Sluneční svit
Sunshine
Sunshine
A napfény íze
Režie:
István SzabóKamera:
Lajos KoltaiHudba:
Maurice JarreHrají:
Ralph Fiennes, Rosemary Harris, Rachel Weisz, Jennifer Ehle, Deborah Kara Unger, Molly Parker, James Frain, John Neville, Miriam Margolyes, Rüdiger Vogler (více)Obsahy(1)
Film nás postupně provází třemi generacemi maďarských Židů, vedle nichž se jakoby v "kostce" odkrývá složitá a rozporuplná historie Evropy dvacátého století. Hlavními hrdiny strhujícího příběhu jsou členové rodiny Sonnenscheinů-Sorsů, kteří nějakým způsobem poznamenají tři politické režimy: Rakousko-uherská monarchie a krátké demokracie, doba nacismu a období poválečného komunismu. Osudy soudce Ignatze Sonnenscheina, jeho syna - olympijského mistra v šermu Adama Sorse a posléze vnuka Ivana Sorse přitom ovlivňují jejich politická a náboženská příslušnost, ale také milostné vášně a vztahy... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $5,096,267║Tržby Celosvetovo $7,607,860║ ()
Hodně utahaný, nikoli však nezajímavý snímek o pohnutých osudech tří generací maďarských židů. Bohužel krom výtečných a propracovaných postav, které jsou skvěle zahrány, tu není žádný spád. Troška živější režie, prostříhání některých scén a podbarvení hudbou by jen prospělo. Nepřítomnost hudby mi vadila nejvíce, když již po dlouhé době zazní, tak na hranici slyšitelnosti a to ještě jen pár vteřinový motiv. Největším kladem je vynikající výkon Ralpha Fiennese v trojroli. ()
Narvat tolik zásadních témat do tří hodin - očekávám povážlivý skřípot. Naložit tolik herecké odpovědnosti na jedna herecká záda, z toho bude ale rozbitých pověstí! A navíc příběh, jenž se odhodlal dost primitivním způsobem demaskovat všeobecný antisemitismus ve všech vrstvách maďarské společnosti a k tomu si přibalil plná ústa protisoudružské údernosti? Má to kupu chyb, stále se mi to však líbí, a to i na podruhé! ()
Nejlepsi Szabovo film, co jsem videl. Jedinej problem je delka, kdy to v posledni hodine zacne bejt uz lehce natahovany a ne tak zajimavy, jako dej predtim, ale tyhle delce se asi vyhnout nedalo, kdyz dej mapuje nejakejch sto let osudu jedny rodiny pres monarchii, fasismus az po komunismus. A pritom to nespada jen do nejakyho nudnyho drama, ale zaroven to je romanticky, obcas vtipny, napinavy, trochu valecny a sem tam nejakej dobovej zaber to dobre doplnuje. Navic skvely obsazeni, kterymu jednoznacne kraluje Fiennes v trojroli podavajici jeden ze svejch nejlepsich vykonu. Dalsi plus je, ze neni nouze o velky emoce a zajimavej dej, takze herci maj porad co hrat a vyuzivaj to. Proste mel jsem chut na nejaky slusny drama a dostal jsem vyborny drama, takze sice lehce s odrenejma usima, ale 5* si to zaslouzi. ()
Se Szabóovým dramatem jsem měl ten samý problém jako s Lelouchovým snímkem Jedni a druzí. Je to podobně dlouhé a megalomanské. S celou řadou motivů, které by si zasloužily podstatně hlubší pohled. Na jednu stranu je stopáž 180 minut na jeden film únavná, na druhou stranu se tam objevuje hned několik generací a obrovské množství postav, které nemají dost prostoru. A vypořádat se v jediném filmu s habsburskou monarchií, maďarským nacionalismem, fašismem a komunismem je nad síly i tak dobrého režiséra, jako je István Szabó. Na čtyři hvězdičky to pořád ještě stačí, protože režisér shromáždil kvalitní herecký ansámbl a Ralph Fiennes v hlavní trojroli je tak dobrý, že film utáhne. Jen to chtělo čtyřdílný seriál, kde by každý jednotlivý díl měl stopáž celovečerního filmu. Celkový dojem: 75 %. Největší dynamiku a diváckou atraktivitu má pochopitelně prostřední část díky postavě Adama Sorse jako olympijského vítěze a nejlepšího šermíře země. Osudy první a třetí generace nejsou v kontextu dějinných událostí nijak výjimečné a jejich peripetie jsou celkem předvídatelné. ()
