1984
1984
1984
1984
1984
Režie:
Michael RadfordScénář:
Michael RadfordKamera:
Roger DeakinsHrají:
John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Anthony Benson, Roger Lloyd Pack, Rolf Saxon, Annie Lennox, Phyllis Logan (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt. (Česká televize)
(více)Recenze (626)
Vzkaz, na němž je napsáno "I love you", musí do pece. A s ním i lidská individualita, radost, prosté věci jako ozdobné těžítko, láska, svoboda, kdy si můžete říct, že dvě a dvě jsou čtyři. Tu vystřídá šedá uniforma, povolená slova a amarouny. A taky obrazovka, která dává povely. Ne, dvě a dvě nejsou čtyři, jsou to někdy tři, někdy pět, nic, někdy všechno dohromady, prostě jak to chce STRANA. Krásná vize. Nejsem dotčena předlohou, ale jsem dotčená totalitou a to natolik, aby po mně z tohoto filmu a z představy "světlých zítřků" sáhl mráz. ()
Neuvěřitelně depresivní podívaná, která přesně vystihuje ducha knihy. Všudypřítomná bída a bordel, uniformovanost v myšlení i oblékání, nevlídné prostředí, oprýskané zdi a v každém místnosti obrazovka s Velkým Bratrem, který vidí vše.Dusné totalitní atmosféra, plná strachu a fízlování a v ní muž, ve skvělém podání Johna Hurta, toužící po lásce, čistotě, svobodě. Rovnocenným partnerem mu je Richard Burton v roli vysokého straníka, ačkoliv nemá mnoho prostoru. Suzanne Hamilton jen tak přicmrndává, ale přináší prvek ženské krásy, která aspoň trochu vyrovnáná hodně depkoidní pocity. Rozhodně překvapí, že autory hudby jsou Eurythmics. Závěrečná scéna s elektrošoky a vyhladovělými krysami se vám z hlavy jen tak lehce nedostane. Jestli nemáte náladu, tohle si rozhodně nepouštějte a odložte to na jindy :o) ()
Úchvatně navozená atmosféra v kombinaci s vynikající hudbou nechávají oživit Orwellovu knihu jak jen je to možné. Děj je i přes značné okleštění ucelený, ale potíž je ve vysvětlení pravidel. Zatímco kniha vám jasně řekn co a jak, ve filmu nejsou pravidla světa, o kterém vypráví, často ani naznačené a díky tomu musí být nepochybně divák nedotčený knihou v některých momentech zmatený (případně je nedocení). Nicméně je film i přes jistou problematičnost je výsledek neskutečně působivý. Je smutným obrazem ztráty lidské individuality a vzdání se toho nejcenějšího - lásky... ()
Upozornění pro alergiky – může obsahovat stopové prvky spoilerů. Kniha 1984 ovlivnila můj pohled na svět a ač je to již pár týdnů, co jsem ji četl, stále mi hnízdí v hlavě. K její filmové adaptaci jsem přistupoval obezřetně, přesvědčen o nemožnosti přetransformovat ponurost knižní v ponurost filmovou. Michael Radford uspěl tak na půl. Unavené lidské tváře bez známky chuti do života. Pouze chabé fyzické schránky zakryté ošoupanými kombinézami a žijící z nenávisti a ginu břečkovité chuti. Ze stroze zařízených „kanceláří“ odcházejí do polorozpadlých paneláků – chladných, šedivých, jenom ledva vhodných pro plnohodnotný život… Vzhled Oceánie je odrazující, budí dojem místa, kde přežívá jen pár posledních trosek. Jenže ony jsou jich milióny. Rozsah území, nad kterým bdí Velký bratr není z filmu dobře zjevný. Stejně jako struktura zdejší totalitní společnosti (Ti nahoře, Ti uprostřed, Ti dole). Ona vlastně hned první scéna kráčí vstříc hlavně divákům znalým předlohy. Výhradně oni a lidé, jež zažili totalitu na vlastní kůži, v plném rozsahu docení její děsivost. Ale následující minuty, ač maximálně věrné Orwellovu románu, se již s takovou razancí nedokázaly zažrat pod mou kůži. Jistě to není vina skvělých hereckých výkonů (Richard Burton budí hrůzu, aniž by jedinkrát zvýšil hlas), spíše bylo všechno příliš komorní, subtilní a děsivé teprve při zpětné vzpomínce na konkrétní pasáž knihy. Radford nenadužívá přímých citací z knihy (příp. Knihy ), což by se u podobné předlohy nabízelo, ale zároveň ani v těch nejvyhrocenějších momentech (zatčení) nedosahuje její působivosti. Nemluvě o zvláštním finále, kdy mi nebylo jasné, má-li věta „Miluji tě“ pronesená zády k podobizně Velkého bratra značit jiskřičku naděje, či (stejně jako v knize) Smithovo pokořené lidství. 1984 není špatný film, pouze adaptuje příliš dobrou knihu a z tohoto hlediska sice nevítězí na plné čáře, přesto z boje odchází se vztyčenou hlavou. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Anderas, _-0-_ ()
