Epizoda 1 (E01)

Je na tom znát, že to není původní český námět, ale opět jde o přepracování zahraničního originálu (jako fakt to muselo být ragby, a ne fotbal nebo hokej, kurnik šopa?). Podat vážné téma s pokusem o vtip oceňuji, ale přece jen mi přijde, že častěji byl tento díl spíše cynický, pacientům se až vysmívající - což ostře kontrastovalo s výpověďmi těch, kteří se z rakoviny vyléčili, v závěru dílu. Neustálé šukačky už mi ale také lezly na nervy. Když nevíš, co s dějem, hoď tam nahotiny. Maminka se živí vedením kavárny a prodejem svých obrazů? Fakt téma jak z českého prostředí. Možná pražského na Pařížské. No nic, Opatrný průměr a uvidím, kam se to dál vyvine. Pokud budu mít sílu koukat dál. Tak nějak mi přirostlo k srdci Vonnegutovo pravidlo o alespoň jedné kladné postavě, a tu zde nikde nevidím. Jo, a dát Nebřenského na roli primáře, to je fakt úlet. (08.01.2024)

„Smrťák v bílém plášti, snímek přináší, duše mlhou bloudí. Lhostejně a bez zášti, ortel vynáší... sudičky ať soudí.“ Leander Verdievel své motto: „Whatever happens, never loose your sense of tumor,“ má od svého otce (jak prozradil v rozhovoru zde). Ostatně, jak říkal už pan Hraběta v Nejisté sezóně: „Je-li člověk na něco krátkej, měl by si z toho aspoň dělat srandu.“ ČSFD OKÉNKO: [][] Co komu na první epizodě vadí? [][] Uživatel Matty: „...profesor, pro kterého jsou studenti jen nezajímavé křoví, se najednou strašně zajímá o zdraví hlavního hrdiny.“ Milý Matty, že se neurochirurg zajímá o tumor v mozku? Fakt divné, naprostá záhada. [][] Sexu víc jak v Kámasútře, remcají suchoprdi. Cha. Já na VŠ kolejích bydlel a pár mediků znal, i jejich studia typu leháro. Pořád totiž jen leželi - ve skriptech, pod stolem v knajpě a nebo... na holkách! [][] Remcal Omnibus: Že tu nebyla ani špetka černého humoru. Njn. [][] Vlastně vůbec žádný humor. Dvě, tři mé uchechtnutí nepočítám. Ale neházím flintu do nežidu, snad příště. Třeba se tumor rozjede. (08.01.2024)

Velmi dobrý začátek seriálu. Zvláště oceňuji práci s kamerou a střih. To střídání prostředí, zrychlování, zpomalování, kamera v trávě nebo naopak snímání shora. To se mi opravdu líbilo, dávalo to snímku originální kabát, který u české televizní produkce nevidíte. Až z titulků jsem pochopila, že seriál je převzatý, proto má zřejmě licenčně nastavené nějaké vizuální standardy. Pokud tomu tak není, smekám před všemi za kamerou a ve střižně. K obrazu výborně seděl hudební doprovod. Co se týče samotného příběhu, netroufám si po prvním díle říci, zda má opravdu potenciál být komediální. Ono už to vymezení komedie/drama je takové alibistické. Jako bychom se báli říci, že vážné téma nelze zpracovat jinak než vážně. Rozhodně zatím vnímám, že se k tématu tvůrci staví s nadhledem. Uvidíme. Z hereckých výkonů mě zaujala Alžběta Malá (vnučka pacienta). Hrála autenticky, naprosto bez masky, což se u řady postav říci nedá, někteří působili příliš schematicky. (08.01.2024)

Tereza Kopáčová je skvělá režisérka, její Metanol mi vykopal zuby svou syrovostí i autenticitou herců. Vlastně jsem po dlouhé době hleděl jak blbej na to, že to u nás jde. Necítit herce odříkavající text a zaplout do postav i příběhu od staru až do konce. Smysl pro tumor mě od první chvíle odkopává od všeho svou snahout být cool a fresh za každou cenu a přitom mu to vůbec nejde. Pokračovat se mi vůbec nechce. Ale budu muset. Žena se chytla. (22.01.2024)

Příjemné překvapení o velmi nepříjemném… Těžce se lékaři oznamuje pacientovi, že má tumor. O moc těžší je lékaři - a zvlášť mladému v tomto případě stažistovi - být v situaci nemocného rakovinou. Dosavadní nevázaný život hlavního hrdiny Filipa se rázem obrátí vzhůru nohama. Neotřelý styl, humor a způsob interpretace zaujal. Zajímavý dovětek kde skuteční lidé, kteří si prošli léčením hovoří o svých pocitech jak jim bylo když se dozvěděli o své nemoci… (07.01.2024)