Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Tento film, tohle umělecké dílo můžete milovat nebo nenávidět. Nejde ani tak o to, zda vše pochopíte, ale o to, co to ve vás zanechá, jak moc to ve vás bude po dokoukání filmu rezonovat. Jaro, léto, podzim, zima... a jaro obsahuje tolik metafor a má tak neskutečnou hloubku, poetičnost a sílu myšlenek, že musím dát 5*, přestože mi spousta věcí jistě nedošla tak, jak by měla. Přesto jsem snímek sledoval s obrovským zaujetím. První část filmu - Jaro - se mi líbila nejvíce a její závěrečná scéna byla dost emotivní a sugestivní. Druhá část - Léto - byla také úžasná a opět měla silný závěr. Následné části pro mě byly o něco slabší, ovšem pro celkový dojem byly opět skvělé. A poslední Jaro bylo dokonalou tečkou vyjadřující strašně moc. Scény s rybičkou, žábou, hadem, želvou a pokáním, které mistr nařídil a které můžeme vidět také ke konci filmu, jen tak z hlavy nevymažu. Rád se někdy k tomuto počinu vrátím. (03.05.2012)

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro je lyrickou básní, která nedokončuje verše. To všechno si musí divák dotvořit sám. To je na tom to nejkrásnější, že film/báseň nikam člověka netlačí, spíš naopak, dává mu tu volnost, prostor. Při sledování jsem se dostal do určitého stavu, kdy jsem jen sledoval obrazovku a hlavou mi proudily tisíce myšlenek, které mi film dával. Po skončení jsem nemohl ani mluvit, jak na mně film zapůsobil. Má opravdovou hloubku a moc si vážím toho, že je takový film natočen a že jsem ho mohl vidět! (17.08.2008)

Unikátní umělecké dílo, jehož děj je rozkvetlý a krásný jak jarní strom, jehož láska skrytá v minimalistických a tichých náznacích zahřeje u srdce jako letní slunce, jehož pravdivé poslání a životní moudra zamrazí jak nekonečná ledová pláň zamrzlého jezera pod bosýma nohama a jehož katarze mě postupně emocionálně roztříští jako mocný vichr zesláblé podzimní listí. 10/10 (11.05.2009)

Mystické zamyšlení nad plynutím času, času, který nemilosrdně plyne v přírodě, který nabízí stále se opakující nádheru jednotlivých ročních období, která nejde zastavit, jimž se nejde vyhnout. Podobně je tomu i v lidském životě, kdy se člověk musí vyrovnávat s vlastní slabostí, kdy dědičnému hříchu utéci nelze. (26.10.2008)

Je to dosť dobrá poetická dráma od Kim Ki-Duka. Má výborný príbeh o mladíkovi, ktorý už od detstva žije so svojim majstrom, múdrym mníchom v malom plávajúcom dome uprostred jazera ďaleko od civilizácie, kde sa učí pokore a láske ku všetkému živému neovplyvnený hriechmi bežných ľudí, ale po zamilovaní sa zmenia jeho hodnoty a znovu musí nájsť sám seba. So spracovaním som spokojný, síce sa tu toho až tak moc neudeje a vlastne ani nahlas nepovie, ale aj tak tento film v skutočnosti o reálnom živote povie viac, než väčšina ostatných. Kolobeh života je tu zaujímavo podaný, jar slúži ako slušný úvod, ale za vrchol filmu považujem jasne leto a jeseň, ktoré krásne ukážu kladné, ale aj záporné stránky života bežných ľudí. Na druhej strane ma sklamala zima, ani nie tak obsahom ako skôr celkovým podaním, myslím, že z tohto sa dalo získať aj o dosť viac a následná jar už očakávane prebehne tak, ako je to jasné po celý čas. Čo sa týka hereckého obsadenia, tak tu sa ani nedá čo vytknúť, hlavné postavy mnícha a aj mladíka sú úplne ideálne podané a aj zahrané, tých pár zvyšných postáv, ktoré vydržia len jedno obdobie tiež, bavila ma hlavne mladíkova láska, tu nemám žiadny problém. Réžia a technická stránka sú veľmi dobré, Kim Ki-Duk mi sedí a jeho štýl ma bavil aj tu. Plné hodnotenie dať nemôžem, tá zima ma celkom sklamala a navyše mám pocit, že práve táto látka by bola vhodnejšia pre čínskych filmárov, z ktorých by niektorí podľa mňa z tohto dokázali získať aj viac, ale aj tak som veľmi spokojný, kvalitný film, ktorý si ma získal aj po opakovanom pozretí. 79% (13.12.2012)