Blackbird Blackbird Blackberry
Shashvi shashvi maq'vali
Drozd v černičí
Blackbird Blackbird Blackberry
Blackbird Blackbird Blackberry
Blackbird Blackbird Blackberry
Blackbird Blackbird Blackberry
Obsahy(1)
Etero je 48 let, žije v ospalé gruzínské vsi a v oprýskaném koloniálu prodává prací prášky a kosmetiku. Vesničané se na ni dívají jako na podezřelý úkaz. Etero má totiž nejradši samotu. Miluje dorty, řeku a ostružiny, které jí byly po celý život rodiči, spolužáky, kamarády i milenci. Nikdy se nevdala, nikdy nepoznala muže, nikdy po žádném netoužila. Vše se ale obrátí vzhůru nohama, když nečekaně zahoří k ženatému Murmanovi… Opětovaná láska je příslibem nového štěstí. Ale opravdu stojí za to, aby kvůli němu Etero opustila to své staré? Elene Naveriani ve své netradiční romanci Kos v ostružiní spojuje Kaurismäkiho komiku s vážnou tváří a melancholii svého krajana Otara Ioselianiho. (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (31)
Hlavní hrdinka trpí v důsledku blížícího se přechodu návaly krve do hlavy. Nejdřív spadne ze svahu, když trhá ostružiny, a pak sebou ještě jednou sekne cestou domů. Krátce poté ojede chlapa, který jí přivezl do jejího koloniálu krabici pracích prášků. Scéna je naštěstí pojata velmi decentně. Žena si při sexu nesundá poprsenku ani sukni, muž si ani nestáhne kalhoty. Přesto divák pochopí, že šlo o pohlavní styk, ale neutrpí trauma. Na podprsenku dojde až v 0:57:12, ale vidíme jen stáhnutí ramínka a pak následuje milosrdný střih. Celá ženina postava (pouze v kalhotkách) je k vidění v 1:00:15. Žena leží na zádech, v ruce drží mobil a drbe se jednou nohou o druhou. Další erotická scéna je v 1:09:58. Žena si nejdřív prohlíží mužův penis, protože žádný jiný nikdy neviděla, a následně zaujme polohu vhodnou k souložení, přičemž je však pořád oděná v kalhotkách a podprsence. Opět následuje filmový střih. Teprve v 1:11:09 uvidíme ženina prsa, jak se jí povalují na břiše atd. Filmaři prostě diváka zvykají a dávkují mu tuto silnou kávu po lžičkách. Nakonec žena k velkému údivu lékařů otěhotní, což má zřejmě být happyend. Gruzínci, Gruzínci, řekl bych, že jste se moc nevytáhli. Blíže k vlastnímu filmovému příběhu viz podrobný a znamenitě napsaný komentář uživatelky JitkaCardova. ()
Stačí okamžik nepozornosti a hlavní hrdinka pocítí možnost vlastní smrti. A přirozeně dostane chuť žít. Cesta k prvnímu sexu je krátká a přímá. Jenže na gruzínské vesnici není ani romance nic jednoduchého. Obzvlášť v jejím věku a sociální bublině. Neokázalé gruzínské drama stojí hlavně na představitelce hlavní role, díky které můžeme jednání hrdinky pochopit. Výborně zvolená byla i scéna, kterou film končí. ()
Film má svoj prínos napríklad informovaním, že "na vohledy do Gruzie nelez", pretože tie ženy sú plným právom v 48 rokoch stále panny. Majú totiž šmrnc ropuchy, u nás je takou reprezentantkou Plaváková a skutočne jedno oko vzďaľujúceho sa od druhého nebýva nič vábivého. Festivaloví maniaci vytiahli film do červených čísel, ale o žiadny klenot nejde, no pozitívom je fakt, že napriek feministickej predlohe a dnešnému trendu ostala Etero prekvapujúco aj pred päťdesiatkou hetero. ()
Popravdě - nevím, co se mi "Kos..." snažil sdělit, resp. sdělovat (neviděla jsem film jako celek), nemluvě o nesrovnalostech v ději i dialozích, které dělají příběh (ne)uvěřitelným /v podrobnostech viz recenze uživatelky Jitka Cardová/. Ale dovolím si to pojmenovat: metoda pokus-omyl. Nemá smysl hledat za každou cenu to Něco, co dělá film Dobrým Filmem, když cítím že to tam není. Přiznávám i jakousi antipatii k hlavní představitelce i k její postavě Etery (viděno cca 60 min, dál už to nešlo → bez hodnocení). ()
Příběh samotářské stárnoucí ženy, která navzdory předpokladům chytí druhou mízu, není nijak šokující, přestože některé jeho zákruty se předvídají jen těžko. Stejně tak i hloubavý filmařský styl nejde popsat jako extravagantní či vyloženě poutající pozornost. Výsledkem je však romance, v níž do sebe všechno zapadá a která dovede nenásilně dojmout i pobavit. Více zde. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (2)
- Eka Chavleishvili bola pre režisérku Elene Naveriani prvá a jediná voľba na obsadenie hlavnej postavy. (Arsenal83)
- Režisérka Elene Naveriani povedala, že akonáhle si prečítala predlohu feministickej spisovateľky Tamty Melashvili, okamžite spoznala svoju komunitu: „Bol to príbeh mojej mamy, príbeh mojej tety, príbeh môjho suseda. Mohla by som vymenovať toľko žien vo svojom okolí, ktoré skutočne prechádzali rovnakým vnútorným bojom, a zistila som, že je veľmi dôležité oživiť túto postavu na obrazovke.“ (Arsenal83)
Reklama