„Nebudeme ničit talentované lidi. Stačí, že je vyděsíme. Nakonec s námi stejně budou spolupracovat.“ Před projekcí jsem měl obavy z obludné stopáže, resp. nudy vzhledem k tématice a žánru. Na druhou stranu jsem tajně věřil Szabóovi. A opět mě nezklamal! Jistě, najdou se tu zápory jako jazyková stránka, nepříliš vydařený casting mladých herců, ze kterých později „vyrostou“ jejich hvězdní kolegové a trochu natahování směrem ke konci filmu. Ale jinak je to až obdivuhodně pohromadě držící 3-hodinová/generační/režimní sonda do života jedné maďarské židovské rodiny a jejích osudů. Technicky výborně zvládnutá a nejinak tomu je v případě herců (nutno zatleskat především Fiennesovi za jeho trojroli, z nichž každou dokázal vyjádřit dostatečně odlišně). Hodnotím solidními 4* a Szabó mě Slunečním jasem definitivně utvrdil v tom, že si zaslouží místo mezi mými top 10 režiséry. „Lid si žádá svobodu, má ji mít. Je to jednoduché.“ – „Lidé nechtějí svobodu, chtějí jen jistotu.“ ()
Zatím mám skouknutou jen první část, ale je opravdu strhující. Fiennes je opravdu skvělý, od dob Schindlerova seznamu asi nejlepší jeho výkon. Je to asi divný, ale trochu mi to připomíná Takovou zvláštní rodinku od Andersona. To jak jsou všichni členové rodiny úspěšní. ()
Generační výpověď rozvrstvená do monstrózního filmu s kvalitní výpravou, skvělými hereckými výkony a jemnou ironií mezi řádky. V první části filmu prožíváme vzestup Ignatze Sonnenscheina za Rakousko-Uherska. Po té přichází atentát ve 14. roce a spolu s ním odloučení rodiny Sonnenscheinů, tehdy už Sorsů. Po válce je tu mladý Adam, později přichází Ivan. Cesty mužů této rodiny jsou lemovány vztahy s nádhernými ženami. První z nich, Valérii, hraje rezavá Jennifer Ehle, čerpající veškeré pomůcky ke svému výkonu ze secesní stylizace. V pokročilém věku má tvář jemné Rosemary Harris. Na ní navazuje mladá garsonka Greta v podání Rachel Weisz. 2. světová válka je samozřejmě velkým rozčarováním. Exemplární zvěrstva jsou odměnou za vítězství na Olympijských hrách. A nový život je jen pokračováním válečného pekla. A než i toto je pokořeno, přichází na řadu chladná a prázdná Deborah Kara Unger. Ralph Fiennes se během korpusu těchto událostí mění v trojici reprezentující celou hlavní mužskou linii rodiny a pokaždé dává novou naději pro budoucnost. Být Sonnenscheinem není ostuda. Být židem je otázka bytí. ()
Sunshine je výpravná rodinná sága, která zároveň mapuje dějiny Maďarska od konce mocnářství po rok 1956 a ruskou invazi... Je to také film o genocidě, o rodině Sonnescheine a jejích členů, kteří se snaží navzdory pogromům prokličkovat krutou dobou. Ralpha mám rád, ale když jsem jej poprvé uviděl obarveného na zrzavo trochu jsem zaúpěl :-). Jinak v roli trojrole obstál na jedničku. Je to borec, ale to vím už delší čas! On je zkrátka do tohoto typu rolí předurčen svým jakoby aristokratickým zjevem, štíhlou postavou a zvláštním světlech v očích. Pro mne byl však nepřekonatelný v Anglickém pacientovi. I když se mi film velmi líbil, herci hráli skvěle a výprava byla honosná, trochu mne dusila jistá upachtěnost děje. Zkrátka ty tři hodiny byly moc. Souhlas s Davidem82 hudební doprovod vyjma úvodního klavíru byl nula což bylo škoda. Už jen toto mohlo film povznést o něco výš. Tři kapky likéru. * * * ()
