Johnny Mnemonic

Vždycky jsem měl slabost pro cyberpunkový pecky a tahle je jedna z nich. Že si potom vzali Wachovští Reevese do Matrixu je asi hlavně zásluha jeho výkonu v roli Johnnyho Mnemonica. Mimo jiné se tu hezky ukázal Henry Rollins a další můj oblíbenec, kamenný Takeshi. V malé roli se mihnul Udo Kier, , taky velká hvězda. Myslím, že zdejší hodnocení je tak 20-25% pod reálem. (14.08.2011)

Docela zajímavé běčko, které má ale v mnoha ohledech na víc, než nakonec předvede a přitom se snaží tvrdit, že ne. Je to škoda, mohla z toho být další kultovní sci-fi jako třeba Demolition Man, ale takhle to zapadlo a vlastně i docela právem, byť to za pozornost stojí. Čas strávený u toho nepovažuji za promarněný, ale znova to určitě vidět nemusím a výraznější zážitek z toho taky určitě nemám. Ale zase mě tu překvapilo obsazení Ice-Tho a hlavně Takešiho Kitana, kterého jsem tu opravdu nečekal a pak jsem čuměl, když se objevil... Slabé 3* (19.05.2023)

Příšerná sci-fi vyznačující se naprostou prázdnotou. Johnny je přenašečem informací ve svém mozku, poslední přenos se mu však téměř stane osudným. Jde po něm totiž jakuza a chce mu informace z hlavy dostat jediným způsobem - useknout mu hlavu. Naštěstí mu pomůže neznámá kráska a její kámoši z podsvětí. Film bychom mohli nazvat pradědečkem Matrixu, bohužel zcela nepovedeným. Akce je tu naprosto katastrofální, jediným slušným prvkem je laserový paprsek na prstu hlavního záporáka. Dolph Lundgren je tu k nepoznání v roli nemrtvého kazatele s undergroundovým sestřihem a předvede, jaké to je nechat se krásně usmažit. To byl slušný "herecký" výkon. A to je asi tak druhá věc, která stojí za zmínku. Jinak děs, hrůza, nuda, bída ... (29.09.2007)

Celkem pohledné béčkové sci-fi se skvělou výpravou, dobrým příběhem, ale špatnou režií. S odstupem času tenhle film vnímám jako takový malý předkrm před Matrixem, kvůli zápletce a hlavně kvůli Keanu Reevesovi v hlavní roli. Jeho postava je ovšem nepříliš sympatický sebestředný pitomec a Reeves ji ještě notně přehrává. Největší pitomec a trapák je ale bezesporu (a tradičně) pán s negerskou přezdívkou Ice-T, který se snaží mluvit a tvářit jako strašlivě cool nigga gangsta a zároveň je prosím tenhle vymaštěnec velitel intelektuálně-hackersko-polovojenského odboje, hmmm... Ale na druhou stranu mě zase ve filmu potěšili například Takeši Kitano (i když v notně blbé roli), Henry Rollins a hlavně můj veleoblíbený dvoumetrový Viking Dolfi jako velkolepě vyšinutý Kazatel. Hlášky typu "Jesus time!" nebo "Come to Jesus!" jsou kulervoucí a já bych si tolik přál vidět s Kazatelem samostatný biják... Za Kazatele a za laserovou strunu chlápka z Jakuzy jsem uvažoval o čtyřech hvězdách, ale kvůli retardovanému negerskému opičákovi ne a ne. (28.10.2013)

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko... (09.11.2009)