Oktopus

No jo, v mém případě se tvůrcům nezadařilo. Seriál mě zrovna dvakrát neoslovil, protože ve mně zanechal spíše nepříjemné pocity, za nimiž stál v první řadě dosti nešťastný scénář a režie, což je vcelku pochopitelné, když uvážím, že jde o práci téhož jedince. Jan Pachl mě tentokrát nepotěšil, přestože si už u mě několikrát slušně šplhl. Tady mě ovšem opravdu zaujala pouze závěrečná epizoda, a to je při celkovém počtu třinácti dílů fakt málo. Ke všem kladům a nedostatkům, které stály za mým hodnocením, jsem se už každopádně vypsal v komentářích / recenzích k jednotlivým epizodám, takže to už nebudu natahovat. / Poučení: Hazardem ke šťastným zítřkům. (14.02.2024)

Taková detektivní inťošina. Má to docela rozumné ingredience s kapkou nostalgie starých časů, ale brzy zjistíme, že je to jen Potěmkinova vesnice a pod povrchem se skrývá jen neuměle vedený příběh s neuměle načrtnutými postavami. Roli Fáberové kromě předvádění tělesných vnad jsem nepochopil, protože jen chodí, stojí, urputně se tváří a nikdy nic nevyřeší. Ale má drahé auto a tatínka vysoce postaveného. (30.11.2023)

Jako vždy úžasně mámtovpičistický major Krobot a naprosto dokonalá kapitánka sešklebená držka, která by zfleku mohla pohledem závodně odšťavňovat citróny, v poměrně originálních, zábavných, sysluplných, solidně napsaných, neafektovaně zrežírovaných i opravdovými herci zahraných pendrekiádách. Tedy až na tu státní zástupkyni, ta mě děsila už jako dětská neherečka, a jako prkenná oživlá mrtvola mě i teď nutila s ustrašeným pištěním strkat hlavu pod peřinu, kdykoliv se objevila v záběru. Každopádně bolševicky manipulativní veřejnoprávní bandita zase jednou alespoň trochu ospravedlnil to kolektivní ždímání poplatků, i když jeden, televizi nemaje, přenáší obraz leda tak z obýváku do kuchyně, a oproti všem těm Kriminálkám Invalidovna, Hnědým kódům či Policiím Otrava komerčních žump je to skutečný balzám nejen na duši, ale i na uši, oči a degenerativní mozkové poruchy. A navíc i bez afektovaně prkenného Vetchého starce. (26.11.2023)

Vždycky jednou za čas se dostanu k tomu, že mě zaujme český seriál a tentokrát padlo mé oko na Oktopus. Odložené případy mě baví a na českou verzi jsem byl docela zvědavý, navíc Miroslav Krobot je herec, který má charisma. Líbí se mi netypické charaktery hlavních postav, které nemají potřebu se líbit za každou cenu. Kapitán Dítě je takovej divnej pavouk, co nemá potřeba si něco dokazovat, ale svou práci má vlastně docela rád a má motivaci ji dělat dobře. Navíc je jasné, že za roky u policie bude mít v šuplíku pár pířpadů, které pro něj mají osobně větší význam než jiné. Ke spolupráci dostavá mladou policistku, která působí chladně a odměřeně. Zkrátka ideální pracovní pár. A světe div se, ono jim to společně docela funguje. Některé případy jsou zajímavější než jiné, ale jako celek mi série vychází v dobrém. Nejvíc to samozřejmě táhne závěrečný případ, který je osobnější než ty ostatní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby tomu ČT nadělila pokračování. (23.11.2023)

Kdybych hodnotila čistě jen detektivní linky, musím jít nejméně o hvězdu níž. Seriál je ovšem spíš vyprávěním o nesourodém týmu vyšetřovatelů, z nichž má každý své bolesti, slabosti, chyby, traumata, koníčky, silné stránky,  slabiny, lásky a nelásky. Koho si nezískal nikdo z lidských představitelů, toho si kolem tlapky omotal drahý zesnulý Krvesaj (všichni víme, že se nejmenoval Kulíšek). (26.11.2023)