Údolí stínů

Je to celkom dobrý vojnový film s Melom Gibsonom v hlavnej úlohe. Má dosť dobrý príbeh o amerických vojakoch, ktorí nastúpili do prvých bojov počas vojny vo Vietname, no už čoskoro si uvedomia, že to bude veľmi ťažké, keďže stoja proti mnohonásobnej presile odhodlaných mužov, ktorí sa len tak nevzdajú a majú výhodu prostredia. Spracovanie nie je zlé, ale pôsobí na mňa skôr len priemerne. Spokojný som s úvodnou nebojovou tretinou, ktorí síce tiež obsahuje niekoľko menej zaujímavých scén a zoznámi len s pár dôležitými postavami, ale inak ma to bavilo, či už kvôli zaujímavému tréningu, postavám manželiek vojakov alebo aj pre pocit nevedomosti vojakov toho, čo ich čaká, keďže toto je prvý stret amerických vojakov s vietnamskými. A chválim výbornú scénu nočného stretnutia vojakov pred odjazdom, ktorú mám z celého filmu najradšej. Ale keď už začne to hlavné, teda samotný boj, tak sa síce stále na to dá bez problémov pozerať a určite som sa nenudil, lenže dej sa zastaví a prakticky nepohne z miesta a celé to pôsobí až príliš stereotypne a tak na celej tejto hlavne fázi ma skutočne zaujali iba scény z domova týkajúce sa roznášania telegramov o úmrtiach, čo je výborný nápad a postava fotografa, inak tu ani moc nie je o čo stáť. A síce v závere sa dej konečne o niečo posunie, ale aj tak to nie je ono. Akcie je tu plno, ale pôsobí na mňa len priemerne. Tvorí ju hlavne samé stereotypné strieľanie bez nápadu, pri ktorom síce sú množstá zabitých, ale už po chvíli to začne skôr nudiť, až na jednu scénu sú vietnamskí vojaci podaní príliš hlúpo, prakticky nikto z nich nerozmýšľa a keď má, tak ani nestrieľa, hlavne sa po desiatkach vrhajú často aj na nekrytých američanov a tak tí ich s ľahkosťou do jedného zneškodnia. Chválim jedine výborne podané napalmové útoky, ktoré sú skvelo natočené a aj pôsobia správne drsne. Herecké obsadenie je na tom dobre, Mel Gibson do takejto úlohy sedí, zábavný Sam Elliott, spomínaný Barry Pepper v úlohe fotografa a potom hlavne výborná Madeleine Stowe. Réžia a technická stránka sú výborné, páči sa mi vizuál aj efekty, s lepším scenárom by dokázali viac. Síce pri takomto filme je ťažko hodnotiť scenár a typ akcie, možno je to úplne verné skutočnosti, aj keď tomu moc neverím, hlavne kvôli prezentácii vietnamských vojakov ako nanajvýš neschopných, ale to nič nemení na tom, že lepšie hodnotenie dať nemôžem, film ako celok vnímam kladne, ale jeho hlavná fáza je až príliš priemerná, aby som mohol hodnotiť lepšie. 64% (30.07.2012)

