L'ultima volta che siamo stati bambini
Režie:
Claudio BisioScénář:
Fabio BonifacciKamera:
Italo PetriccioneHrají:
Marianna Fontana, Lorenzo McGovern Zaini, Federico Cesari, Nikolai Selikovsky, Antonello Fassari, Giancarlo Martini, Vincenzo Sebastiani, Claudio BisioObsahy(1)
Poté, co se stanou svědky smrti kamaráda, se skupina tří mladých lidí vydá na záchrannou misi. (HBO Max)
Recenze (10)
Je docela osvěžující, že se najde film, který se z tohoto tíživého tématu nesnaží vydolovat močopudné melodrama, ale naopak úsměvnou a laskavou komedii o dětském přátelství, s příměsí italského léta. Bavila mě linie s dětským putováním i ta s putováním vojáka a jeptišky, která zas měla nádech romantické komedie. Velkou devizou snímku byly herecké výkony, především ty dětské, a i typově se mi děcka moc zamlouvala. Samozřejmě došlo i na tragickou stránku věci, ale ta měla nenásilný charakter a pochybuji, že u toho někdo uronil jedinou slzu. ()
Celkově příjemný a pohodový film, který na pozadí skrývá něco temnějšího, což dokáže hořký konec. ()
Nevadí mi, keď sa vážna téma natočí s nadhľadom a humorom, ale tu to bola miestami fraška (talianski vojaci) a aj to putovanie či detí, alebo dospelej dvojice bola občas nuda. Škoda, lebo miestami to malo veľmi dobré momenty. ()
Film se naprosto nehorázně snaží brnkat na city diváků. Příběh je těžko uvěřitelný, ale svým způsobem líbivý. Když chce někdo ztvárnit nějakou dobu, musí naddimenzovat charaktery postav, jinak to asi ve filmu udělat nejde. Zahrané je to dobře, hlavně dětští herci excelují. Natočené pěkně, bez artových vylomenin, podle mě zasloužených 60 %. ()
Krásný a pohodový filmek s uvolněnou atmosférou, držel sem ruku nad trojkou, ale ta poslední vlaková minutka filmu mě tak uzemnila, že takový silný pocit zoufalého "to snad ne" si nezaslouží jenom tak obejít průměrným hodnocením.. ()
Takový Italský, dějově jednoduchý "Chlapec v kostkovaném pyžamu". Nic, co by vyrazilo dech, ale na večerní zkouknutí fajn. 50% ()
Příjemný dětský film, ve kterém všechno navzdory době volně plyne. Dětské oči přece jen vnímají i válečnou realitu jinýma očima a autoři je podpořili, takže vlastně všichni jsou v podstatě hodní a všechno dobře dopadne. Až na ten konec, který je tak trochu ránou pod pás, ale plně odpovídá názvu filmu. ()
Pohodový film z prostředí války s trochou nadsázky. Obzvláště u Italů se mi líbí, že si umí udělat srandu ze sebe. Mám rád takovéto pohodičky, ač tahle skončí tak jak skončí. Hned jsem si vzpomněl na Život je krásný z 97 roku. 4* ()
Film mohl být o kousek veselejší a byl by víc fajn. Herecky pěkné, role sedly. Komedie to tedy vážně moc není, to žánrově zařazoval blbec! SPOILERY: Nemohu se ubránit dojmu, že film vykradl jiný s názvem Chlapec v pruhovaném pyžamu. A to především koncem. Nebýt toho konce a Německých fašistů (bez kterých by se v pohodě obešel), mohl být o velký kus lepší a hlavně pohodovější. To asi ale nebyl záměr, škoda. ()
Svět rychle zapomíná... ()
Reklama