Tady Havel, slyšíte mě?
Havel Speaking, Can You Hear Me?
Režie:
Petr JančárekScénář:
Petr JančárekKamera:
Petr JančárekHudba:
Michal RatajHrají:
Václav HavelVOD (1)
Obsahy(1)
Prezident, občan, režisér, přítel, manžel, pacient, muž na sklonku života... Unikátní dokument Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě? představuje Václava Havla v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách. Vychází přitom z nikdy nepublikovaného materiálu, natočeného během posledních let jeho života. Film vstupuje do kin v době, kdy Havlův myšlenkový odkaz a důraz na individuální svobodu ve společnosti rezonují silněji než kdy dříve. Václav Havel k nám znovu promlouvá. A my se s ním můžeme znovu setkat. (Continental film)
(více)Recenze (53)
Bylo potřeba to udělat a dobře, že se tak stalo. ()
Nevím, proč byl dokument o Havlově post-prezidentství a posledních letech jeho života uveden právě v dubnu 2024, tj. 12 a 1/3 roku po jeho smrti, ale podle výsledné podoby soudím, že dokončení nebylo pro zainteresované prioritou... Nebo prostě nevěděli, jak ho dokončit... Nehledě na zadání "natáčet zbytek života ex-prezidenta" film postrádá jakoukoli sjednocující linku, něco opravdu nosného; působí dramaturgicky bezradně. Tu je to stručný medailonek pro zahraniční publikum o Havlově významu, jinde je to film o natáčení filmu, mezi tím zase jakýsi mix zpravodajských záběrů z nejrůznějších setkání a občasných pohledů do zákulisí Havlovy kanceláře nebo soukromí; vše bez detailů a většinou vytržené z kontextů. Film celkem empaticky a dobře připomíná, že Havel byl člověk plachý a přitom velmi společenský, se stále živým zájmem o věci veřejné. Použité citáty také připomínají, že Havel měl dar brilantně formulovat myšlenky. Bohužel jejich výběr někdy působí arbitrárně, až banálně, čímž Havlovu odkazu spíš ubližuje. Koneckonců onu intelektuální Havlovu tvář film upozaďuje, jak to jen jde: V době post-prezidenství (2003-2011) byl Havel stále veřejně aktivní, ale v mnohem širším smyslu, než naznačuje tento dokument. Za celých 85 minut není ukázána žádná interakce s tehdejšími politiky (odtažitou Klausovu gratulaci k narozeninám nelze počítat); není zmíněno cokoli ze společenské, politické a kulturní reality tehdejších dnů, např.: vstup ČR do EU, celospolečenská debata o radaru v Brdech, peripetie s podpisem Lisabonské smlouvy, šaráda kolem Kaplického knihovny, Paroubkovo sestřelení českého předsednictví EU, několikeré volby... Dokument sugeruje, že nic z toho se během Havlova post-prezidentství nestalo (příp. že to bylo zcela nekontroverzní), že k tomu tedy ani neměl co říct... Občasné střípky v podobě krátkých záběrů bez kontextu (např. kratičký úryvek z projevu v europarlamentu či házení volebního lístku do urny) se nedají moc počítat. Nevíme, co si myslí o tom, co se píše v těch rozečtených Respektech a knihách, které má na stole... Zkrátka nevíme, jaké jsou jeho názory na tehdejší dění. V tomto nemůže být kontrast ke Kouteckého Občanu Havlovi, který zachycuje dobu Havlova prezidenství, větší. Václav Havel byl člověk dialogu a Tady Havel, slyšíte mě? vyloženě trpí nedostatkem dialogu. Filmu by prospěla přítomnost osobnosti, která bude s Havlem rozmlouvat. Namísto toho vidíme Havla obklopeného fanoušky, obdivovateli, přáteli a známými, kteří víceméně pouze naslouchají; film je do značné míry o nich a o tom, jak Havla uzavírají do paradoxní samoty. A počínaje tou nešťastnou mozkovou příhodou během návštěvy USA je to také časosběr chřadnutí a fyzického odcházení. Díky za neznámé záběry a tak nějak za připomenutí Václava Havla, ale jinak se vám to, pane Jančárku, moc nepovedlo. ()