"PUŠKA JE VOJÁKOVA MILENKA!" - "ALE DO KINA JI BRÁT NEBUDEME." To není z ÚDOLÍ STÍNů, ale z Animáků a jen mě to tak napadlo. ÚDOLÍ je nevýrazný rutinní válečný snímek vezoucí se na nové vlně válečných filmů odstartované RYANEM. Stejně jako u OLOVĚNÉ VESTY (jejíhož seržanta Hartmana v geniálním podání R. Lee Ermeyho tu připomene podobně "příjemný" seržant Plumley Sama Eliotta) je první polovina věnována výcviku vojáků a druhá se odehrává ve Vietnamu. Problém je, že ona expoziční část není dvakrát záživná a přestože zabírá tolik času, řekne nám o postavách minimum. Na bojišti se pak paradoxně nejvíce staráme o osud válečného fotografa (Barry Pepper), který do příběhu vstoupí až ve Vietnamu a ze všech vedlejších postav vojáků má nejlepší expozici (rozhovor s Gibsonem o jeho invalidních prarodičích). Válečné scény ve mě sice nevyvolaly žádné hlubší emoce (za nejpůsobivější scénu filmu považuju roznášení telegramů o úmrtí jednotlivých vojáků ve státech), ale byly na slušné řemeslné úrovni a patřičně brutální (voják, kterému začne hořet obličej). Mel Gibson se první polovinu filmu usmívá, ve Vietnamu se pak začne tvářit ustaraně a to už mu vydrží do konce. Z ostatních známých herců, kteří se bohužel jen tu a tam mihnou, stojí rozhodně za zmínku ještě (bez kníru k nepoznání) Sam Eliott se svými suchými hláškami, který jediný dostal trochu víc prostoru. Pokud se náhodou Wallace snažil přitáhnout pasážemi s manželkami vojáků ke svému opusu i ženské publikum (jak STATEČNÉ SRDCE tak PEARL HARBOR natočené podle jeho scénářů s divačkami počítaly a dokázaly je oslovit), obávám se že mu to tady nevyšlo a akorát to film zbytečně protáhlo. Přítomný patos ani patriotismus nebyly na můj vkus nijak extrémní, ostatně jde o žánr, kam oboje patří víc než kam jinam. Zvláštní je jak záhadně tenhle film v době svého uvedení (aspoň u nás) vyšuměl a zapadl. Snad už bylo publikum přesyceno, možná odradila očividná sázka na jistotu (Wallace + Gibson + válečný film), no každopádně bude na vinně slabá propagace. A popravdě ten film i když je hezky natočený za moc nestojí. (12.02.2006)

Jakožto průměrný příspěvek do žánru válečné drama je to celkem solidní. Co zde však nalezneme, jsou solidně natočené válečné sekvence. Dostatečně surové a dynamické na to, aby diváka vtáhli do děje. Zajímavé jsou i některé momentky (deník japoneského vojáka, rozesílání dopisů, dámské posezení). Bohužel však válečná tématika jako taková nedokáže nějak hlouběji oslovit a tak nám ve výsledku vychází pouze průměrný válečný film, kde si člověk bude užívat výbuchy a přestřelky, nebude však šokován válečným peklem. To zde kromě několika záběrů (rozřezávání tváře) nenajdeme. Zamrzí i přílišná dávka patosu, která nás ke konci čeká (zpomalené záběry jsou velmi otravné). Žádná hlubší myšlenka. Celek je až příliš povrchní. (26.10.2003)

Ja tieto vietnamské filmy nemusím a hlavne toto jeden z tých slabších. Z dvoch hodín sa len neprehľadne strieľa a na záver dostaneme typický americký pátos, čistá falošnosť. Zlí šikmáči a dobrí demokrati tisícky míľ od domova. Všetky tieto filmy sú na jedno kopyto, pretože ukazujú v podstate len jednu otrepanú rovinu - Američania bránia svoju vlasť, ale pozor, nikdy na svojom území. Tak ja už neviem, keď zomierajú Vietnamci aj Američania na vietnamskom území, tak kto je obeť a kto bráni svoj domov? Hoci ideologická vojna je mi jasná (komunizmus vs kapitalizmus), vidíme, že dodnes ani po páde komunizmu sa nič nezmenilo. Američania si vždy nájdu dôvod bojovať za vlasť niekde inde, najlepšie na najvzdialenejšom kontinente. A aj preto ich podľa môjho názoru čaká osud podobný starému Rímu. (18.01.2021)

Válka ve své absolutní nahotě. Jestliže se zpočátku člověk pousměje nad výroky: dobrý den, pane - jak víte, že bude dobrej?, hezké ráno, pane - ste snad k...a rosnička? či jestli mi někdo z vás řekne dědo, je po něm, tak později už následují čirá jatka plná hrůzy, smrti a utrpení. Snad nejsilnější je to ovšem ve scéně, kdy čerstvé vdovy dostávají telegramy. Osobně mám raději (dá-li se to tak říci) Olověnou vestu či Nyní apokalypsa, ovšem pořád koukatelnější než masakr Černý jestřáb sestřelen, který sice není z Vietnamu, ale zobrazuje jen bohapusté zabíjení. A když jsme u amerického vlastenectví, stále a vždy a poněkolikáté si říkám, že trocha by ho našemu národu neuškodila... (15.01.2011)