvotřídní herecký výkon. Vlastně zpočátku při prvních epizodách jsem si říkal, jaký je to jednoduchý koncept, ale ty konkrétní scény včetně skvěle zahrané postavy psychopata - to předčilo případné nedostatky ostatních aspektů. Jak tu tak na CSFD čtu, tak někteří píší, že to mohlo být víc brutálnější co se týče krve apod. Jenže mě to takto stačilo, že úplně do detailu jisté scény vidět nebyly, ale vlastně, když o tom nyní přemýšlím, tak jich i tak bylo dost. Hlavně ponuré a tíživé atmosférou to bylo dost. Navíc to působilo i dost nechutně, když jsem se vžil do toho, jak ty rozkládající orgány lidských těl páchly. Takže autentické to bylo až až. Tématika gayů je zde hlavním středobodem všeho. Takže je tu dost scén ohledně toho. Ne každý bude asi jásat, ale dost o tom. Do nějakých 7 dílů je to dost dobrý. I ten Jeffův vývoj od dětství. Jisté situace a časové období se v různých dílech prolíná, ale orientovat se v tom dá přehledně. Poslední 3 části jsou už takové doplňující, ale stále je na co se dívat. Ty důsledky na obětech, kterým Jeff poničil životy jsou působivé. Finální epizoda mohla být trochu víc ostřejší a zapamatovatelnější, ale ani s ní nemám problém - je to vlastně dle skutečnosti, ne? Takže co k tomu ještě dodávat? Veškeré vedlejší postavy mě snad bavily  možná až na tu Glendu ... Jeffův otec mě vedle něj bavil nejvíc. Maximální počet hvězd zde nedávám, neříkám, že si to budu pouštět často, někdy se k tomu možná ještě vrátím, ale bylo to fakt hustý, zneklidňující, takže raz asi stačilo. Těchto sociopatů běhá po světe určitě dost. Takže asi tak. (29.09.2022)

Čekal jsem, že na mě seriál udělá větší dojem. Překvapit a šokovat mě sice nemohl, protože příběh Jeffreyho Dahmera patří k těm nejznámějším, ale doufal jsem, že mě zaujme zpracováním, a to se právě nestalo. Což o to, celá záležitost měla velmi slušnou atmosféru, dojem mi ale trochu kazilo tempo a politika Netflixu, kterou jsem už okomentoval u jednotlivých epizod. Největším problémem se nakonec ukázal být počet epizod, kvůli kterému se příběh příliš natáhl a naředil. Nemůžu se zbavit pocitu, že by bohatě stačilo osm dílů s nahuštěnějším dějem k tomu, abych mohl být spokojenější a abych mohl hodnotit vyšší známkou. / Poučení: Méně je někdy více. Tohle často fakt platí. (25.10.2022)

Konečně jsem dokoukal nový desetidílný seriál o známém sériovém vrahovi Jeffrey Dahmerovi ztvárněného Evanem Petersem. Jedná se o skvělou záležitost. Autoři se rozhodli zmapovat jak celý život Dahmera, tak i příběhy některých jeho oběti a to jaký vliv měl Dahmer na svoje okolí, ať už běžné sousedy a nebo na svoje nejbližší. Díky tomu má tento seriál možnost komplexně zmapovat sériové vrahy a vše co s nimi souvisí. V jednom díle vidíme souvislosti s dětstvím, dopad toho všeho na rodiny obětí, rodiny vraha, sousedy, známé, prostě všechno zde je. Je to kvalitně a řemeslně precizně odvyprávěný příběh, má to užasné set designy, kostýmy, nasvícení, kameru, vizuál. Prostě celé je to neuvěřitelně vypiplané do posledních detailů. Peter Evans prakticky s rolí splyne a často zapomenete na to, že je za tou postavou herec, který ji hraje. Silný kredit si ale dle mě zaslouží fenomenální Richard Jenkins, který podává snad životní výkon, kolik emocí a jakou uvěřitelnost předává v jemných nuancích svého výkonu. Seriál se soustředí ale na jakousi dohru toho všeho, jak Dahmer straší a ovlivňuje životy i dávno poté, co je chycený. Tohle je pro spousty lidí slabší dohra seriálů, ale pro mě to bylo všechno zajímavé až dokonce, vlastně často i zajímavější než samotný pohled vraha, který jsme viděli v různých dílech zpracovaný xkrát. Proto se za mě jedná o nepochybně jednu z nejlepších věcí na téma sériových vrahů po boku Zodiaca, Sedm a Mindhuntera. Tvůrci vyvolali, jak neuvěřitelně sympatie a empatie k obětem a rodinám obětí, tak i empatie a pochopení k Dahmerovi, kterému z nějakého důvody i fandíte, aby se polepšil. Extrémně ale soucítíte s postavou otce, který je prostě bravůrně napsaný. Seriál vyvolal hodně konfliktních emocí a nutí i k zamyšlení, jaké jsem dlouho u tohoto tématu nezažil! 10/10 Miluju to! (02.10.2022)