Hlavním problémem tohoto snímku je existence geniální knihy, kterou adaptuje. Prostě se nelze ubránit srovnání, a to pak film působí jenom jako nějaká stručná příručka, jejíž kapitoly si máme pro ilustraci pouštět během četby. Ale i tak si myslím, že výrazně lépe to udělat nešlo. ()
Rozhodně velmi zajímavý nápad z pera spisovatele George Orwella. Jedna velká sjednocená země pod nadvládou tyranů a totalitního režimu. V niž se objevuje příběh dvou lidí, kteří se měli rádi a porušili řadu pravidel, které jim nakonec způsobili mnoho problémů. Totalita je znázorněna opravdu surově až abstraktně a vše je zavlečeno až do absurdna, kde mi chvilkama mrazilo v zádech. Kromě tamní propagandy mě film nijak moc nezaujal, ale přesto představil svět, který bych si jen tak nedokázal vybavit. ()
║Rozpočet £3miliónov║Tržby USA $8,430,492║Tržby Celosvetovo $9,200,000║ ()
Konečně někdo dokázal, že i to nejtěžší a úžasné literární dílo lze převést do filmové podoby a lze docílit dobrého filmu. To se zde povedlo na výbornou a film vytváří zajímavou atmosférou a drží se knihy prakticky v každé vteřině. Konec není tak dokonale popsán jako v knížce, což se však dalo čekat. Vždycky tu budou menší chybičky, ale ty naštěstí tolik nekazí celek. Jsem rád, že jsem četl knihu před tímto filmem. Za převedení jsou 4* jasné, ale nevím jak film působí na neznalce předlohy. ()
Big Brother is watching you .. VÁLKA JE MÍR - SVOBODA JE OTROCTVÍ - NEVĚDOMOST JE SÍLA ()
Stylizovaná, svým způsobem i uměřená a komorní adaptace. Velmi věrné a bezpochyby působivé. Jasně zaměřeno na individuální portrét posledního záblesku osobnosti v supratotalitním světě - John Hurt nikdy nebyl tak přesvědčivý. Co se týče prostředí i systému - je trochu upozaděno, ale provedeno není nijak špatně. Richard Burton působí jak z jiného - takřka toho "oceánského" světa. ()
Kniha je samozřejmě o moc lepší a hlavně propracovanější, jenže to není argument. Tato filmová adaptace se podle mě povedla velmi, akorát ten kdo knihu nečetl možná chvílema nepochopí jak až moc jsou hlavní hrdinnové takříkajíc "v prdeli" oproti všemocné Straně. Richard Burton rulezzz. ()
(3,5*) ()
Natočeno podle románu G.Orwella, prvně vydaného v rove 1949..... Napsat něco o filmu, který je označován jako nejvěrnější adaptace jednoho z nejzásadnějších literárních děl 20. století, je vlastně jako okomentovat knihu. Nemám co vytknout a jelikož vím, co názvy jako totalita, nesvoboda, ideozločin znamenají, nemohu jinak. 2 + 2 je prostě 5*. JEDINĚ UKÁZNĚNÁ MYSL DOKÁŽE VIDĚT REALITU… PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** Víte že? Film vznikl v roce 1984? Že v roce 1984 zemřel herec R.Burton a zde odehrál svoji poslední roli? Že firma Apple investovala přes milion US$ do reklamy na nový počítač, která byla ve stylu tohoto filmu? ()
rozpočet : ? tržby americke : $8,430,492 ()
Já se distancuji od sofistikovaných komentářů, z kterých je patrná znalost knižní předlohy. Což v mém případě neplatí a myslím, že je to skoro škoda, ale tak depresivní film s atmosférou, která byla smrtelně hustá, už vidět nechci. Nicméně po skončení jsem zjistila, že ještě mohu zatím volně dýchat, ale jen zatím............Filmová výzva 2016 ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. 