105% alibi

...zapletka trosku naivni v dnesni dobe, nicmene je to asi muj nejoblibenejsi dil z cele trilogie...co mne take uchvatilo, ze se, vzhledem k dobe, kdy byl film natocen, v totmo filmu temer nesoudruhuje a ani nezdravi "cest", jak zname z jinych filmu teto periody. Dokonce tam slysim spise "pane kapitane ...", atd. Cely snimek vychazi velmi apoliticky. Samozrejme az na par symbolu, uniforem, apod. (01.11.2015)

Zvláštní kombinace kriminálky (kdy jakoby víme, kdo je vrah) a detektivky (to, když zjistíme, že vraha vůbec netušíme). S několika vtipnými dialogy mezi Högerem a Bekem, když už odezní menší napínák z úvodní části. Skvěle se povedlo film zařadit do hornického města (Kralův Dvůr dnes už bez komínů a těžebních věží, ale také část Hradce Králové) a jakoby jeho okolí (zvláště přehrada s chatou a převozníkem). Herecky velmi na výši - například Eduard Kohout na naprosto minimálním prostoru dokáže vystihnout skutečnou tragédii účetního a celého jeho života. Potěšily mne hvězdy čs. filmů 30. let - jak Eman Fiala, tak především ve větší roli František Vnouček, kterého známe nejspíše jako spravedlivého mladého učitele z Cesty do hlubin študákovy duše. Překvapilo mne, jak nádhernou dívkou je Štěpánková, které stačilo hrát velkýma, rádoby naivníma očima. A dokonce i Menšík se zde krotí a svou roli sice pojal ve světákovském stylu, ale velmi uvěřitelně. Samotné vyšetřování připomíná precizní vyšetřování jako ze současného seriálu Případů 1. oddělení, žádné unáhlené hypotézy ani intuice, ale poctivá práce a skládání střípků. Divák v každé chvíli ví přesně to, co vědí i vyšetřovatelé. Líbilo se mi i zatčení s těmi jazzovými rytmy na pozadí a bubnem. Nebo poslední Högerova hláška: "A máme po detektivce." Oba mladíci, zahraní překvapivě ne tak jistým Lackovičem a poněkud civilnějším a uvěřitelnějším Vinklářem, nakonec mají stanout před lidovým soudem, a možná je škoda, že nevíme, jak dopadl - za podobné prohřešky proti socialistickému myšlení a řádu se posílalo i do uranových dolů. (30.11.2018)

Z oné doby hodně známá a ostatně i na všech našich televizích velmi často reprízovaná milá česká detektivka s humornými prvky, s dobrým hereckým obsazením a s velmi dobrým, téměř až sugestivním, výkonem Vladimíra Menšíka v záporné roli. Ano, byla to jedna z těch rolí, které pak po dlouhá léta v českém filmu vytvářel..Tůma s Líbalem byli rovněž výborní, později se spolu objevili ještě v pokračováních Kde alibi nestačí 1961 a Alibi na vodě 1965. (01.12.2007)

O režiséru Vl. Čechovi jsem dosud neměl valného mínění, tímto filmem si mě však zcela získal. Asi budu za kacíře, ale kam se hrabou Hříšní lidé i s radou Vacátkem. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl českou kriminálku, která by této mohla konkurovat. Především nebývá samozřejmostí, že logika zločinu ani logika vyšetřování v žádném bodě nekulhá. 105% alibi má však ještě daleko silnější zbraně. Naprosto odzbrojující Högerův kpt. Tůma, jemuž Bek coby npr. Líbal skvěle sekunduje. Lackovič s Vinklářem brilantní. Vrah je jenom jeden, ale čisté svědomí nemá nikdo. Psychologická přesvědčivost všech možných podezřelých a hlavně výslechy patří k tomu zdaleka nejlepšímu, co znám. Odhlížím ovšem od toho, že jde samozřejmě o neautentickou fikci, pokud budeme srovnávat s dobovou realitou. Nicméně ani stopa po soudružské propagandě. Rok 1959. Mezidobí. Gottwaldovský teror se už přehnal, do pražského jara daleko. Zřejmě ta správná doba, kdy mohly dostávat prostor neangažovaná psychologie, ryze soukromé problémy, ryze soukromé zločiny. Arciže na pozadí fabrik a v rámci socialisticky zestátněné společnosti. Také v této době ulice a restaurace nějak vypadají, lidé se nějak strojí. Je příjemné to vidět. Nebyla to ostatně tak zlá doba, když mohlo u výslechu v policejní kanceláři zaznít: - Smím si zakouřit? - Ano, samozřejmě. To už by dnes asi nešlo. SPOILER Ani skutečnost, že vrah je z prostředí „buržoazních přežitků“, tady nevadí. Příležitost pro kavárenský band. A jediná diverze, totiž roztomile pokleslé zápaďácké časopisy ve stole pana vedoucího – prostě nádhera. (18.08.2011)

Vyšetřovaný zločin – vražda starého alkoholika, navíc účetního - nevypadá v kontextu dnešních krimi příliš atraktivně (jak psal už Stephen Leacock, mrtvola ženy či dítěte je tragédie, kdežto mrtvola staršího džentlmena – no bože, to je přece docela v pořádku) a největší akcí je málem nákup v bufetu, ale jde o solidně promyšlenou a zahranou „čistou“ detektivku. To nejlepší je samozřejmě dvojice vyšetřovatelů, která si přímo říkala o další případy budoucí „alibistické“ trilogie – hloubavý charismatický Tůma a bodrý hard-boiled Líbal jsou k nezaplacení, přestože jejich dialogy a poznámky nejsou ještě tolik zábavné (tím neříkám, že zábavné nejsou) jako v pozdějších – čím dál tím víc ironických – filmech série. Dobový bufáč (s prodavačkou jak z Millerova Sin City), putyka a Menšík. (01.03.2015)