Dotek Medúzy

Až bude leden, pak jděte ven jen ve spodním prádle, vezměte si kýbl, naplňte ho ledem, stoupněte si do něj. Ale v zájmu svého zdraví si radši pusťte Dotek Medusy a dosáhnete stejného pocitu. Tohle je honě dobrý mrazivostní thriller v hávu klasickém, který i přes více jak 20tileté stáří ani zdaleka neztrácí na působivosti. Postupně budovaná atmosféra, využití starých záznamů o parapsychologii, skvělá hudba a hlavně takové podivně depresivní napětí, to jsou jen základní devizy celého filmu. Richard Burton by ani nemusel nijak extra hrát, stačí pouhý záběr do jeho očí a to zlo, to tajemné a svazující zlo mu prýští přímo z nitra. Lino Ventura jako vždy s kamennou tváří a chladně vypočítavým chováním mu tak jest velmi slušným protihráčem. A nesmím zapomenout ocenit ani Lee Remickovou, jenž zlu samotnému vytvořila křehký, avšak oduševnělý protipól. Závěr sám o sobě jest pompézním představením a dříve nakumulovaný strach zde dostává volný průchod, takže se výraz znepokojení ve tváři rozpíná, pozadí se zatlačuje neustále více a více do pohovky a oči vytřeštěně sledují pohybující se obraz. Takže ve výsledku jest divák strnulý, mírně zhouserovatělý (od té křeče), politý studeno potním výměškem a nevěřícně kroutí již předtím zablokovanou hlavou. Zkrátka skvělý thriller s prvky hororu a místy katastrofického filmu, se silnou mystickou atmosférou a pěti hvězdičkový hotel pro vaši napětí milující duši. (11.08.2004)

příště si u těchto starších snímků musím dát pozor a neočekávat přespříliš.. Takhle jsem byl trochu zklamaný, že ta temnost na mně nějak nepůsobila tak jak by měla. Samozřejmě Burton je opravdu ďábelský (hlavně tedy jeho pohled), příběh okolo je esence mysteriozna a thrilleru, detektiv Ventura pomalu odhaluje něco, co by ho na začátku případu ani nenapadlo, ale prostě mně to nezaujalo tak, jako např. Vyvolený.. Až na naprosto brilantní závěr (+ scény z Burtonova mládí - opravdu děsivé). U posledních scén (nebo u úplně poslední scény) jsem měl opravdu husí kůži a nechtěl bych v ten okamžik být v kůži Ventury ani nikoho dalšího. Takže rozhodně dobrý thriller s tajemnou zápletkou a nějakou tou atmosférou, ale na další shlédnutí si určitě nějakou dobu počkám.. (19.01.2011)

Režie Jacka Golda je stejně uhrančivá jako pohled Richarda Burtona. Některé scény působí zcela moderně, svěže a neokoukaně, film jako celek má pak nepochopitelně mrazivý podtón (vepsaný do tempa vyprávění i použití detailů – zejména ale do hudební složky, kterou marně vykrádal Zdeněk Liška ve Studně). Samozřejmě, lze tu vytýkat táhlý závěr a velmi podivnou psychologii a interakci postav (vždyť oba hlavní aktéři se de facto nikdy nesetkají a většina postav se chová poněkud divadelně – to však patří k efektu odcizení), každopádně Dotek Medúzy je nezapomenutelným pohledem do srdce temnoty. Jsem jedině rád, že jsem tenhle film neviděl jako dítě, připsal bych si ho k nejniternějším děsům a traumatům. (21.09.2010)

„Vyrazili mu mozog z hlavy.“ – „Toto robíte spisovateľom v Anglicku?“ Mrazivý mysteriózny kriminálny triler s v titulných úlohách Linom Venturom ako inteligentným francúzskym detektívom, Cowleym ako doktorom a Richardom Burtonom ako britským spisovateľom, ktorého ničia desivé paranormálne schopnosti (čím sa DOTYK MEDÚZY radí po bok CARRIE, MŔTVEJ ZÓNY alebo SCANNERS). (14.06.2008)

První film, který jsem kdy viděl na Nově. Pozoruhodný mysteriózní thriller v tradici Přichází Satan s průhlednou kriminální zápletkou, ale neúprosně gradující hrozivou atmosférou, zajímavým přesahem do katastrofického žánru, uhrančivým Richardem Burtonem ve výborně napsané a zahrané roli podivínského spisovatele a mrazivým závěrem. Poměrně věrně podle stejnojmenné novely Petera Van Greenawaye z roku 1973. (31.03.2008)