1984 (natočeno 1984). Depresívní film, ale bohužel méně depresívní a tudíž i méně povedený, než geniální knižní předloha George Orwella. Ten dokázal s úděsnou představivostí předpovědět hodně z projevů totalitního režimu Velkého Bratra, který mnohé neosoby socialistického bloku okusily na vlastní kůži. Ani závěrečné mučení ve filmu zdaleka není tak tvrdé, aby se mnou výrazněji otřáslo, a (bohudík) zdaleka neodpovídá kruté realitě čekistických mučení v neslavně proslulé moskevské Ljubljance, nebo obdobných zařízení v rudé Číně, Kambodži, KLDR... Pokud jde o filmový zážitek ze zfilmování totalitního prostředí, film 1984 byl pro mne jen slabším malým bratříčkem Gilliamova dokonalého filmu Brazil, kerý byl o totalitním režimu natočen jen o rok později. Takže jediné, co mne opravdu uchvátilo, bylo skvělé herectví Johna Hurta a Richarda Burtona (plus ochlupená krása Suzanny Hamilton) a hesla jako např. Válka je mír. Trailer k filmu zde: http://www.youtube.com/watch?v=Sdc0RHeY87s ()
Pozor, pár těchto vět obsahuje i slova, která nejsou v 10. vydání Slovníku! Velký Bratr tě sleduje! Těžká obžaloba totalitarismu. Je až neuvěřitelné, jak se Orwellovi podařilo vystihnout poměry, které známe z 50. let. Nevědět, že román napsal v roce 1948, řekl bych, že opisoval od komunistických soudruhů. Nebo oni od něj? Geniálně stísněná atmosféra, která vrcholí přeučováním ideozločinců. Ve scéně s krysama blízko konce filmu mi nebylo dobře a řekl bych, že Johnu Hurtovi také ne. (19)84% ()
Filmová adaptace ne zrovna jednoduché knihy 1984 se snaží tvářit vyspěle, cílevědomě a snad i trochu artově, jakoby divákovi přímo říkala: "Jestli něco nechápeš, není to můj problém", jenže opak je pravdou. Expozice nic moc nevysvětluje, vhazuje diváka do děje, ale přesto působí zbytečně rozvláčněně a málo záživně, pár detailů jsem nepochytil a bez několika světlých momentů jsem se v podstatě začal bavit až od poloviny filmu. Depresivní atmosféra je hutná, bezmoc, nadvláda až bezmezná manipulace je očividná a dobře vykreslená, ale stále to nestačí pro to, aby byl celý film skutečně zajímavý a poutavý. 5/10 ()
Když jsem film viděl před přečtením knihy, předpokládal jsem, že jde jen o zkratku a ilustraci. Po přečtení vidím, že jde o poměrně věrné převyprávění banálních Orwellových nočních můr, jen očištěné od jejich nekonečné repetitivnosti - takže film vnímám o kus pozitivněji, protože předloha je zásadně horší, než jsem myslel. ()
Související novinky
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Caine a Demi jako zloději?
Dvojnásobný držitel Oscara, britský vysloužilec Michael Caine, se objeví v kriminálním dramatu FLAWLESS po boku Demi Moore, nabírající v posledních letech druhý dech. Oba si již zahráli před více než… (více)
Dávno již tomu, co jistý gymnazista četl Orwella (1984, Hold Katalánsku). Filmová adaptace jedné ze základních knih 20. století nezklamala, zaujala, ale sama o sobě na poprvé nijak silně nezaklíčila, zdavši se příliš naivně a suše otročící předloze a její myšlence a poněkud „britsky televizní“. Dal jsem povinné čtyři. Později zhlédnuto ještě jednou a nyní znovu. A musím zvýšit na plný počet. Jeť mi ten film tak svébytně působivý, tak svérázně pěkný, zvoucí do sebe. Charakteristicky nuzná výprava dává vyniknout podstatnému a podstatné je tady úplně všechno. Mimo to oceňuji použití tiráže coby součásti díla (moje libůstka). Nevidí se často, aby nástup úvodních titulků tvořil s filmem akční jednotu, navíc tak úderně (za spolupráce hudby). Nejprve je nám předložen jistý silný společenský obraz a pak teprve, když každodenní kolektivní sociopsychohygienická masturbace dospěla k vyvrcholení, oznámeno, o co jde: 1984. Kdo tady před Listopadem viděl jen těch úvodních pět minut, viděl dost. Dnes už to nestačí, dnes potřebujeme vidět ten film, o nic méně aktuální, celý. A zítra? Představuji si, jaké to bude romantické dobrodružství ve světě, v němž se láska vyznává konspiračním lístečkem „I love you“, představujícím zavrženíhodný (a hrdelní) zločin. Škoda, že naše doba je ještě málo zralá a já se nedožiju tohoto nového počátku. Až se třeba slovo „hřích“ definitivně ustálí ve významu „snědla jsem celou tabulku čokolády“, pak bude otevřena cesta totální vládě slova Crime. Člověk už nebude