Útěk z New Yorku

"Co když se nevrátím? - Nebude Hardfordský summit a nebude Snake Plissken." Neodolatelná nabídka je položena na stůl, neuspokojivé vysvětlení poskytnuto a jednooký bouchač může vyrazit zachránit prezidenta mezi hromadu týpků, kteří v sobě objevili svůj zvířecí původ. To je v pořádku, taková béčka mám rád. Mám prostě slabost pro snímky, které potvrzují, že v přímočarosti je síla, hlášky přitom zavánějí suchostí a hrdina dává jasně najevo, kdo je nezpochybnitelným vládcem Manhattanu. Nicméně ta zábavnost, kterou jsem v tomto útěku kdysi viděl, se s přibývajícími léty nějak vytratila a to mě nutí sáhnout jen po průměrném hodnocení. (20.04.2016)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

Problem je, ze jsem nejdriv videl Utek z L.A., kterej me perfektne bavil a jelikoz ma skoro polovicni hodnoceni nez tohle, cekal jsem nakou pecku. A ona se nedostavila. Pribehove to je stejny jako druhej dil, jenze dvojka se bere vic s nadhledem, tohle se jeste bere celkem vazne, je tu min akce a Kurt prakticky nehazi zadny hlasky. Takze i kdyz to je docela slusny becko s perfektnim obsazenim, proste me to buhvijak nebavilo a nema to vlastne nic moc co nabidnout. (22.03.2009)

Kurt Russell se tváří dost tvrdě, má drsné hlášky, je málomluvný, ale jedná velmi rázně - silná podoba s Clintem Eastwoodem, v jeho starších akčních snímcích (aby také ne, když role byla psána Eastwoodovi přímo na tělo, ale on ji posléze odmítl). Útěk z New Yorku, je béčko jako mrakodrap, ale pro fanoušky sci-fi, Kurta Russella či Johna Carpentera - béčko sakra zábavné, opentlené slušným soundtrackem samotného režiséra pro mě tolik kultovní Věci (1982). Prostě povinnost. Děj je přímočarý a tak to mám u tohoto žánru rád. Všude hoří sudy s odpadky, lidé vylézají v noci z kanálů a hledají jídlo, městu vládne jakýsi Vévoda, který má pod palcem celý New York, všude je spousta potkanů atd. A do toho všeho musí Snake (Kurt Russell) proniknout, aby zachránil prezidenta USA a svůj vlastní život. Potěší i tradiční lekačka s probíhající postavou v pozadí, což je takový Carpenterův trademark. Ve vedlejších rolích se představí například Harry Dean Stanton (Frajer Luke, Vetřelec, Zelená míle), Lee Van Cleef (Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý) či Donald Pleasence (Halloween, THX 1138). Postapokalyptická klasika. (10.10.2011)

Hodina a půl totálně nelogických nesmyslů splácaná do bizarního příběhu o nahrávce, která má spasit lidstvo. Musím říci, že jsem se dodívala jen ze zvědavosti, neboť jsem čekala, jakou taškařici na nás zase tvůrci ušijí. Doufala jsem, že hlavní nezničitelný hrdina v boji s lítým rekem na chvíli odloží zbraň, z kapsy vyjme cimbál, nafoukne ho (ano, já vím, že cimbál není nafukovací, ale jsem si jista, že naprosto dementní autorská dvojice to netuší) a začne na něj hrát. Tohle byla jediná ptákovina, které jsem se nedočkala, škoda, mohlo být ještě veseleji. (30.03.2018)