Diktátor

Ve své době jistě výjimečné dílo, které však za těch skoro 70 let ztratilo hodně ze své aktuálnosti. Jak tu už někteří zmiňovali, Chaplin jako diktátor nemá chybu. S "židovskou" dějovou linií už je to horší. Na počátku 40. let byly grotesky přeci už jenom přežitek a tak se neubráníte nudě. Druhá polovina filmu s Napalonim je ovšem výborná. (01.08.2007)

Nádherná dobová protihitlerovská propaganda. Chaplin se mluveného filmu obával, a tak ještě v roce 1936 v Moderní době pouze zpíval. Ale jeho ztvárnění Hitlera je geniální a jeho komika je stále nepřekonatelná. Film má poselství světu, že každý režim, který je založen na potlačování práv určitých skupin obyvatelstva, je předem určen k záhubě. Važme si demokracie! (08.05.2009)

Chaplin byl unikát, který předběhl dobu. Jinak si nedokážu vysvětlit tenhle komediální, psychologický i dojímavý klenot, který si sám zrežíroval, aby v něm zahrál dva ústřední party. Úvodní projev Hynkela, jeho hádka s Napolonim v jídelně, holič pracující v rytmu hudby a na druhé straně závěrečná řeč. A všechno z toho na hranici dokonalosti, přehranosti i nadčasovosti. A právě k závěrečnému monologu - opravdu o něm dokážete říct, že je patetický? I po tom všem, co vám Chaplin v předcházejících dvou hodinách svým sarkasmem připomněl? (25.03.2006)

Zatímco u Světel velkoměst jsem si grotesku nedokázal vychutnat kvůli prvkům přesládlého melodramatu, Diktátor, drama o těch nejvážnějších věcech, mne bavil díky mistrně zakomponovaným prvkům grotesky. Velká poselství, v čele s tím závěrečným, kdy mizí hranice mezi Chaplinem a jeho postavou, nejsou zazděné fyzickými gagy. Ty zároveň – minimálně v případě Hynkela, zakomplexovaného adepta na psychoanalytické ležení – slouží charakteristice postav. Chaplinův smysl pro slovní humor, v mezititulcích němých filmů přítomný mnohem méně než u Keatona nebo Lloyda, prozrazuje proměnění i ostatních jmen pohlavárů ve slovní hříčky (Herring, Garbitsch, znějící stejně jako „garbage“). Diktátor je velký a důležitý film, nikoliv jen v rámci Chaplinovy kinematografie a jeho význam neskončil s válkou. Určitě se k němu vrátím. Podle aktuálního rozpoložení buď proto, aby mne dojal, anebo pobavil. Apendix: Při vší úctě k Chaplinovi, nejvtipnější byl Jack Oakie jako Napaloni, typ vrcholného politika, na jaké (ne)jsme zvyklí také v Česku. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, berg.12, Pacco, Jordan, sportovec (01.02.2010)

Dnes již klasická komedie a jeden z nejlepších Chaplinových celovečerních filmů. Mistr si tentokrát vzal na paškál druhou světovou válku a hlavně slavného diktátora, kterého ikdyž přejmenoval je jasné o koho jde. Film má spoustu skvělých momentů, (např. konečné scény s Napolinim (Mussolini), skvělá scéna s buchtou ukrývající mince a spousty dalších) ve kterých Chaplin dokazuje, že byl nejen skvělý komik ale i výborný herec, což je zřetelné hlavně ve scénách kdy dokonale imituje Hitlera a jeho proslovy zvládá beze slov. I když je film po většinu stopáže směšný má však i vážné momenty, které ukazují, že válka žádná legrace nebyla a na konec si schoval i menší poselství. Škoda některých pomalejších částí, které v dvouhodinové stopáži vyčnívají. I tak jeden z nejlepších Chaplinových filmů. (06.07.2009)