Snímek zobrazující století v jedné části té podivné Střední Evropy. Dějů, informací a postav je trochu příliš, takže příběh se chvílemi víc než hraje vypráví, ale námět sám a herci jsou natolik na výši, že 80% je minimum toho, co můžu dát. ()
Historické fresky mapující osudy několika generací jedné rodiny asi nejsou divácky moc vstřícné a obzvlášt ne, když se jedná o takouvou zastrčenou zemi jako je Maďarsko (a leží ono vlastně v Evropě???, nebo je to stát v Asii, každopádně je malý). Právě proto ho natočil režisér s výrazně zahraniční obsazením, aby ukázal osud své země i za mořem, aby vykřičel, že takto to tehdy bylo (ale stejně zasáhne jen evropany a možná Americkou židovskou obec). Nemusel to dělat (s vyjímkou Ralpha Fiennese a Williama Hurta), mě by film nadchnul i s domovským hereckým ansámblem. Nicméně to vůbec nesnižuje jeho kvality, jeho výtečnou dějovost a realističnost, jeho poselství. ()
Už z bežného náčrtu deja je jasné, že ide o látku vhodnejšiu viac pre seriál, než celovečerný film. Ide zrejme o najhviezdnejšie obsadený maďarský film (i keď ide o koprodukciu), aký bol kedy nakrútený a ide skutočne o veľkofilm s veľkým V. Okrem skratkovitosti má ale problém s tempom, čo znie trochu paradoxne, každopádne stihlo sa vyrozprávať viac menej všetko. Len niekde by ste chceli ostať dlhšie a niektoré udalosti vás zase nemusia zaujímať vôbec. Osobne som si tak najviac užil športové vsuvky, predovšetkým boj o zlatú medailu na olympiáde v Berlíne som si užil do sýtosti. Škoda, že materiál nebol nakoniec prestrihaný aj do seriálu, určite bolo nakrúteného viac materiálu a išlo by tak o ucelenejší obrázok jednej rodiny, aký Szabó ponúkol v tejto trojhodinovej verzii. ()
Téměř one-man show Ralpha Fiennese, který všechny tři zcela odlišné postavy zahrál čistě a bez jediného zaváhaní. A je to právě on, který vás u jinak celkem průměrně natočeného filmu udrží. ()
Dobrý film ohľadom osudu jednej rodiny v turbulentných časoch, nevidím ale dôvod na vyššie hodnotenie. Tri hodiny sú tri hodiny a toto nie je Gladiátor, kde máte jednu akciu za druhou. Toto je dosť často len o pokece. Prínosom je teda zobrazenie spoločenských zmien a zvratov, ale osud danej rodiny sa vám nedostane pod kožu. ()
Předlouhé a extrémně pomalé vyprávění o maďarských Židech a ve své podstatě i historii Evropy 20. století. Bez Fiennese by to bylo nesnesitelné, ale právě jeho přítomnost je tím hlavním, proč toto tříhodinové vyprávění vydržet. ()
Dějiny Maďarska a dějiny jedné rodiny. A já se naivně domnívala, že nejdrastičtější part bude druhá světová... komunisti ji hravě překonali! Líbilo se mi celkové pojetí příběhu, výtku bych měla jen k tomu notýsku s tajnou recepturou, ale co naděláme. Herecké obsazení nemělo chybu, Ralph Fiennes zvládl trojroli na výbornou a z ženských rolí musím vyzdvihnout Jennifer Ehle. ()
Zmapovat ve filmu sto let, aniž by to bylo zkratkovité, je prostě nemožné. Tudíž film působí hodně nevýrazně, utahaně a tak nějak ploše. Szabó se sice snažil, ale o moc lepší to logicky být nemohlo. Navíc jsem se příliš nemohl do příběhu vcítit a sžít se s některou z postav, protože skoro všichni byli docela nesympatičtí kariéristi. ()
Velkolepé, ale podivně chladné vyprávění o třech generacích maďarských Židů ve 20. století. Už to samo o sobě dávat tušit, že film nebude žádná selanka. A taky není.____ Tři muži z jedné rodiny si navíc kromě politických, geografických a náboženských potíží, které na ně prostě spadnou, aniž by je mohli ovlivnit, ještě vyznačují tím, že zásadně vždy volí špatně. Ať už při výběru manželky, ideologie nebo země. Otázka je, jestli v tom čase, prostoru a s tou národností, kterou měli, vůbec byla šance na nějakou správnou volbu. Snad jedině, co nejrychleji zdrhnout pryč. ___ Přestože film obsahuje hodně emociálně vypjatých, dramatických i krutých scén (nejotřesnější ozdobička všech dob na vánočním stromě), působil na mě hodně odcizeně a vzdáleně. Možná až příběh posledního z rodu (tady to Fiennesovi neskutečně slušelo) mi připadal více životný. /27. 11. 14./ ()