Jsem v pokušení dát pět hvězd, ale to se nedělá, když člověk film neviděl. Zato ti, co dali odpad či jednu hvězdu ho neviděli, jelikož do kina na něj rozhodně nešli, jinak by to byli pokrytci. Ovšem chcimírové a další tu budou opakovat komunistické bláboly typu humanitární bombardování, které Havel nikdy neřekl. Váží si ho celý svět, jen část Čechů má raději bratry na východě, co nás půl století řídili a z toho 20 let okupovali. Míval jsem za jeho prezidentování výhrady, než jsem později pochopil, co všechno skutečně mohl a co ne. Zaprděná česká kotlina bude ale brblat stále, jelikož to snad máme v národní povaze. Za mě doposud nejlepší český prezident, kterému se jen tak někdo nevyrovná. Až uvidím film, doplním sem recenzi. ()
Havel, loutka a pejsek maďarského žida Schwartz Györgyho, dnes známého jako George Soros. Přes Havla si zde rozjel svůj byznys. Celé to odklonění na západ, celá ta politika zde, ten způsob života. To, jak dnes drtivá většina přemýšlí, Jak jsou všichni naučení a vycvičení věřit jen jedné "pravdě". Smutné je vidět, jak ho liberální čecháčci opěvují za jeho skutky až do nebes. .....Demokracie rozkvétá byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali nás vyhazují z práce. A z těch kdo pravdu zpívali dnes nadělali zrádce. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce. A z těch kdo pravdu zpívali dnes nadělali zrádce...........Demokracie zavládla zpívá nám Gott a Walda. Zbaštíme sóju bez sádla u strejdy Mcdonalda.... Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem..Pod střechou velký partaje se u koryta sejdem... Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem. Pod střechou jedný partaje se u koryta sejdem .........Demokracie dozrává do žaludečních vředů. Bez poctivosti bez práva a hlavně bez ohledů. A je to mýlka soukromá snad optického klamu. Že místo srdce břicho má. A místo duše tlamu.... ()
Dokument o Havlovi na konci života dělaný leda tak pro důchodce. ()
Svätý grál pravdoláskarov a anonymných alkoholikov. Už keď na začiatku uvedú, že dokument vznikol aj za podpory nadácie Michaela Kocába, bolo jasné, že vznikne z toho len kocábovina, ktorá bude bezhranične adorovať svoju modlu a že ten "Havel v skrytých polohách", ako sa v popise sľubuje, nebude ten skutočný Havel ožratý padajúci vo vlastnej kancelárii. V dokumente vidíme len pána prezidenta ako usmiateho demokrata, ktorý šíri svoje dramatické veľdiela, ktorým neporozumel ani najfundovanejší literárny kritik, ale pablbi mu za to tlieskajú, ako keby šlo snáď o samého Shakespeara. Viem, že dokument má byť o sklonku života falošného disidenta a v istých polohách má svoju hodnotu, napríklad nádherné zábery na Havla zívajúceho, Havla bubnujúceho, Havla vŕtajúceho, ale o pánovi Havlovi márne čakáme na nejaký objektívnejší dokument, ktorý by prešiel kariérou tohto brilantného veľducha a aspoň sa pokúsil jemne naznačiť, že ten čo hlásal pravdu a lásku, sám začal na námestí kariéru nádhernou "praUdou", keď v roku 1989 ľuďom sľúbil: "Budú vás strašiť nezamestnanosťou, nie je to pravda, ničoho sa nebojte..." A lásky rozdal tiež za celú náruč. Škoda len, že tá láska bola smerovaná hlavne na kriminálnikov, ktorých pustil do ulíc, aby zvýšili páchanie trestnej činnosti minimálne o 400%. No ale veď za demokraciu sa musí platiť. ()
