Miluj mě, prosím

Od začiatku cítime, že „niečo nie je v poriadku“. Film sa odvýja v pomalom tempe, režisér má ale atmosféru a hudobnú zložku pevne pod palcom a scenár je príjemne záludný, nevieme, kam nás až zavedie. WICKER PARK je zaujímavý tým, že sa priebežene dozvedáme zásadné informácie, pričom ale nemáme pocit, že by nám dovtedy boli prioritne zatajované. Len na ne ešte nedozrel správny čas. Zrazu sledujeme známu situáciu z druhého pohľadu a netradičná jemne trilerová romanca. Najvydarenejšie filmy v nás niečo prebudia. (17.07.2005)

Asi měknu, nebo se v nepřátelském znamení štíra střetl mikrokosmos s makrokosmem, ale mně se tahle romantická věc i líbila. Teorie lásky je andělská, její praxe však dábelská. A dodnes vlastně platí nadčasové pravidlo, jak si najít svou Popelku - podle střevíčku. Jakkoli bych ji být v kůži hárajícího Hartnetta zabil, jako divák s kouzelnou Rose Byrne soucítím. A to morálně dopadla ještě docela dobře, takový Josh taky kecal jako Rudé právo o žních na západě - a to se nezmohl ani na omluvu, když svou snoubenku poslal v dost rozporuplné scéně do háje. (19.09.2012)

Nádherná kamera, brilantně vykreslená atmosféra zimního Chicaga a vyjmečně originální scénář. Toť tři největší klady tohoto povedeného romantického snímku, který působí bohužel v první polovině neuvěřitelně zmateně. To je vzhledem ke kontextu poloviny druhé sice relativně v pořádku, přesto si však mohli tvůrci na kostrukci úvodní hodinky dát o něco více záležet a ulehčit divákovi leckdy bezduché tápání. Herecky mně oslovilo dámské představenstvo, nikoli však Josh Hartnett. Romantika je upřímná a nijak neruší v kontextu s leckdy až ambientní atmosférou a několik scén se pro mně stalo velmi osobních. Příjemná jednohubka na sobotní deštivé odpoledne. Nepříliš známý film, přesto však v žánru romantickém poměrně nadprůměr. (31.08.2006)

Diane Kruger tu ešte nie je vyspelou dramatickou herečkou, ale je naozaj krásna a s pomocou Josha Hartnetta, Matthew Lillarda a Rose Byrne si tu s krásou, krehkosťou a sympatiami vystačí. Nenechajte sa odradiť prvou fádnou hodinkou, v ktorej sa iba nenápadne rozdávajú karty na stôl. Do tej druhej namiešal Paul McGuigan excelentný koktejl kompletnej palety pocitov šťastnej i nešťastnej zamilovanosti a emocionálne ich vyhrotil do maxima. A keďže to dokázal nielen vedením hercov, ale hlavne sofistikovaným strihom a kamerovými hrátkami, odomňa má zlatú medailu. Neporovnávatjte tento film s vyzretejšími dielami Briana De Palmy alebo Alfreda Hitchcocka - tu sme v jednoduchších vodách zábavy pre mladých, ktorí buď ešte stále veria vo veľkú životnú lásku, alebo ju už prežili a nezmazateľne ich prenasleduje. Záver, ktorý mohol pri menšej opatrnosti zruinovať celý film, je nakoniec tým najkrajším za posledné roky. Plakal som ako malé decko a vznášal sa v oblakoch. P.S.: Filmov ako je tento je habadej. Akurát nikdy nefungujú tak perfektne. (20.01.2005)

Absolutně mě pojetí tohoto filmu neoslovilo. Velmi jsem se nudil. Nechápu, co na tomto filmu bylo tak úžasného. že se vypracoval až do červených čísel. Pro mě jeden z nejhorších a nejméně záživných filmů s milostnou tématikou. Herci asi sami nevěděli, o co ve filmu jde, nebo alespoň mně tak připadali při ztvárnění svých postav. 40% (01.02.2009)