V jednoduchosti je sila, tie najväčšie pravdy sú tie triviálne a najobyčajnejšia múdrosť najspoľahlivejším sprievodcom. Nádherný film, balzám na dušu človeka 21. storočia. ()
Celkem dobře vypracovaná historická freska jednoho židovského rodu jménem Sonnenschein, který si prošel vzestupy a pády od poloviny 19. století až do poloviny století 20. Nechybí zde archivní záběry z různých období, je tu spousta složitých milostných vztahů a také sexuálních scén. Patriarcha tohoto rodu byl původně majitelem lihovaru, ve kterém vyráběl svůj vlastní destilovaný tonik na bázi bylin v Rakousku-Uhersku. Patriarchu však zabije výbuch lihovarnické kolony, a tak se jeho syn Emmanuel vydává na cesty a usazuje se v Budapešti. Emmanuel sem přinese také rodinnou recepturu a ve výrobě toniku pokračuje, díky čemuž zajistí rodu Sonnenschein prestiž a bohatství. Stává se z nich tedy maďarsko-židovský rod. Najde si ženu a má s ní dva syny – Ignatze a Gustava. Ujmou se také osiřelé dcery Emmanuelova bratra jménem Valerie. Vyroste z ní celkem pěkná zrzka s pěknými kozi, a Ignatz se do ní i přes nesouhlas rodičů zamiluje. Ignatz studuje na právnické fakultě a mezitím si potají začne s Valerií románek a je z toho spousta sexu. Po absolvování se z Ignatze stává uznávaný okresní soudce, a proto je vrchním soudcem požádán, aby si změnil židovské příjmení na maďarské, aby mohl být povýšen na ústřední soud. Valerie se mezitím stane uznávanou fotografkou a Gustav lékařem. Všichni tři si změní příjmení na Sors (maďarsky „osud“). Ignatz je dále povýšen, protože poradí ministrovy spravedlnosti, jak oddálit stíhání zkorumpovaných politiků. To se jeho rodině moc nelíbí. Na jaře roku 1899 nakonec Valerie s Ignatzem otěhotní, a tak oznámí jejich rodičům, že se budou brát. Matka to snáší celkem těžce, ale starý Emmanuel má pro své děti pochopení. A tak se tento skoro-incestní pár ožení a Valerie poté porodí syna Istvana. Narodí se jim také druhý syn Adam v roce 1902. Z Ignatze se stane horlivý zastánce habsburské monarchie a obdivovatel císaře, zatímco Gustave je znechucen chudobou nejnižších vrstev, a tak se z něj stane zapálený komunista. Vrcholem Ignatzova života je setkání s císařem. Bratři se za Velké války stanou důstojníky rakousko-uherské armády. Jejich otec Emmanuel umírá ve stejný den jako císař František Josef I. Po válce se začne všechno hroutit – Valerie se nechá s Ignatzem rozvést, monarchie se rozpadá a v Maďarsku se dostává k moci komunistický režim, ve kterém se angažuje také Gustav. Režim se dlouho neudrží, komunisté jsou vypráskáni, k moci se dostane admirál Horthy a je obnovena monarchie. Gustave prchá do Francie a Ignatz má dohlížet na procesy proti komunistům, což odmítne a je tedy nucen odejít do důchodu. Postupně se mu zhoršuje zdraví, nemůže jíst sůl, a to jej strašně štve, a nakonec umírá. Hlavou rodiny se nyní stává Valerie. Bratři Istvan a Adam se po šarvátce s několika muži, kteří jim vyhrožují kvůli jejich židovskému původu, hlásí do židovského klubu šermu. Z Adama se stává nejlepší šermíř v Maďarsku a generál Jakofalvy jej vyzve, aby konvertoval k římsko-katolické církvi, aby se mohl stát členem nejvyššího národního vojenského, nežidovského šermířského