Podpis čtyř
The Sign of Four
Sherlock Holmes: Podpis štyroch
Obsahy(1)
Dveře zamčené zevnitř, okna zavřená na petlici, krbová mříž příliš malá, než aby se jí kdokoli protáhl, za stolem mrtvý muž v podivně ztuhlé pozici, napovídající požití nějakého účinného jedu – a zmizení klenotů obrovské ceny. Sherlock Holmes už za svůj život rozluštil nejednu záhadu, ta, před kterou jej osud postavil nyní, však skutečně vypadá neřešitelně. Normální smrtelník by to nepochybně vzdal. Holmes se však odjakživa řídí zásadou, že vyloučí-li se nemožné, to, co zůstane – byť to vypadá šíleně – musí být pravda. A k odhalení pravdy je Holmes ochoten použít jakýkoliv způsob. Třeba i zaměstnání svého netradičního příležitostného pomocného sboru. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Příběh Sherlocka Holmese 'Znamení čtyř' je jeden z několika málo velice známých povídek nejčastěji filmovaných. Tentokrát je snímek součástí série z konce osmdesátých let, ve kterém si Sherlocka Holmese zahrál Jeremy Brett a doktora Watsona Edward Hardwicke. Považuje se za nejvěrnější filmovou adaptaci dané literární předlohy od autora Arthura Conana Doyla, ale to mohou posoudit jen čtenáři. Snímek obsahuje typický britský šarm, jiskru tajemného případu, typický holmesovský důvtip a patřičnou ctižádost. Děj neoplývá lecjakou složitostí a naopak diváka nechává proplouvat ve svém vývoji. Je vcelku atmosférický a tajemný, ale bohužel selhává napětí. Jedná se o první film série s novými představiteli, což pro diváky ve své době znamenalo si na ně zvyknout. Jako obyčejná televizní odpočinková detektivka s nejslavnější detektivem všech dob je snímek přínosný a nezdá se, že by na své atraktivně nějak ztrácel. ()
Podpis štyroch - je jeden z mojich najobľúbenejších príbehov pána Holmesa. Pamätám si , keď som ho čítal po prvý krát , mal som asi osem rokov. Dosť som to prežíval. Tento televízny film sa mi páčil. Má dobrú atmosféru , ktorá vystihuje to čo som si predstavoval , keď som tento príbeh čítal. 80%... ()
Ježíši marjá to je porod taky. Jsem si dal do vyhledávače Znamení čtyř a vyjel mně celej seznam TV filmů co se jmenujou Znamený čtyř a samozřejmě jsem se trefil až na poslední pokus, dokonce jsem na jedno Znamení čtyř, to druhý, kliknul dvakrát. Ještě děkuju bohu, že v tom Znamení čtyř co jsem viděl já, hraje Sherlocka Holmese člověk z tak arogantním výrazem, že jsem ho hned poznal na plakátu, jinak bych zaručeně hodnotil jiný Znamení čtyř. Nemůžu se moc vyjádřit k příběhu, protože bych spoileroval, ale mě vždycky fasinuje ten úvod, kde je Sherlock chytrej jak Palackej a Watson tam od něj vždycky dostane sodovku, to mě děsně baví. ()
Staromilská adaptace Doylovy předlohy, která má všechny klady i zápory psaných příběhů slavného detektiva. Nevím, jestli jsem někdy viděl tak dokonalé filmové adaptace literárního díla, jako jsou s herci Jeremy Brettem a Edwardem Hardwickem. Dokonce i ta příšerná ponižující maska liliputského Aborigince kdesi z „Andamanských“ ostrovů přesně sedí do britské koloniální nadřazenosti, které se nevyhnula většina britských tvůrců. Doyle, či dokonce Tolkien ji v sobě má, možná jen u Chestertona nebo Dickense ji necítím. V této nadřazenosti vyrůstali a byli vychováváni, a pokud si ji vůbec uvědomovali, považovali ji za ctnost a národní hrdost. Když Sherlock poprvé spatří příslušníka podřadného domorodého kmene, zhnusené odvrátí zrak se slovy „jaká odporná zrůda“. Černošská obličejová maska, kterou pravděpodobně naplácali na bělošského liliputského herce, je vážně odporná. Takže i tuto část novely adaptovali filmaři věrně předloze. Pozor následují spoilery! Chudák Aboriginec musel samozřejmě zemřít potupnou smrtí a hlavní strůjce celého zločinu Jonathan Small, britský gentleman, je na konci vylíčen jako téměř kladná postava. Prostě byl ve špatnou dobu na špatném místě a navíc musel dodržet slovo, které dal. Za to, že kvůli pokladu, který s kumpány ukradl, museli kolem něj umírat, neviní lidé, on nemůže, zachoval se totiž čestně jako pravý Brit. Jaksi už zapomněl, že jeho motivací celou dobu byla jen pomsta a zbohatnutí, ty si ovšem ospravedlňoval, tím, že bojuje za spravedlnost. A on sám přece nezabíjel, zabíjeli jeho indičtí komplicové a jeho černošský sluha. Když už věděl, že ho policie chytne, všechny své zločiny vykoupil, tím, že poklad obrovské ceny vysypal do Temže, aby ho už nikdy nikdo nenašel. Sherlock za tichého souhlasu britské policie jen uznale přikyvuje, a dokonce i slečna Mary Morstanová, která kvůli němu přišla o otce, ho chválí, jak se správně zachoval, protože ten poklad byl evidentně prokletý, když kvůli němu umřelo tolik lidí. :) Schyluje se ke konci. Malý John jde sice do vězení, avšak se vztyčenou hlavou jako čestný a morální křesťan. Odchází hrdě do vězení a policejní komisař se mu pokloní, ustoupí, aby mohl odejít ze scény sám a ještě ho pochválí, jak dobře umí chodit s dřevěnou protézou. Vždyť chudák přišel v mládí o nohu ve službách britské armády v Indických koloniích. Možná je to geniální parodie na britskou povahu, ale víc se kloním k názoru, že si to Doyle neuvědomuje, stejně tak filmaři, kteří dílo adaptovali. Za tuto „britskou národní hrdost a gentlemanství“, se v historii skryla spousta loupeží, vražd a genocid. Vím o několika opravdu odporných a bolavých událostech, které Angličani způsobili ve Skotsku a v koloniích určitě nezůstali pozadu. To jsem se ale rozohnil proti Angličanům. Co!?. Netušil jsem, kam mě úvaha nad tímto jednoduchým kriminálním příběhem se zamotanou zápletkou přivede. ()
Táto predloha by si zaslúžila omnoho temnejšie spracovanie. Npriek tomu ide asi o maximum, aké sa dá vyťažiť z televízneho spracovania. No a navyše je tu Jeremy Brett, takže akákoľvek myšlienka na novú verziu s niekým iným mi pripadá ako nonsense. Prípad je zapeklitý, tajomný, postupné odhaľovanie súvislostí je napínavé a potešil aj český dabing. Film som videl cca po 20 rokoch a teším sa na ďalšie celovečerné tv filmy s Brettom. ()
Reklama