Vlkodlak

Nadějný námět opředený mlhou a podporovaný schopnými herci i rozumnou stopáží, avšak současně tápající v závoji stagnující kreativity a absentujícího momentu překvapení. Chaney je super a začátek navnadí, nejočekávanější pasáže ovšem kolem diváka proplují s nevýrazností, jakou nemůže omluvit ani datum výroby. Proměna v chlupaté monstrum je odfláklá a celkově schází dramatický švih, který by dokázal potenciál prostředí uspokojivě prodat a napětí vygradovat do výšin, v jakých se třeba komediálně laděný American Werewolf in London pohyboval naprosto suverénně. A nic moc na tom nemění ani fakt, že se v prvé řadě jedná o tragické drama o vyrovnávání se s nezáviděníhodným osudem. Závěr ok, ale od legendárního hororu z mé oblíbené žánrové éry jsem očekával podstatně více.. (21.03.2019)

Vcelku ucházející podívaná, která trochu ztrácí svou středometrážní délkou, a působí spíše jako krátká a lehce načrtnutá povídka bez silnějšího vyústění, než celovečerní film. Studiové natáčení a vůbec práce s mizanscénou (výtečné svícení) jsou zřejmě nejzajímavějšími záležitostmi na tomto, přes šedesát let starém, horroru. Waggnerovi se podařilo v ateliérech vykouzlit téměř Dickensovská blata, po kterých se neustále líně táhne mlha a střední vrstva se zde pouští to nebezpečného a nerovného souboje s krvelačnou bestií, která svou rozdvojeností trochu připomíná další klasické dílo a tentokráte od spisovatele Stevensona. Racionalitě a vědě je věnováno dosti málo prostoru stejně jako dobrým hereckým výkonům, což je ovšem každému po pravdě ukradeno. Hlavně že je na co se dívat a solidně to odsýpá. Dovolím si ovšem ještě konstatovat, že dvojexpozice v roce ´41 nebyla opravdu žádným trikovým milníkem a vlčí maska zobrazované zvíře vlastně ani moc nepřipomíná. (20.04.2005)

Klasika od Universalu potěší především fanoušky starých hororů. Vlkodlak ovšem, z dnešního pohledu, příliš strašidelný není. Má však tajemnou atmosféru a propriety gotického hororu. Rozsochaté stromy topící se v mlze, zámek, noční hřbitov, pochodně míhající se ve tmě a děsivá úmrtí. Ač se zdá, že oběti napadl vlk, který jim prokousl hrdlo, nedaří se žádného v okolí objevit. Divák se také dozví několik zajímavostí o lykantropii a to, že vlkodlaka může zabít jen stříbro. Vlkodlačí prokletí je trvalé, zlomit ho může jen smrt. Proto ani narůstající láska mezi Larrym (Lon Chaney Jr.) a Gwen (Evelyn Ankersová) nemá budoucnost, což v různých obměnách zopakovala řada pozdějších filmů. Ač proměna i maska nejsou nijak dokonalé a krve se divák nedočká, osobité kouzlo snímek má. Zajímavý je i motiv pentagramu. Objektivně 3*, fanoušek si ale jistě rád ty dvě přihodí, pro mne tedy 5*. (11.08.2018)

Hororový skvost. Film má na svou dobu velmi hustou atmosféru a těch 70 minut uteklo hrozně rychle. Fanoušky Draculy potěší přítomnost Lugosiho, který si zahraje jednoho z cikánů. Věřím, že když tehdy lidé tento horor viděli, tak se jim pak do lesa chtělo ještě méně, než mé generaci po Záhadě Blair Witch. Uznale smekám klobouk jelikož díky tomuto dílu o 69 let později vznikl můj nejoblíbenější film o vlkodlakovi. Ano myslím tím remake, který i když celosvětově zklamal tak mě si plně získal. Takže děkuji a tleskám. (04.08.2014)

Přiznejme si - tohle už zestárlo. Kulisy to sice má atmosférické a pár scén tak dokáže celkově působit taky, ale vzhled vlkodlaka už vypadá až příliš směšně a taky to tahá dolů slabší atmosféra a vlastně i příliš přímočarý příběh. Dracula na tom sice není o moc líp, ale atmosféra i příběh mu fungují určitě o něco líp, než tady. Pro mě zatím nejslabší zážitek z téhle série původních filmů o klasických hororových monstrech, ale popravdě i ten si případně zopakuji mnohem radši, než všechny současné laciné horory točené jen pro výdělek... Silné 3* (26.11.2022)