klubu. A tak bratři konvertují a vypadá to, že jsou z nich Maďaři a římští katolíci, tudíž by už neměli mít problémy kvůli svému židovskému původu, že? Adam se snaží uhnat dívku jménem Hannah, která má však snoubence, on to ale nevzdává. Nakonec jí přiměje, aby si jej vzala. Adam vyhrává národní mistrovství v šermu dva roky po sobě a účastní se také olympiády v Berlíně v roce 1936. Zde se mu povede získat zlatou medaili v šermu a stává se maďarským národním hrdinou. Vše vypadá skvěle, že? Žena jeho bratra jménem Greta na něj doráží a snaží se mu vnutit, protože je do něj zamilovaná a on se jejímu tlaku podvolí. Ti dva si spolu začnou tajný románek, i když Adam s tím moc nesouhlasí – nechce podvádět svého bratra a svou ženu. A nyní začíná období temna – v Maďarsku jsou přijímány protižidovské zákony, ale rodina Sorsů je zpočátku chráněna díky výjimkám v zákonech. Adam je však brzy vyloučen z klubu vojenského šermu. Greta přesvědčuje rodinu, že je nutné co nejrychleji emigrovat (tuhle šanci už propásnul Adam na olympiádě – mohl odcestovat do Ameriky). Bohužel, je pozdě a rodina výjezdní víza nedostane. V roce 1944 je Maďarsko okupováno nacisty a Valerie s Hannah jsou přestěhovány do budapešťského ghetta. Valerii se povede utéct a schovat se v podkroví u přítele, ale Hannah zmizí a nikdo neví, jak zemřela. Adam a jeho syn Ivan jsou posláni do pracovního tábora. Tvrdohlavý Adam při nástupu tvrdí dozorci, že je Adam Sors, mistr šermu se zlatou medailí, a dozorce jej za to nechá zmlátit, svázat, zavěsit na strom a postříkat vodou. Venku však mrzne, a tak Adam zaživa umrzne a jeho syn Ivan to celé vidí. Istvan, Greta a jejich syn jsou zase zastřeleni nacisty. Válka naštěstí končí a vypadá to, že už bude dobře. Přeživší Sorsové se scházejí na panství Sonnenschein a Gustave se dokonce vrací z exilu a je pozván do nové komunistické vlády. Valerie řídí domácnost a Ivan se stává státním policistou, který pracuje pro policejního generál majora Knorra a shromažďuje důkazy proti fašistům z předchozího režimu. Ivan rychle stoupá v komunistické hierarchii, a dokonce si začne vášnivý románek s manželkou vysokého komunistického úředníka jménem Carole. Souloží spolu při každé příležitosti, a dokonce vidíme její vagínu, na kterou jí Ivan dává pusinky. Přichází ovšem další vlna antisemitismu a armádní generál Kope žádá Ivana, aby začal zatýkat židy, a to včetně Knorra, protože jsou podezřelí ze sionismu. Gustave naštěstí umírá a díky tomu se vyhýbá vyšetřování. Konečně v roce 1953 chcípne Stalin a Ivan se cítí vinen z toho, že pomáhal Kopovi pronásledovat své soukmenovce a nezachránil svého generála Knorra. Odchází tedy od policie a začíná bojovat proti komunistickému režimu. Přichází revoluční rok 1956 a zde Ivan vystupuje jako vůdce. Revoluce je však poražena a Ivan je uvězněn. Na konci dekády je propuštěn a vrací se žít s Valerií do jednoho pokoje bývalého rodinného sídla, protože jim tam komunisté nastěhovali cizí rodinu, ale prý jsou to hodní lidé. Valerie s Ivanem se snaží najít starý rodinný recept na tonik, ale to se jim nepovede. Valerie je už nicméně stará, dostane infarkt a v nemocnici umírá. Z rodu zbyl pouze Ivan, a ten se rozhodne změnit si příjmení zpět na Sonnenshein. Na závěr vidíme vyklízení rodinného sídla Sonnensheinů a při tom objeví Ivan několik dopisů, které psali jeho předci svým potomkům. Obsah těchto dopisů sestává z těch nejhezčích a nejinteligentnějších slov, která jsem kdy slyšel. Konec si určitě pustím znovu, byl totiž dost dojemný. Nikdy nezapomeňte, kdo jste a odkud pocházíte! () (méně) (více)