Oktopus
Jordán
Obsahy(1)
Třicet let straší kapitána Dítě kostlivec ve skříni z případu Jordán. Kdysi byl tak naivní, že slíbil matce zmizelé dívky, že případ vyřeší. (Česká televize)
Recenze (36)
Kdyby mi někdo ještě zhruba před hodinou řekl, že finále seriálu očtyřkuji, zcela jistě bych mu doporučil psychiatrické vyšetření. A včil, pic ho! Chocholouškovi navzdory. Tady ten zvláštní retro díl mě opravdu bavil jako jediná epizoda z celé série. No jo, už je to tak, tristní situace v naší justici mi umožnila sympatizovat s některými odživotňovači. Nemám z toho úplně dobrý pocit, ale co už, každý si v sobě nosíme nějaké to temné zákoutí (tedy kromě mirkodušínských jedinců). A jako jasně, už jsem si fakt stačil všimnout, že má kpt. Fáberová kabriolet, ale v chladu a mrholení bych vsadil spíš na komfort. / Poučení: Oko za oko, zub za zub a opíchání za opíchání. ()
Takže zpátky do minulosti, tentokrát až do osmdesátek. Krobot jako Dítě se tu ukáže i jako jeho mladší osmdesátkové já, kdy se seznámí s Dítětovou Stivínovou, tedy jejím mladším já. A taky lesní kámoš Nový má svoje tajemství, které dokázal tajit 35 let. Akorát to závěrečné bourání Krobotova Dítětova příbytku, co tím chtěl básník říci? A na těch koních to dopadlo jak? ()
Závěr předčil předcházející díly. Měl správnou atmosféru krimi, napětí, postupné dávkování dávných pravd, les (navíc ve vojenském újezdu), déšť a sklep s oltářem. Fáberová projevila v jednu chvíli tu potřebnou míru emocí a empatie, takže získala trochu lidštější rozměr. Kapitán Dítě se konečně dobral nějaké hráčské sebereflexe. Bourání na konci celý seriál i Dítětův dosavadní životní styl symbolicky uzavřelo. Je ovšem příliš vidět, že bouraný dům nemá s tím Dítětovým vůbec nic společného. Skvělý výběr herců do rolí mladého Dítěte a Dítětové. A Pavlíčkova hudba tak působivá, že netřeba více slov. ()
Závěrečný díl určitě nejlepší. Docela určitě inspirováno skutečným příběhem tří zmizelých trampů v oblasti Pravčické brány v roce 1987, kdy byla nalezena těla dvou mladých mužů a dívky několik měsíců po smrti. Dodnes není případ vyřešen a určitě se neodehrál tak, jako tady na Jordánu. Ale tuto filmařskou licenci beru, scénaristicky nakonec velmi povedené. ()
Mně tedy přijde, že tohle vznikalo nějak nahonem, nejenom proto, kolik je tam logických lapsů, ale i ve skriptu. Na druhou stranu jsem rád, že jsem viděl zas vidět hrát pana Štěpničku. K těm chybám, jak jsem si je postupně psal do poznámek: - jde na Masaryčce na regionální vlak na Slovensko, ale v následujícím záběru jede v kupé? Jakože z Prahy na Slovensko nic přímého nejede a musel přestupovat? Na hlaváku jim zakázali točit, nebo co? Navíc na Slovensko jezdí noční vlaky s lůžky, ne kupé. - Další věc: on, zkušený polda, a nejenom, že si ve vlaku nehlídá věci, ale ještě je v batohu položí nahoru, aby je zloději mohli hned ukrást? Ale no tak. - Vlak na Bory v roce 1988 s dřevěnými lavicemi? Takové vlaky jezdily tak v 60. letech, ale koncem 80. let určitě ne. - Jako fakt nechá zkušená kriminalistka ležet důkaz nejenom jen tak na stole v pokoji, ale podezřelému na očích? - Fakt, když viděli, odkud vyšel při jejich příjezdu, netušili poldové, kde mají Fáberovou rovnou hledat? - A jako fakt kvůli manželce budete 40 let tajit smrt své dcery? ---- Prostě mi to přišlo plytké, a tak jsem nakonec tvůrcům nežral ani ty pokusy o znovu obnovenou romantiku, toulavou duši Dítěte a nostalgický smutek ze zbořeného starého baráku, protože to působilo jen jako kašírka, jen takový vnější ozdobný nános. A role Fáberové v tomto seriálu, kromě toho, že se párkrát ukázala v mini a v plavkách, mi zcela unikla, protože v podstatě k vyřešení čehokoliv nikdy nijak neprospěla. ()
Reklama