Expres z Norimberka

Musím přiznat, že jako špionážní film se mi to líbilo. Samozřejmě, ten počet špionů na jednu krabičku z Německa je naivně směšný, ale dodržuje to zákony žánru, objeví se i nevinná dívka v nesnázích, až na dr. Sovu, tedy Chudíkovu postavu, nevíme, kdo je kdo, a Beneš jako záporák se snaží, seč může. Do toho skvělé záběry krajiny, vlaku (miluju vlaky) včetně kabiny strojvedoucích, a pak naprosto dokonalé noční záběry Prahy, včetně dnes již neexistujícího holešovického nábřeží v závěru. Za mne slušná a navíc docela krátká podívaná. Jediné, co tady tahá za uši a doslova z toho člověka zamrazí, je ta pitomá replika o Číhošti, fuj tajbl. (24.04.2019)

Na dobu tvrdého stalinismu pěkně akční podívaná, jsou zde přestřelky, skoky z jedoucího vlaku i jedoucího automobilu, boj muže proti muži, honičky v temných uličkách, kráska v ohrožení. Všechno je to ale tak tuhé a nedokonalé, že je to až legrační. A k tomu ty děsivě schématické figury-ti sluneční či bodří "naši" versus Západu zaprodaní pekla zplozenci. Někdy to vypadá, že role ve filmu byly hercům rozdány dle zásluh. Předúnoroví filmoví milovníci (S. Beneš, M. Homola) si musí své "hříchy" vykoupit zápornými rolemi. Přitom zrovna Svatopluk Beneš v roli hlavního konspirátora a téměř bondovského, chladnokrevného vraha je ukázkou naprosto hovadského obsazení role. Vidět jeho o zavilou grimasu se pokoušející obličej, doprovázený výrokem: "Jestli pípnete, našiju to do vás", to je opravdu zážitek na úrovni nechtěné parodie. Ti, kteří hráli před Únorem bodré lidové typy (Vojta, Marvan, Baldová), tehdy pro potěchu diváctva či kasovní úspěch, hrají je zase, nyní však ve službě nové ideologie. A nakonec jsou tu nastupující socialistické hvězdy (Bek, Chudík a ta vzorná pedagogická kráska L. Vendlová), kteří hrají ty správně, uvědomělé, nové lidi. Všechno by to už dneska byla sranda, nebýt takové dobové narážky iluzionisty (F. Filipovský), pronesené v rámci lehké, společenské konverzace : "Můj dědeček vždycky říkával, že zázračnost kouzla vzrůstá se čtvercem vzdálenosti od první řady diváků. Proto jsem se taky neudržel, když se před časem dály ty zázraky v Číhošti a na jiných farách, a jel jsem se podívat, jak si počíná konkurence, ale řeknu Vám, takovou fušeřinu by ani náš děda nepřežil." Když si jeden vzpomene na toho utlučeného faráře Toufara... (14.11.2010)

Tak trošičku nás tady lechtala stará dobrá propagandička, ale já už jsem velkej kluk, takže si řeknu ošklivá propaganda, fuj, lehni a mám klid. Že příběh není moc realný mě příliš nevadí, takových je od všech možných režimů tuny. Daleko více mě mrzelo, že se vyprávění nezaseklo na delší dobu v tom kupé a nepokusilo se tam vyvolat určitou atmosféru podezřívavosti, náznaky tam byly v podobě těch pohledů mladé slečny, ale rychle se to stoplo, škoda. Další kde si příběh mohl nechat víc záležet měla být honička za pachatelem, který utekl z vlaku, nechápu proč se tomu nevěnovala tařka žádná pozornost a trošku přitaženej konec taky nebude patřit mezi delikatesy československýho filmu. Z herců měla největší radost moje bábinka, protože její miláček Pepíče Bek je tady fakt frája až na půdu. Já osobně si nejvíc užíval Jardu Marvana a jeho trable s okýnkem. To známe, to známe, jednou jsem na tom stahovači visel jak opice a okýnko se nehlo ani o píď , pak přišla průvodčí a prej "s dovolením" a jednou rukou ho stáhla. Vedle stály dvě mladý holky a já, ještě vlak ani pořádně nevyjel a už jsem byl ztrapněnej. Jo a za tu narážku na Číhošť hvězda dolů. (27.01.2011)

Tehdy bezpochyby nadmíru přitažlivý špionážní film, za nímž stojí obávaný příslušník StB Kamil Pixa a veskrze průměrný režisér Vladimír Čech. Že jde o prvoplánovou propagandistickou zhůvěřilost, je patrné i bez bližšího ohledání a byla-li k tomuto nízkému účelu zneužita jména a tváře oblíbených herců z předúnorového období (Marvan, Baldová, Filipovský, Boháč, Záhorský, Beneš, Homola a další), svědčí to o zoufalé bezradnosti tvůrců uvěřit vlastním lžím. Zjevné narážky na masovou kriminalizaci duchovních v souvislosti s čihošťským případem pátera Toufara. Pokoutní rejdy západních agentů. Temná minulost váhavšího taxikáře. Gangsteři, upomínající na "krvavý" útěk bratří Mašínů za hranice. Černá skvrna v dějinách českého filmu. (16.09.2012)

Dobová ideologická sračka s několika vtipnými momenty (z dnešního pohledu). 1) Z filmu si odnáším pohled na rozzářené děti, které v krojích přišly na nádraží v Chebu k odjezdu vlaku zazpívat své učitelce. Ta jela na jednodenní školení do Prahy. 2) Také policejní stíhači na motorkách stojí za zmínku. (08.09.2017)