Možná přijde i kouzelník

Ono je celkem hodně obsaženo v závěrečný písničce kouzelníka : " Nejlepší písničky zpívali dnes jen umělci známí s hlasem i bez. A ženy jak sen se líbily všem. A když jste se chvíli smáli, tak dali jste kousek chvály i nám." Dřív totiž byla televizní zábava v rukou profesionálů a připravovali ji umělci, kteří měli dar bavit lidi, dán už při výlezu na svět. Kouzelník byla prvotřídní zábava na kterou jsem se jako malej děsně těšil. Nejednou jsem zažil, že před TV byli u kouzelníka zastoupeny tři generace a všichni se smáli. No může mít zábavný pořad lepší vizitku ? Pořad byl nabitej originálníma scénkama, písničkama, tancem a všechno v podání těch nejlepších mistrů oboru. Některí záležitosti z kouzelníka "klíště" "vozembouch", jsou nesmrtelný a baví a baví a baví a jestli nebudou zničeny, budou bavit až do konce světa. (27.01.2015)

Dobré a vcelku vydařené, ale jen když tam byl Kaiser & Lábus. Jenže nebyli tam sami a netočilo se všechno kolem téhle dvojky, ale vystřídala se tam také celá řada tehdy populárních bavičů z řad herců a zpěváků, a ti už mě nijak zvláště nepobavili. Legendární výstupy obstarali především Wimmer s Černochem.Taky tam byly trapnosti, které zase nijak směšné nebyly, protože každý nápad nepřekypoval humorem, jako třeba když z Mládka dělali humorného vypravěče anekdot. Neměl zrovna nějaký zvláštní talent podat vtip, ale jeho neherectví ho vlastně do jisté míry proslavilo. A pak celá řada zpěváků, a estrádních vystoupení, kdy něco bylo lepší, a něco bez odezvy. Postupně také docházela invence, přišel nakonec slibovaný kouzelník, změnil se režim, po pádu režimu se odvysílalo jen pár nových dílů bez větší nápaditosti a zlehka provokující zábavný pořad zůstal už jen v archívech televizní zábavy. 60% (18.05.2012)

Kapitola sama o sobě. 🤍 Pořad, který byl sám sebou a je naprosto geniální. Jeden z nejlepších v ČSR i v ČR. Asi opomenu některé československé písničky (vynechávám Jirku Korna 😍), které mi místy vadily, ale chápu jejich pointu. Ať z důvodu, že byly plné mystifikací a parodovány, nebo do nich místy třeba jen poznámkou zasáhli autoři. Takže přežít se naštěstí daly, narozdíl od Abecedy. Tady vznikla většina těch nezapomenutelných scének, kterých ještě pár hrají v divadle. Klíště, Hodina dějepisu, Vozembouch, Kubrt, Maryša, taky nesmím zapomenout na němčinu Ivana Mládka nebo recesi s Milošem Kopeckým a jeho dvojníkem panem Bílkem. 🙈 Televizní zábava v rukou profesionálů, kteří měli ten dar v krvi bavit lidi a vypadali velmi přirozeně. Zase chápu, že něco takového už skončilo, doba putuje kupředu. Nedovedu si představit tu chvíli, kdy se odvysílal poslední díl a byl konec. Deset let jelo něco tak geniálního a když si to pustíme teď, pěkně popořadě, můžeme pozorovat, jak všichni hezky pomalu a postupně stárli. Jak jim popularita stoupla až na ten úplný vrchol a my si je díky Kouzelníkovi pamatujeme. A hlavně si je po třiceti letech pouštíme znovu. A na to můžou být autoři určitě pyšní. 🤍 (13.11.2021)

Vrchol televizní zábavy osmdesátých let. Řada neopakovatelných scének se zlidovělými hláškami. Nejlepší je duo Wimmer-Černoch a scénky Kaisera s Lábusem, z nichž nejvíc jsem si oblíbil "Zkoušení z dějepisu". "Jak se jmenovala strana, která měla čtyřicet let neomezenou moc?" "Malá strana." "No to bys koukala, jak to byla velká strana..." (46.) (28.09.2006)

Společně se Silvestry Vladimíra Menšíka vrchol socialistické zábavní tvorby u nás. A když říkám vrchol, myslím to v dobrém. Ještě dodnes se bavíme scénkami, jako Čulibrk, Gumičky, Hodina dějepisu v roce.... či Výuka maďarštiny a skvělá recitovaná Ostrava. Ne náhodou tyhle scénky sledují i dnes lidé na YouTube jako šílení. (01.06.2012)