dědičně zatracený, ztracený, zpronevěřilý - nebude volán. Člověk bude dobrý, šťastný, vděčný člen, který ví, že jakýkoli sebemenší úkrok či spočinutí, jakékoli soukromé hnutí mysli, je Crime. Bude to požehnaná, těhotná doba – zlo jedinou cestou dobra; zločin jedinou možností Adamova rozpomenutí. Ano, Adamova – viz, co se děje mezi jedinými třemi postavami v tomto filmu jednajícími. Vztahy Winston – O´Brian a Winston – Julia nápadně připomínají druhou a třetí kapitolu knihy Genesis. Předně motiv Evy, jež „svedla“ Adama (pod stromem v rajské zahradě, jak film ukazuje). A máme-li za to, že od pradávna přirozeně zklasičtělý motiv Evy – svedené svůdkyně výpověď knihy Genesis překrucuje, pak vidíme, jak je správně korigován Winstonovým postojem: „Nesnáším nevinnost. Nesnáším dobrotu. Nechci, aby ctnosti nadále existovaly. Chci, aby každý byl zkažený.“ Skutečné jablko vidíme Evu (nahou Julii) jíst, ovšem Adamovi místo jablka podává cukr, kávu, chléb, mléko, čaj – exklusiva jen pro vyvolené. Víme však, že v Textu jde o „strom poznání dobrého a zlého“ (ha, „pod košatým stromem“). Bůh sám vysazuje tento strom, jenž pod kletbou zakazuje – Goldsteinovu knihu. (Srov. též „v den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti“ s „ideozločin nepůsobí smrt – ideozločin je smrt“ nebo „jste mrtví!“) O´Brian je však otcovským bohem (srov. zvl. Winstonovy snové vidiny) i hadem zároveň – on sám podává Adamovi jablko ze stromu poznání dobrého a zlého. Celý děj je pak – a to je nejdůležitější – obrácený, což zpečetěno tím, že „adam“ Winston Smith není Prvním, nýbrž výslovně Posledním člověkem (dialog v mučírně se zrcadlem). A děj postupuje tedy takto: V Bibli Bůh nejprve stvoří Adama, potom z jeho žebra Ženu (což je jediný akt „člověka k obrazu svému, jako muže a ženu“), pak zapoví ten strom, následuje svedení, prvotní hřích, propadnutí smrti a vyhnání z ráje. V 1984 definuje Winston v deníku sám sebe jako propadlého smrti na samém počátku. Později přichází akt společného prvotního hříchu - Winston s Julií pod stromy (po celou dobu od prvotního hříchu jsou nazí, v Bibli naopak právě po něm se oblékají, kterýžto motiv je samozřejmě komplikován „poznali, že jsou nazí“) a teprve po tomto aktu přichází hadí svedení (O´Brian dává knihu), načež je Žena udeřena do žebra a odnesena do nicoty – stvoření pozpátku. „Stvoření“ je zde totiž negativní – znicotnění, „vypuštění do stratosféry“, výslovné vymazání i býválé existence ze vší skutečnosti. Něco chybí: vyhnání z ráje. Nuže jako je stvoření antistvořením, tak místo vyhnání děje se přijetí zpět do stavu nevinnosti, totální absorbování viníků do lůna Strany. Hospodin (na věky budiž požehnán) vyhodil zpronevěřilého člověka z domu, ať si radí. Strana naopak ho napraví (napravljenije) a vstřebá do sebe. Nepřekvapí, že obraz „posledního člověka“ v zrcadle hovoří stejnou řečí jako profláknutý „obraz člověka, obraz Boha“ – zdevastované zmučené tělo přibité na dřevě. Nepřekvapí ani jméno Goldstein a jména jeho odhalených agentů ve Vnitřní Straně: Aaronson, Rutherford. Jak taky jinak by se na této planetě mohli jmenovat, že ano. Sumou uznáte, že Adam Bernau nemůže jít u této Expedice Adam 84 pod pět. /// K přečtení: snob, gudaulin, Matty, Lavran. /// DaEmoNickY je divnej. /// Tvrdou kritiku od flanker27 lze akceptovat, nicméně: co třeba ta scénka při čekání na vlak – nic?; takových drobností je ve filmu víc; je třeba si uvědomit, že ve světě 1984, v němž pouhá soukromá pohnutka jako taková je základním zločinem, že v takovém světě je to, co rozumíme slovem „podezřívavost“, archaismem, dávno zapomenutou romantikou. Oldthink is Crime. Think in Newspeak. /// Časté výtky, že kdo nezná knihu, ten se u tohoto filmu nechytá, jsou věcně asi správné: samozřejmě, že se PŘEDPOKLÁDÁ četba Orwellovy knihy. Srov. chvályhodné doznání uživatele Pejpr: dal dvě, pak teprve přečetl knihu, zhlédl film znova a změnil na čtyři. () (méně) (více)