Late Night with the Devil

Novinka z Austrálie mieša Found Footage horror (pozeráme sa na záznam starej relácie) a démonský horor (hosť je dievča posadnuté démonom) a všetko vyzerá ako zo sedemdesiatych rokov. Farby, kostýmy, dramaturgia relácie. Rovnako aj horor je vykonštruovaný „old school“ spôsobom – pomalé budovanie napätie v drobných náznakoch až do brutálneho finále. Horor využíva praktické efekty (červy, modré blesky, gumové telá) ako z iného storočia, čo môže veľa ľudí nesadnúť a prísť až komické. Pre mňa to skvelo fungovalo a práveže tieto efekty výborne dopĺňali atmosféru snímku. Moderátor v podaní Davida Dastmalchiana si bral na seba celú pozornosť (jeho najlepšia rola) a musím uznať, že rolu zahral skvelo. Film má občas hluché miesta a niekedy prešľapuje na jednom mieste. Taktiež by som zapojenie hororových prvkov uvítal skorej, ako tesne pred koncom a nešetril by som s nimi.  Late Night with the Devil je retro pochúťka, ktorá poteší len úzku skupinu ľudí. Síce skutočný horor vypukne až na záver, no pomalým budovaním atmosféry si film svoju kvalitu ubráni. (30.04.2024)

Režisérské duo, opět vsadilo na koncept televizní talk show (podobně tomu bylo i u Scare Campaign), tentokrát se ale jedná o vážný Horor, který mě v závěru zvedl ze židle. Velice povedená 70tková atmosféra, výborný Dastmalchian, skvělá posedlá démonem dívka, která ve studiu rozpoutá hotové peklo. Scéna s červi, byla též vynikající. Určitě ne Horor pro každého, mladším ročníkům, to nic neřekne. Já si to užil, silné čtyři hvězdy a těším se, s čím dalším bratři Cairnesovi přijdou. (06.06.2024)

Sakra, byl jsem si takřka jistý, že budu nadšenější. Po zhlédnutí hype bublina docela hlasitě splaskla. Gró snímku je pastiš sedmdesátkových televizních pořadů, retro atmoška působí autenticky. Doufal jsem ale, že to bude reálně fungovat i jako horor. Bohužel, hrůzy je tu jen stopové množství. Dějově film ničím moc nepřekvapí, zvlášť s ohledem na těch pár úvodních vysvětlujících minut. A za mne tak trochu nepochopitelně a bizarně ani nedokáže dodržet svůj koncept, párkrát z něj vypadne. Ve výsledku tak "Late Night with the Devil" považuju maximálně za příjemnou, povšimnutíhodnou malou žánrovku. Za čímkoli zásadní dílo ani náhodou. (20.04.2024)

Zaujala mě anotace: „Přímý televizní přenos v roce 1977 se strašlivě zvrtne a vypustí zlo do obývacích pokojů národa.“ No ještěže nevypustil zlo do ložnic, kuchyní a koupelen národa! Ale lidé mívají televizory v obývácích, to je pravda. Ostatně i dnes šíří televize své (propagandistické) zlo do obývacích pokojů mnoha národů. – Nicméně film rozhodně zlý nebyl, ba naopak bych jej označil za velmi dobrý. Retrovizuál sedmdesátých let vystihli filmoví tvůrci opravdu věrně. Představa satanistické sekty přinášející dětské oběti však spadá až do let osmdesátých. (Z historie připomínám: V srpnu 1983 byl v Kalifornii obviněn jeden opravář svojí nevlastní dcerou z účasti na satanistickém kultu, neboť ji prý přinutil zabít nemluvně a pojídat výkaly jako součást rituálu. V září téhož roku bylo v Minnesotě obviněno čtyřiadvacet dospělých osob z obtěžování stovek dětí během rituálů, které zahrnovaly zvířecí oběti a vraždy. V říjnu čtyři děti z Arizony vyprávěly policii, že byly uneseny satanistickou sektou, omámeny drogami a sexuálně zneužity. V červnu 1984 bylo v Kalifornii vyšetřováno více než sedmdesát dospělých osob kvůli obvinění z kanibalismu, pití krve, pohlavního zneužívání dětí a zavraždění devětadvaceti dětí v průběhu satanistických rituálů, které se měly konat v kostele. V témže měsíci byli v Tennessee obviněni tři učitelé a kazatel z obtěžování, mučení a pokřtění šestadvaceti dětí „ve jménu ďábla“. Série těchto obvinění pokračovala na různých místech Spojených států a v neztenčené intenzitě trvala ještě dobré dva roky. Navzdory obrovskému úsilí policie se nenašlo nic, co by nasvědčovalo pravdivosti těchto obvinění. Jediným výsledkem grandiózní a několik let trvající policejní akce bylo odhalení několika výrobců dětské pornografie a zjištění, že k náboženskému zneužívání dětí dochází hlavně ve fundamentalistických křesťanských rodinách.) Filmaři se nechali inspirovat někdejší fámou a s velkou invencí ji zapracovali do děje. Příznivci mysteriózních hororů by si tento film neměli nechat uniknout. (02.05.2024)

Davová hypnóza zjevně zapracovala, ale není se čemu moc divit, protože v obvyklém marasmu nabídky žánrových festivalů se člověk tuze ochotně nechá oblbnout čímkoli s nádechem osobitosti či atypickým zpracováním. Bohužel s čistou hlavou se spíš ukazují nedotaženosti celého díla. "Late Night with the Devil" můžeme doufat, že začalo jako ambiciózní projekt, který ale tvůrcům vzali z ruky producenti a řekli jim, že k tomu musejí dodat vysvětlující úvod, aby i těm nejvymletějším divákům došlo, na co se koukají, ale bohužel i jak se to celé bude dál odvíjet. Jenže se spíš skrze mnohé indicie ukazuje, že zdejší autorské duo jsou jen příliš velcí scenárističtí lajdáci, aby vše, co se otrocky doslovně řekne v úvodu, dokázali jakkoli jinak organicky zapracovat do vyprávění. Že to naopak opravdu jde, dokazuje o rok starší a v základu de facto totožný film "Give Me Pity!" Amandy Kramer. Ten nejen že dokáže sveřepě udržet zvolený koncept záznamu televizního pořadu, ale také oplývá reálnou nápaditostí i uhrančivou kreativitou navzdory low-cost produkčnímu zázemí. V porovnání s tím se "Late Night with the Devil" vyjevuje jako zoufalecky splihlá kopírka, která totožný koncept ani nedokáže pořádně obšlehnout, natož ho naplnit, a zmůže se leda tak na blafování netuctovosti, zatímco rozehrává v důsledku prostě jen další brakovou žánrovku se sice možná atypickým rámcem, ale pořád zcela konvenčními peripetiemi. (15.02.2024)