Modrooký samuraj - Série 1

Mid Eye Samurai. Jak si pročítám některé recenze, co tu vykřikují o události roku, dokonalém scénáři a prokreslených postavách, tak mám pocit, že všichni ostatní asi museli vidět něco úplně jiného než já. Slibná první epizoda, výborný prostředek (ep. 4 a 5) a přímo neuvěřitelně otřesný závěr (zejména epizody 6 a 8). Úplně průměrný zbytek. Tak špatně zakončení série jsem ale opravdu neviděl ani nepamatuji... Vlastně ano, pamatuji. Bylo to jak něco mezi poslední epizodou Ahsoky a Book of Boba Fett s příchutí osmé série Hry o trůny. 5/10 (24.01.2024)

Viděl jsem animovaný japonský penis v celé své kráse. Teď už jsem skutečně viděl všechno. A taky jsem viděl naprosto precizní, zábavný, propracovaný a brutálně krásně akční seriál se samurajskou tématikou. Mé srdce plesalo nadšením. Každá epizoda odkrývala střípek našeho příběhu, kde všechny postavy dostaly náležitou hloubku a prostor a já si celou sérii jak se patří užil. Animace výborná, příběh úžasný a do plného hodnocení scházely milimetry spokojenosti. Takhle se to má dělat! (09.01.2024)

Občas se zkrátka stane, že cizinci udělají lepší animované dílo o samurajích než chvíli před tím samotní Japonci. Oceňuji, že se seriál nebojí krve, násilí ani nahoty. Líbilo se mi, že je zde hned několik zajímavých a nečekaných zvratů, díky kterým jsem se během sledování nenudil. Má to spád, funguje tu chemie mezi postavami, a tak dokážu odpustit, že je tu pár logických děr. Animačně je to poměrně solidní práce, má to svůj styl, který ladí s celkovou atmosférou, kamera většinou ví, co dělá, co chce ukázat a jak některé záběry prodat. I ta hudba je většinou v pohodě, pokud se drží snahy o tradiční japonské motivy – a pak je tu šestý díl, kdy jako by si Amie Doherty najednou myslela, že točí nový Mortal Kombat a někdo jí k tomu všemu nakecal, že třeba (pod)průměrný cover Metallicy je přesně to, co seriál o samurajích potřebuje = hudba v šestém díle je většinou otřesná, nebo spíš tam sedí asi jako pěst na oko… Přesto všechno jsem se docela dobře bavil, sice si nejsem úplně jistý, jestli toužím po další sérii, protože mám určité představy, kam by se mohl seriál dál ubírat a pokračování ve stylu „Modrooký samuraj v Londýně“ mě zrovna moc neláká, ale i tak si myslím, že 7,5/10 si to co jsem viděl zaslouží. (05.01.2024)

Tak tohle je overrated AF. To co začalo velmi slibně se nakonec proměnilo v pěknou číčovinu.  Obzvláště úplně debilní finále podkopalo nohy čemukoliv, o co se tvůrci mohli snažit v první polovině. Plot armor Mizu je něco neuvěřitelného a fakt, že na prostoru asi deseti dní byla pětkrát přizabitá, jen aby druhý den už směle bojovala. Tahle smyčka se stane velmi brzy dost otravnou a ještě to podtrhuje, jak nesmyslně přesílená je. 100v1 žádný problém, však v celém Japonsku umí tím mečem máchat jen ona a všichni ostatní jsou nekompetentní retardi. Naopak jí tvůrci značně ubrali na mozku, za celou sérii ho ani jednou nepoužije, jen ji tam občas někdo vtluče nějakou kýčovitou blbost o poslání a cti. A finále si zaslouží speciální zmínku, protože hrdě zvedá rukavici hozenou GoT. Nejdříve dva tisíce vojáků napochodují shogunovi až na zahradu, aniž by si toho někdo všiml. Toho samozřejmě chrání dvacet nekompetentních cápků a tím to hasne. Když se objeví Mizu, tak 1990 vojáků najednou zmizí, jen aby se objevili o dvacet minut později a v stonásobné přesile nepřetlačili padesátikilovou holku. A to je bohužel jen zlomek. Mohl bych takhle pokračovat ještě mnoho řádků. Tady se prostě jede na efekt, ale ani ta animace není nějak úchvatná. Krajinky sice animátoři umí pěkné, ale jinak je to spíš připomínka, že je dobře, že anime je 2D. Nechápu, kde se to nadšení vzalo, jestli se k tomuhle dostalo větší kvantum lidí, kteří na animované věci nekoukají, tak jim to vyrazilo dech, ale tohle v konkurenci neobstojí. Tohle je prostě přinejlepším průměr a tvůrci by si svoje power fantasy měli kompenzovat jinde. (30.01.2024)

Zcela bezkonkurenčně nejlepší seriálová událost roku 2023 - scénáristicky, formálně i stylisticky..... Blue Eye Samurai je totiž nekompromisně brutálním epickým příběh o pomstě se vším všudy, který nemá daleko k revenge-flickům Quentina Tarantina či anti-westernům Sergia Leoneho. Jde o jeden z mála projektů, který je svými kreativní aspekty neobyčejně univerzalistický, jelikož jako málokterý audiovizuální projekt naprosto bravurně využívá schéma mýtu o cestě hrdiny/sebezpoznání/hledání identiy, vyprávějící o modrooké míšenecké samurajce která nemá co ztratit a jde přes mrtvoly za každou cenu, a neskutečně poutavě míchá fikci s historickými reáliemi feudálního Japonska 17. století, které slouží jako skvělá analogie o kolonialismu a rasismu. Divák sleduje celkem čtyři dějové linky, kde každá z nich má výbornou dynamiku, a kde určitě není nouze o akci, romantiku či humor - takže co víc si ke spokojenosti přát? Vrcholem je za mě pátá epizoda, která inovativně kloubí přítomnost s minulostí a legendou o róninovi a onrjó, a pak epizoda šestá, kterou jde jedině přirovnat k Takešiho hradu/Ninja Faktoru na tripu.... Blue Eye Samurai je zkrátka živoucím důkazem, že animované řemeslo dokáže říct víc než kdejaký hraný velkofilm - a jelikož animace je žánr který mám z celýho srdce nejradši, jsem na to neskutečně hrdý.... (26.01.2024)