Majstrovská dramaturgia robí z filmu silný divácky zážitok. 90 minút mi pocitovo prešlo ako 5 minút, bol som úplne pohltený. Bezprostredne po dopozeraní som si však uvedomil, že filmu chýba akákoľvek výpoveď, či presah - je to iba fantasticky natočený nekritický fanservice. Kirchhoff v porovnaní vyhráva na plnej čiare. Pretože je subverzívny, nejde natoľko po srsti. 3,5* ()
Film, ktery nema zadnou vypovedni hodnotu a v zasade jen parazituje na umirajicim cloveku. ()
Přehlídka panoptika té nejnevybranější společnosti na jednom místě. Čecháčci co jsou rádi že si se svým jednociferným IQ dokázali založit ČSFD profil tu budou moralizovat a kárat zrovna Havla - jednoho z celosvětově nejuctívanějších lidí co naše republika vyprodukovala (což jde i v dokumentu postřehnout) aneb "Velcome to Čekyja". Některým lidem z našich (ko)kotlin by prospěla návštěva na čerstvém vzduchu. Ale holt musí mít názor na všechno, který vlastně ani nikoho nezajímá. Tak rychle nasednout do vlaku a hurá na demošku na Václavák bojovat za mír!!! ()
Příjemný dokument u kterého mi vůbec nevadila absence výraznější výpovědní hodnoty a u kterého sem si s chutí nostalgicky zavzpomínal na jednoho skvělého člověka a prezidenta. Kdyby tu dnes Havel byl asi by se nestačil divit…70% ()
Velice laskavý film o laskavém člověku, jehož morální odkaz dalece převyšuje nános zvratků v sekci místních komentářů připomínající stránky CNN Prima NEWS na Facebooku. Film začíná amerikanizovaným a zvonivým étosem přelomu osmdesátých a devadesátých let, které jako kdyby vypadly z vánočních obrázků Sám doma, jenž jednoznačně říká: svět byl už/ještě v pořádku, dobro zvítězilo nad zlem, americké koráby na širokých bulvárech pod mrakodrapy jsou strašně fotogenické, Václave, tobě u nás kdesi za spadlou oponou děkujeme, teď seš star. Nebudu lhát, já tento narativ beru. Brzy se však dostáváme ze "star" do "stár", do zvláštně něčím vyprázdněné postprezidentské každodennosti, která s sebou ovšem nese ohromný odkaz, který Havel už možná nechce nést. Po roce 2009 se ztrácí před očima. K čemu je život plný přednášek, blesků a autogramů, když si chce člověk číst, jančit s Magorem a Čuňasem a dodělat své umělecké sny? Svět se navíc změnil, posunul, není výmluvnější scény než ta s vysmátým a horko těžko empatickým, no, spíše arogantním gratulantem Klausem. Exprezidentství se změnilo v absurdní drama, o kterém protagonista ví své. Závěr se mění v jímavou tečku - zakopnutí na premiéře a povislé tváře, návštěva Dalajlámy, sbírání četby a nedočtených Respektů, lahváč v kapse (snad o tom Dáša nevěděla!)... já nebrečím, vole, ty brečíš. ()
1940. hodnocený film: ()
Slyším Vás, pane prezidente... Váš odkaz a poselství předávám dál, teď už i svým vnoučatům. Díky za vznik tohoto civilního, odlehčeného a vtipného dokumentu o odcházení velké a charismatické osobnosti, jakou byl Václav Havel. ()
Václav Havel si přál, aby Petr Jančárek točil jeho odcházení. Nic víc, nic míň. Věřím, že tam nic zásadního z této etapy Havlova života nechybělo. Jediné, čemu nerozumím, je termín uvedení filmu- 2023, 12 let po Havlově smrti. Osobně bych za tím viděl hašteřivou druhou paní Havlovou, ale třeba jí křivdím. ()
Pět hvězd dávám hlavně proto, že tu opět řádí absolutně nechutní dezoláti. ()
