Vraždy podle předlohy

PRO MUŽE: Slabé až slabomyslné. Ale film i tak přináší alespoň 2 ponaučení. První je, že máš-li na mušce magora, nestřílej do ramene, ani do ruky, prostě mu ustřel makovici. Druhé ponaučení – místo snahy dostat se psychologií do hlavy úchylného psychopatického vraha je dozajista užitečnější mu tu hlavu oddělit od těla, případně prostřelit. Výrazně se tím ušetří náklady a poklesne riziko dalších obětí. Obětí jeho, nebo stejně pošahaných následovníků. Podotýkám, že sledování snímku je možné pouze ve stavu nouze. To jest váš pohyb a výběr filmů je omezen nemocí, manželkou nebo vězeňskou správou.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pro hošíky – kromě sympaticky empatického gaye, který se nedožije konce filmu tu chlapci pro vás nic není. Madame, to musíte vidět. Dvě úžasné a inteligentní ženy, poněkud přeceňující vlastní přitažlivost pro muže i diváky všeobecně, řeší společně i přes vzájemný antagonismus a antipatie nesmírně složitý případ, který pochopíte rychle i Vy. Nemusíte se bát, i přes přítomnost několika sériových vrahů, nebude rušit vaše sledování žádná lekačka. Autoři také tušili, že máte sama svých starostí dost, a rozhodli se proto, že nebudou vaše nervy vystavovat zbytečnému napětí. Prostě příjemná kulisa k šálku čaje o páté a drbárně s děvčaty, co si myslí, že jsou vaše kamarádky. (20.10.2012)

Já pořád říkám, že všechny ty přednášky a publikace, které detailně referují o zvycích a činech sériových zabijáků jsou takovým Kladivem na čarodějnice pro začínající psychopaty. A tady se mi to do jisté míry potvrdilo. Agorafobická Ripleyová pomáhá vypátrat vrahouna, který se zhlédl v Bundym a spol. a vraždí přesně podle jejich návodu. A pochopitelně má plány i se samotnou Sigourney. Copycat je poctivý krimi-thriller s dobrým nápadem, mírně rutinním zpracováním a parádním obsazením, přičemž u mě hrála prim Holly Hunter. Tu jsem tady vyloženě žral. Jeden z těch lepších sériovo-vrahounských filmů. 80% (21.08.2014)

Aj po 28-mich rokoch stale pozeratelny a i zaujimavy krimi-thriller. Sigourney standardna a v hereckych polohach, v ktorych sme ju poznali. Trosku ma prekvapilo, ze sa uz v tom obdobi v policajnom okrsku ujala taka smart kickass witty kocka vysetrovatelka - Holy Hunter. :) Odvtedy sa vo filmografii mnohe klise objavovalo a objavuje doteraz. Vtedy urcite bad-ass kusok. Dnes uz len akasi nostalgia. Ta a zvedavost, boli dovodom, preco som si film pozrel. 55% (26.03.2023)

Samozřejmě, není to na úrovni Mlčení jehňátek nebo Sedm, ale i tak to není špatný thriller, především díky výborné Holly Hunter v roli vrchní komisařky, která pracuje na objasnění případu sériového vraha, který vraždí podle slavných vražd v minulosti. Vše pak vede k psycholožce (trochu slabší Sigourney Weaver), která je specialistkou na masové vrahy. (24.11.2014)

Psycholožka Helen Hudsonová (Sigourney Weaver) se tak dlouho zabývala analýzou sériových vrahů, až si na ni jeden z nich došlápl. To ji natolik vyděsí, že se sama začíná potýkat s psychickou poruchou, spočívající v chorobném strachu z opuštění svého bytu. I když se svojí prací dávno nezabývá, série podivných vražd ji donutí přispět svými znalostmi policistce M.J. Monahan (Holly Hunter) a jejímu parťákovi v pátrání. Navíc se zdá, že onen vrah neustále mění svůj styl - a že jen Helen Hudsonová je schopna předpovědět, kdy a jak znovu udeří... Pamatuji se, že když jsem film viděl před lety poprvé, tak mně docela děsil - z dnešního pohledu zjišťuji, že mne asi neděsil film jako takový, ale šílená ženská v podání Sigourney Weaver. Film jako takový je zbytečně dlouhý, zbytečně komplikovaný a některé částí "zápletky" jsem dvakrát nepobral (proč by se měl kolega policistky zabouchnout právě do této ženské, nevím). Samotný závěr už byl vůbec postavený na hlavu, a v té chvilce jsem začal fandit vrahovi, ať se jich konečně zbaví a můžu jít spát... (01.02.2004)