Hadí jáma a kyvadlo

Nutno brát v potaz rok výroby, ale vidět to v noci fakt nic příjemného není ani dnes, i když triky jsou občas úsměvné. Sledujeme jednu legendu, která se z nedávné minulosti dostává do současnosti, a postupně se odkrývá jedna záhada. Ta středověká německá městečka jsou natočená ale dokonale, to se musí nechat! Má to působivou atmosféru. Při cestě na hrad (kdy se objeví další záhada v podobě podivného mnicha, o němž dlouho netušíme, na čí stranu patří) kočár projíždí vskutku čarodějným a strašidelným lesem, jet bych tamtudy fakt nechtěl. Na hradě si tvůrci nejvíc vyhráli s tajemnými komnatami, kobkami, chodbami a možná klidně mohli přitlačit na pilu - to víno, co rozežralo stůl a pak se ho napije sluha, to mne pobavilo, má to určitou pointu i posléze. Taky se mi líbilo, že - v rámci poněkud naivní dobrodružné vyprávěnky - si postavy často z mizerné situace pomohou sami (a neřeším, nakolik by to logicky šlo, nebo ne). Christopher Lee se tady objeví jen na začátku a na konci, ale je hodně charismatický, to se musí nechat. Scéna s přesýpacími hodinami a křížem jako zloduchovým „kyvadlem“ mi přišla prostě geniální. A taky mě potěšilo, že tady příšeru z pekel stále ještě dokáže přemoci kříž. V postmoderních hororech tuším ďáblové chodí do kostela a div se nekřižují svěcenou vodou, aby to bylo jako cool, ale postrádá to pak jistá pravidla hororu, když zlá potvora prostě může všechno a je nesmrtelná jako avenger. (26.03.2021)

Nic pro detailisty. To musí bejt jasný hned v úvodní scéně, v níž se legendární Lee prochází neustále dokola v papundeklové chodbě. Pak se nějakou dobu kecá a jezdí v kočáru - to dokonce v přítomnosti Ribany a Old Shatterhanda. Někde v půlce filmu se s nima přesuneme do podzemních kobek, kde se bude (pro změnu) opět hodně kecat. Hezky nasvícená scéna byla ta v lese plném oběšenců, a příjemným zpestřením těch několik skoro-smrtících pastí. A opravdu sranda nastane, když v závěru vylezou hrdinové z podzemí bez jediného škrábance, za to v dokonale vyžehlenym kvádru a hezky čisťounkých šatech. Jinak pro kompletisty možná dobrý, pro ostatní nejspíš zbytečnost. Hammer rozhodně lepší. (13.09.2014)

Tak mě napadlo, že je celkem jedno, zda se jedná o parodii, poctu či vykrádačku, stále se na to dá dívat jako na na tehdejší dobu slušný dobrodružný film s několika skutečně děsivými okamžiky a herci, které jsme měli tak rádi... Dá se to sledovat s lehkým úsměvem na tváři a těžkou nostalgií v srdci. :o) 70%. (27.03.2014)

Roztomilý horror, který čerpá inspirace všude možně: úvodní scéna připomene Bavovu Masku Satana, obrazy na hradě jsou inspirovány H.Boshem, rázovité postavy městečka jakoby vypadly pro změnu z obrazů P.Bruegela a hrad je papundeklovější než kašírované kulisy Hammeru. Dobrodružná cesta statečného Barkera a půvabné Dorové připomene českého Fantoma Morrisvillu. Les je nádherně strašidelný, plný starých pokroucených stromů v mlze, na jejichž větvích jsou zaklesnuty lidské ostatky - ruce, nohy, lebky, ale i celé mrtvoly, ba, celý les oběšenců dělá veselou společnost poutníkům na hrad Draculy, pardon, Reguly (prý byly problémy s právy, a tak stále stejně vypadající Lee se změnil na Regulu). Elixír života dá vzpomenout nejen na upírské horrory, ale i na naše pozdější Herzovo Deváté srdce (možná, že se zde autor scénáře Jos.Hanzlík inspiroval). Příjemně si lze užít interiéry hradu se všemožnými pastmi, zbraněmi a mučícími nástroji, lebkami, chodbami a dokonce! živými supy (většinou v těchto filmech bývají loutky, které použili i tvůrci Conana u Stromu smrti). Hudba je místy temná, pak rozverná, občas čekáte, že se na planině objeví indiáni, jako celek však film baví, což je hlavní. (11.02.2012)

Horor tak blbý, až je zábavný. Vinnetouovský režisér obsadil své oblíbené herce a proti nim postavil hororového krále Christophera Lee. Žánrově vypadá aspoň místy výprava, zbytek má často blíže k Tajemství hradu v Karpatech než k E. A. Poeovi. Tím nemyslím jen herecké výkony, ale hlavně to, jak je to natočené. Ač je tu třeba poprava rozčtvrcením, výsledkem je horor bez krve, sexu a vulgární mluvy - prostě ve všech ohledech splňující normy označení „do 12-ti let nevhodné“. Ideální přechod mezi pohádkami Juraje Herze a horory pro dospělé. (16.02.2009)