Tento dokumentární film trpí na jeden zásadní nedostatek, a to na to, že neexistuje nosná linka. Zcela náhodné vyobrazení střípků prezidentova života nedokáží usadit diváka, kterému by se na CT rozsvítil mozek zvědavostí. Je to možná dáno tím, že Havel, ač chcete nebo ne, byl zajímavý člověk, a i po prezidentování byl aktivním členem společnosti. Nechce se mi věřit, že jeho poslední roky byly jen o natáčení filmu, o návštěvě Formana a o dvou vyšetření. Nerad vám to říkám, ale to nejzajímavější ukázali samotní autoři na FB stránce filmu. Václav by si zasloužil mnohem komplexnější nahlédnutí do jeho života. Těch 85 minut by bylo asi málo, s využitím většího množství originálních videozáznamů, ale Jančárek to nedokázal využít. Jedna věc se musí uznat, dokument během hodiny a půl ukáže zjevné Václavovo chřadnutí. Z prvotní brilantní mluvy plné myšlenek se divák dostává do nepříjemné tiché a unavené existence Václava Havla. Na sklonku jeho života převládla plachost, byť v lepších chvílích měl stále chuť být s lidmi. Jen to už nedokázal tak využít. Dokument mohl být lepší, tento počin je průměrem, kde jsou světlejší momenty, ale ve výsledku nepřináší ucelený pohled na jeho poslední roky. ()
Tak nakonec jedna hvězdička aspoň za to, že Havel lidi spojoval. A spojoval je dobře. Tolik lidí mu nemohlo a nemůže přijít na jméno, že to už snad nikdo jiný nedokáže. A snažil se, aby jich bylo co nejvíce. Ať už např. za jeho vřelý vztah k Sudeťákům, ke globalistům, k NATO, k házení bomb "made in USA" na civilisty v mnoha zemích, atd. ... Jeho obhajoba bombardování Srbska bombami "humanitární povahy" je již nesmrtelná, vč. jeho lísání ke krvavé Madle alias řeznici z Balkánu. Jeho fantasmagorie o světě bez hranic s jednou globální vládou se snad nikdy nenaplní. Dodnes nechápu, kolik lidí zbaštilo tu jeho falešnou masku roztomile mumlajícího humanisty. PS : Jen čistě pro formalitu, aby některé zdejší prostoduché a ztracené duše neblábolily něco o komunistických blábolech, tak výrok Havla zněl : "Nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární." ()
kdyz se odprostim od politiky a vzpomenu si na sve mladi, tak ja si havla pamatuju jako srandistu a to v tom snimku je....bylo to mile, vtipne, apoliticke...dojemne. ackoliv politicky nesouznim, tak film to je povedeny. ()
V roce 2009, jak je zmíněno ve filmu, řekl Havel tvůrcům, ať zaznamenají poslední roky, skutečné odcházení. Tedy tři poslední roky života muže, který pro naší zemi znamená tak moc. Začátek byl slibný, historické záběry, cesta k vysvobození z té prohnilé žumpy a já se těšil, jak se budu dojímat celý film. Skokem se dostáváme do roku 2009+/- a sledujeme poslední roky pana prezidenta. No a mě to přišlo jako strašně nevyužitá příležitost. Chápu, že tvůrci chtěly asi čistě jen dokumentovat dění, ale to je za mě škoda. Není to moc zajímavé, chvílemi je to až nudné a i těch 85 minut bylo hodně. Doufal jsem ve víc a celkem mě to mrzí. 50%, ale spíš palec dolu. ()
Spoludivák (jehož neznám) to ohodnotil slovy "pražská kavárna" si udělala radost za peníze daňových poplatníků (spoluprodukovala Česká televize). A já s tím souhlasím. Né proto, že bych chtěl snižovat Havlův význam, ale proto, že v dokumentu vystupovali jen Havlovi vlezdoprdelkové a nikoliv důstojní a nestranní komentátoři. Ani sv. Havel nebyl bez viny. ()
Související novinky
Kino na Hranici nabízí již po 26. to nejlepší ze středoevropského filmu
Filmová přehlídka, která se tradičně pořádá v polském a Českém Těšíně, opět poskytne novinky české, polské a slovenské novinky poslední sezóny. Koná se již od středy 1.5. do neděle 5.5. 2024.… (více)