Hodina prasete

Hned v prvním obraze vidíme krásnou románskou baziliku. Ale kde? V Abbeville není a Ponthien neexistuje, a z Abbeville se dostanete do soumraku tak akorát do Amiens a ne do Paříže. Škoda. Každopádně jde o nějaké menší místo, které zahrnuje celý svět. Jsou tu právníci, nevěstky, kataři, cikáni, židi, nakonec i inkvizice, zlovolný šlechtic, osel, myši, prasata atakdál. Pořád se něco děje, pořád je možno se na něco koukat. Ale pokud se odvážím zeptat, co z toho? Pak budu muset přiznat, že nevím... (23.01.2015)

Samotný námět je nepochybně zajímavý, tím to ale končí. Sterilní film bez jakéhokoliv nápadu, bez duše, vizuálně stejně nudný jako vše v něm. Středověk? Ani náhodou. A Francie? No to už vůbec. Jediná opravdová byla ta dvě prasata. Zajímavým momentem scénáře byl příjezd rytíře, zmršeno však mizernou výpravou a ještě mizernější režií. (28.05.2023)

Mnohem lepší středověk než v kdejakých romantických filmech. Láska je spíš potlačena a do popředí se dostává sexualita, snáz spojitelná s představou středověku. Nicméně průniky současnosti ve filmu zřetelné byly: soudní procesy vypadaly jak v americkém seriálu, v němž ale právníci nenosí tak roztomilé čepičky. Důležitou složkou filmu je silná ironie, kterou film zřetelně začíná i končí a která probublává celým příběhem, většinou obrazů. Postavy jsou převážně panoptikální figurky: feudál s hýkající dcerou a psychopatickým synem, nadržený kněz, přiblblí vesničané, prostitutka, která umí číst (!!!) atd. Míň panoptikálních rysů nese hlavní hrdina (ale přece jen... je to právník vegetarián!) a jeho ženský protějšek, snědá pohanská kráska. Středověkou atmosféru skvěle dokreslovala hudba a některé vizuální efekty: černý pták, obrázky potulného prodejce, slepice pobíhající v právníkově příbytku. Interiéry šlechtického sídla byly dokonale pochmurné: kamenné, studené zdi, které nezachrání gobelíny ani planoucí svíce. Tento film je důkazem toho, že skvělý historický snímek nemusí zobrazovat fatální lásku, velkolepé bitvy, osudy panovnických rodin, ale stačí mu takové (příznakově středověké) nízké téma, jako je odsouzení prasete. (31.10.2009)

Souhlasím s komentářem rikitiki. Tohle je hraní si na středověk, resp. dělání si prdele ze středověku, vysmívání se té tehdejší tuposti. K tomu se vezme jen něco, co se nám hodí do krámu, aby byl ten výsměch co nejlepší. Děj, kostýmy, chování postav, to vše mi zde přišlo hodně slabé, a některé situace zbytečně přehnaně zveličené, aby se jó moderní člověk, civilizovaný člověk pobavil. (02.01.2020)

Tohle byl středověk jak z české polystyrénové pohádky ze 70tých let: umělá atmosféra, nevěrohodné kostýmy, umolousaná rujnost, kdy každá žena okamžitě do minuty musí souložit a jsou na to už tak vycvičené, že si jediným pohybem servou šaty. Připomínalo mi to Andělskou tvář a to včetně impotentní režie a scénáře, který snad vznikl v rámci kurzu tvůrčího psaní pro svobodné dospívající matky. Přitom středověké soudní procesy se zvířaty jsou určitě zajímavé téma, ale tady jsem tomu středověku nevěřila ani za mák. Spíš si to na něj jen hrálo. A to dost neschopně. /17. 4. 13./ (17.04.2013)