Sting

Francouzský vrstevník s názvem Vermines tedy arachnofobikům zmasíroval dušičku mnohem důkladněji. Sting má boží úvod, jemuž nechybí vtipný nadhled, líbivý vizuál, dobří herci a příslib hravých pavoučích orgií, jenže pak mu v první zatáčce ujedou nohy a stane se z něj levoboček rodinného dramatu s nedomrlým hororem. Poslední třetina je sice nakopnuta zdánlivě odvážným krokem, ten je ale brzy znegován a zbývá už jen nudné finále, kterému nechybí ani ten nejprofláklejší poslední záběr před závěrečnými titulky. Přitom je to škoda, protože v jinak dost krátkém filmu bylo načrtnuto hned několik motivů, s nimiž se dalo vyřádit. Takhle by bylo lepší, kdyby ho někdo osekal o dalších dvacet minut. (27.05.2024)

O Sting sa hovorí ako o najlepšom pavúčom horore sveta. Tak si najskôr urobme rešerš. Pavúčie horory zďaleka nie sú také rozšírené, ako žraločie. Keď si ich zrátame a vezmeme do úvahy len čisté horory (teda nie Pána prsteňov: Návrat kráľa), so šokom si uvedomíme, že ich v skutočnosti za posledné desaťročia vôbec nebolo veľa, skôr naopak. A väčšina z toho boli tvrdé už ani nie béčka, ale rovno céčka na hranici pozerateľnosti. Dostali sme sa kvôli tomu do štádia, že za jeden z najvydarenejších kusov môžeme považovať pretrikovanú komediálnu blbosť Útok pavúkov s Davidom Arquetteom. V tomto (pavúčom) štádiu tým pádom výkriky „najlepší pavúčí horor na svete!“ majú len pramalú výpovednú hodnotu. Za mňa výsostne najlepším zostáva Arachnofóbia, ktorá majstrovsky spojila nepríjemný horor s čiernou komédiou. A to hororové komédie fakt nemám rád. Ono je pekné, že tvorcovia Stingu uprednostňujú postavy, ale čo z toho, keď sú útrpne neoriginálne? Herci sa síce snažia (prirodzenú Alylu Browne možno čaká kariéra), ale je to prd platné, keďže také klišé by neuhral ani Ian McKellen. Ostatné postavy (s výnimkou otca a dcéry) sú vyložené karikatúry, prípadne komické postavičky. Atmosféra zasneženej štvrte s činžiakom, v ktorom sa odohráva peklo, by mohla byť geniálna, ale to by sa v snehu muselo odohrávať viac, ako 120 sekúnd z 91-minútovej stopáže. Pri pozeraní sa mi často zo spomienok vynárali Critters 3, čo nie je práve najväčšia pochvala, ako iste sami uznáte Jasné, pavúk z vesmíru, čo my o ňom vieme? Ale dať sem tvora, ktorý rozumie ľudskému hlasu (!) a píska (!!) a pritom sa správa ako bežný (gigantický) pavúk, to som proste nepochopil, nebavilo ma to a sem-tam som starecky krútil hlavou nad detskosťou tvorcov. Samotný pavúk a scény s ním sú nechutné, hoc druhé Evil Dead nečakajte. To je škoda, myslím si, že ak už chceli byť tvorcovia iní, mali pritlačiť v píle práve pri gore, enormnom množstve pavučín, slizu atď. To sa odohralo len v zopár scénach a ani tie ma ako drsného hororového fanúšika nijak zvlášť neodrovnali. Dokonca si trúfať povedať, že ak by tvorcovia vystrihli 50 najdrsnejších sekúnd, bol by to rodinný film (!). Scenár je neskutočne neoriginálny (lezenie vetracími šachtami, pokazená baterka), predvídateľný (čo myslíte, ak sa na samom začiatku „náhodou“ ukáže, že je pavúk alergický na naftalínové guľôčky, budú vo finále použité proti nemu?) a dramaturgicky odfláknutý (aký malo zmysel na začiatku sa tváriť, že ide o budovanie vzťahu medzi pavúkom a dieťaťom, keď na konci z toho nič nezostalo?). Ale tak tie mizerné 3* si asi zaslúži, najmä v porovnaní s Lavalantulou 2. (21.05.2024)

Ehm, nezapomněl tu "náááhodou" někdo do záhlaví doplnit škatulku "komedie"? Třeba i jako varování? Po nedávném průseru od žabožroutů je tady totiž další moje letošní pavoučí zklamání. A dvojnásobné, protože od tvůrce pětihvězdových Wyrmwoodů. Komu je probůh tenhle film určený? Věděl to vůbec sám rejža/scénárista? Snad dětem? Ano, to jsem si dlouho myslel, protože ca 80% děje (a celá první polovina) se nese v duchu rodinných středoproudových pseudohorrorů, jakými byli svého času třeba Špílbergovi Poltergeisti. Ovšem na druhou stranu film v druhé půli obsahuje několik málo scén, které bych asi dětem (aspoň těm předpubertálním) radši nepouštěl, nechtěl-li bych jim způsobit psychickou újmu. Takže tedy soft horror pro mládež okolo 12-15 let? Asi. Ale kdy už se sakra začnou točit plnotučné horrory pro nás dospělé? Hmmm... V rámci objektivity musím ale rejžovi i pochválit několik výrazných postav, například obě pološílené babky, španělskou vdovu, podivínského korejského souseda, nebo vyloženě komediální figurku hubiče hmyzu. (14.05.2024)

Rozjezd tradičně pojatého zvířecího hororu klasický, dlouho nikdo netuší co se to vlastně děje, aby se v druhá polovina hrubě nepovedla a naplno se ukázaly herecké limity (Ryan Corr je vyloženě na pěst) prakticky celého osazenstva. Tohle mělo potenciál solidní zábavy, jenže málo krve, hodně nelogičností. 40% (30.05.2024)

Takový malý roztomilý hošan se čtyřmi páry nohou to byl, jenže sotva za pár dní je z něj pavoučí bestie. Zvířecí horory po dekády lákají. Žraloci, aligátoři, hadi, piraně, medvědi, vlci… Tenhle má možná krapet mimozemský původ, kterak jedné mrazivé newyorské noci spadne z oblohy cosi tajuplného a dostane se až do starého činžáku, který by potřeboval nejednu investici. Ve vajíčku je malý čiperný členovec, kterého najde vzdorovitá dvanáctiletá slečna, která si zvyká na nové rodinné pořádky (nevlastní otec, miminko). Z domácího „mazlíčka“ se ovšem postupně stává nepřirozeně rostoucí hovado, které má stále větší hlad. Jakmile se v domě ztratí všechna zvířata i nějací ti sousedé, na řadě je dívčina rodina. Ve výsledku fajn jednohubka s několika solidními nápady, poměrně bizarním osazenstvem domu i slušnou atmosférou. Občas mi přišlo, že se vracíme o tři dekády zpět k malým kulatým teroristům Critters a podobným osmdesátkovým béčkům. Po nedávné Havěti, která vypadala přeci jen věrohodněji, další solidní příspěvek do žánru. (26.05.2024)